[Janaa]

Dobrý den!!!! Bohužel se musím taky přidat....Dlouho jsme rozmýšleli, zda druhé kotě k našemu Matýskovi (britský modrý 6 měsíců). Jsem pres prac. týden 8 hodin v práci a prišlo nám, že Mates se nudí, kňoural atd....Všelijak jsem si sním hrála (skoro jak kočka ) ale prostě mu to nestačilo!!!! Tak se rozhodno a v sobotu tj. 6.08.06. Jsem přivezla Jůlinku 9 týdenní britskou kočičku....Hned začala hrozně prskat a dokonce vrčet jak pes ............... Mates ,ale na ní zlej nebyl, jen byl zvědavej a fut za ni chodil, což Julča opravdu neakceptovala.....Julinka byla z toho tak vystresovaná, že když ji Mates zahnal do kouta ze strachu udělala hovínko...v neděli zase utikala před ním a padali zní kuličky hovínek.....nechtěla jsem do toho zasahovat, ale musela jsem!!!! Jsem z toho opravdu neštastná, moc jsem se těšila, jak se budou mít rádi!! Přeci jsou to oba stále koťátka.....V noci Julča spala semnou a Mates byl natolik rozumný, že knám nešel a spal sám!!!! V něděli to bylo rošku lepší...Ale dnes ráno jsem odcházela do práce ( nechtěla jsem,ale musela....) a jen co jsem zabouchla dveře už jsem slyšela řev ! Mám strach o malou...Asi ji určitě neublíží, ale aby se zase nepokakala a aby si zašla na jídlo....a nebyla někde celej den v koutě!!! Taky od soboty čůrala jen dvakrát do záchůdku....Loužičku jsem nikde nenašla...Ráno jsem vstávala dřív a asi 10 ji dávala na záchůdek, ale nic....Z domova, ale umí chodit na záchůdek a taky má jen svůj!!!!!! Jinak, je Julča, ale moc hravá a tulivá....Při hře dokonce zapoměla, že ta myška se kterou si hraje je tesně vede Matýska......Taky jsem četla o nějakých kapičkáš na uklidnění....Nevíte otom něco a jestli bych jí tím pomohla??? Denska pujdu dřív z práce, protože na ně musím pořád myslet...........Děku za odpověd!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

[Merlin]

Dobrý den,

nebojte, zatněte a vydržte... to se srovná, když se podíváte do hostorie našich příspěvků, zjistíte, že jsme měli stejnou zkušenost...taky nám malá chodila kakat jinam..vždycky se strachy po.. Kocourek ji řezal, ale vydržela....taky jsem to ze začátku nesla hodně těžce a chvílema se mi chtělo i brečet, když jsem je slyšela, ale snažili jsme se zasahovat opravdu jen minimálně...po týdnu se to srovnalo a teď se zbožňují a nehnou se bez sebe

Držíme palce