Měl jsem hračku, už nemám! :-(((

Nazdárek,
jsem celej špatnej. Představte si! V neděli přijela babička s dědou, tak jsem se okolo nich chvíli točil a pak jsem chtěl ven. Bylo hezky a tak panička nic nenamítala a pustila mne.
Jako vždy jsem prošmejdil okolí a pak se vrátil k té velké hromadě kamenů, ve které pořád něco šťourám a načuhuju mezi škvíry, jako by tam byl poklad.
A on tam BYL!
Najednou se mi před čumáčkem proběhla taková mrňavá myška, a to víte, já jsem LOVEC!
Chvilka napětí skok a už... už ji mám. Huráááááááááá.
Mám hračku, šťouchám do ní, ale ona už neběhá. Myšice zrádná, asi je rozbitá. V tom se otvírají dveře do baráku a já koukám, jak se panička rozhlíží po stráni a píská a pak i volá moje jméno. Dost dobře nechápu, proč tak řve, když sedim asi metr a půl od ní.
V tom mě zmerčí a taky moji fungl novou hračku. Volá na babi, ať se jde podívat, co se mi zase povedlo.
A zároveň jde ke mně. Beru to jako výzvu a rejska (jak jsem se dověděl) si chci vzít sebou domů na hraní. Jenže panička je jiného názoru a tak vyděšeně křikne, ať mě babi zachytí mezi dveřma a že mi to sebere.
Tak jsem pospíchal, aby to nestihla ani jedna, a jak skáču po provizorních schodech, tak mi nějakým nedopatřením rejsek vypadl z tlamičky a šup za ten nejvyšší schod.
Samozřejmě jsem si ho chtěl vyšťourat, ale panička mne hned strčila dovnitř a i přes mé námitky zavřela dveře! DRZOST a zase DRZOST!!!
Ještě asi deset minut jsem si chtěl vymoci, abych si mohl svůj úlovek vyšťourat. Ale panička jako by mě neslyšela. Tak jsem to vzdal, ale pomsta bude sladká!!!
Páník totiž mrtvolku ještě neodstranil a předpokládá se, že na to jako vždy zapomene, a to znamená, že ode dveří půjde neuvěřitelný pach, jen co se oteplí. Hi, hi... :-)

Tak zatím ahoj

Sdílejte!  |  O sdílení

2 komentáře

Reklama
Reklama