Výchova
aneb co si ten kocouř vlastně myslí?

Jakým způsobem se vlastně takový kocouř vychovává?
Je třeba si uvědomit, že kočka není pes... atd. Psa vychováváme povely: „Udělej!“ Kocouře musíte vychovávat povely: „Nedělej!“ A v tom je ten základní rozdíl. Kocouře nikdy nevycvičíte tak, aby poslouchal na povely jako pes, tzn. lehni, sedni, přines, čekej, ale můžete ho vycvičit tak, že bude vědět, co nesmí, a tím pádem bude hned jasno, co smí.

K výchově takového kocouře je zapotřebí hodně a ještě více trpělivosti, protože na něj nesmíte křičet. Tím byste docílili jen toho, že by na vás zanevřel. Taktikou, jak naučit kocouře, co nesmí, je vyděsit ho v okamžiku, kdy to dělá tak, aby si to příště radši rozmyslel. Kočka si totiž místa spojuje se zážitky a pokud někde prožila nepříjemnost, už se tam nevrátí. Jenomže kocouřové jsou vytrvalí a neodbytní a tak takovou akci nestačí provést jen jednou, ale pokaždé (což bývá většinou dost často), dokud kocouřovi nedojde, že tohle opravdu ne.

Jak využít momentu překvapení k taktice vystrašením
Je několik způsobů, jak kocouře překvapit a vystrašit. Nejlepší je, když se vystraší sám například tím, že něco shodí nebo rozbije nebo způsobí velký hluk. Na taková místa se už příště radši neodvažuje. Ale jak jsem již řekla, většina kocouřů je vytrvalá a tak na tuto taktiku nemůžeme příliš spoléhat.

Pokud váš kocouř dělá něco, co nemá, můžete použít následující taktiky:
Ostré zatlesknutí – vyruší ho, vyleká ho
Házení novinnemusíte je házet přímo na něj, stačí když jimi vytvoříte hlučný zvuk, nebo je hodíte jeho směrem
Syčeníje v kocouří říši znakem nejvyššího rozhořčení a říká, že kocouř je připraven k souboji pokud to bude nevyhnutelné. Je nejúčinnější, když jste u kocouře blízko, z dálky ztrácí efekt. Dáváte tak kocouřovi jeho řečí najevo své nejvyšší rozladění a možnost konfliktu.
Vodastříkněte ostrý proud vody z rozprašovače na květiny jeho směrem, to ho vyděsí nejvíce, ale pozor, kocouř vás nesmí vidět, jinak si nepříjemnost spojí s vámi a mohl by k vám získat nedůvěru

Pokud váš kocouř leze tam, kam nemá nebo si hraje s věcmi, s kterými nemá:
Na dané místo narafičíte např. plechovku s rýží tak, aby až tam skočí, plechovka spadla a on se vyděsil (funguje např., když si kocouř hraje s toaletním papírem a jinými věcmi).
Dané místo pokladete novinami, aby sklouzly, až tam kocouř bude chtít skočit, zase se vyděsí.

Nejlepší taktikou je však vaše neustálá obezřetnost a pozornost. Když budete vašeho kocouře pozorovat, za nějaký čas už poznáte, že se chystá na něco, co nesmí. Na vás je mu v tom zabránit. V tomto momentu stačí říct: „Ringo, to nesmíš!“, nebo: „Ringo dolů!“ Většinou to funguje, ale on to bude stejně zkoušet dál a v nestřeženém okamžiku se vydá do akce. Pak už můžete jenom tleskat.

Pokud vás váš kocouř poslechne, musíte mu tuto zásluhu dát náležitě najevo a tak jako odměnu doporučuji nějakou tu sušenou rybičku, nebo to, co má opravdu rád, třeba chvilku mazlení navíc.

Největší problém: škrabání a ostření si drápků o nábytek
Bývá to většinou největší problém, pokud kocouř nemá své vlastní škrabadlo. A pokud ho dostane později a není na něj zvyklý, bude dál používat dosavadní místa. Je třeba ho od škrabání nábytku odrazovat a zároveň mu neustále ukazovat nové místo. Pokaždé, když škrabadlo použije, dejte mu nějakou dobrotu. Zpočátku vám bude připadat, že za jeden den těch dobrot je až moc, ale časem jak si bude zvykat, dobrot ubírejte, až si zvykne úplně.

Také je známo, že kocouřové si rádi ostří drápky hned jak se probudí, proto není od věci, když má škrabadlo blízko pelíšku.