Jsem Mello,
teda... po té co si panička přivedla páníčka, už mi říkají jen Meloun (vůbec nechápu proč)
Jsem nalezenec, který žil nadivoko, lovil co se hýbalo a terorizoval širokánské okolí. Odchytly mě hodné paní z útulku a já poznal spast domácího pohodlí, pro které, jako bych se narodil. Dcera jedné paní z útulku mě měla dovézt k veterináři a tak nějak jsme si padli do oka a já už u ní zůstal. Pobyt si náramně užívám a můj nynější život skýtá trvalý a pravidelný přísun žrádla, drbání a vydatného spánku kdekoliv se mi zamane.