Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum15. listopadu 2016  |  KočičákČertík (5)  |  AutorMíša (6)  |  Zobrazení celkem/dnes2 975x / 3x

Čertík v Praze

Čertík v Praze

Milí kočičáčci,
tak Čertík se zabydluje v Praze. Nacpaly jsme ho s kamarádkou do přepravky, kde chvíli mňoukal a vrtěl se, ale za chviličku se uklidnil. Nebo byl v šoku. V rychlíku vyšší kvality jsme mu pootevřely mřížku u přepravky, aby si nepřipadal jako vězeň, ale bylo mu to evidentně jedno. Kamarádka ho chtěla vzít na klín, jenže nezná tolik České dráhy. Kdyby přišel nějaký "předpisový" průvodčí, byl by průšvih, ale měl by pravdu. Kocourka nerozházel ani hluk na nádraží, v metru, tramvaji a autobuse. Doma z přepravky elegantně vykráčel a skrčil se do nejbližšího kouta. Nechaly jsme ho. Než jsme si vypily kafe, Čertík zmizel. Tak jsme prohledaly, co se dalo, a nakonec jsme ho našly v kuchyni pod gaučem, kde zůstal asi 4 hodiny. Myslela jsem si při jeho vyplašené povaze, že to bude podstatně déle. Pak si sedl na gauč, chvíli se rozhlížel a vydal se na průzkum po bytě. A že byt je velký. Bylo vidět, jak mu čumáček pracuje, jak se se vším seznamuje. Šel suverénně Míšovi do bedýnky a v noci byl v posteli. Moc se mi to nelíbilo, i když jsem to tak nějak předpokládala. V zimě v postýlce bývá Míša, i když jen do té doby, než se otočím. Jak se pohnu, hned zmizí. Nechci, aby musel ustupovat. Ale Čertíka jsem nechala, je pro něj všechno nové. Překvapil mě, jak se rychle adaptuje. Čekala jsem, co se bude dít dál. Nic. Naprostý klid. K ránu přišel šramotit na noční stolek Míša, to je jeho doba a zvyk, takže kocouři byli chvíli oba v jedné posteli. Ráno Čertík zalezl zase pod gauč v kuchyni, ani nejedl a zřejmě tam byl do té doby, než jsem přišla z práce. Pak vylezl, napapal se a chtěl se přátelsky otřít o Míšu, ale ten ucukl. Znovu začal prozkoumávat byt, ale jakmile se ocitl v předsíni, zrovna někdo šel po chodbě nebo zaklapl zámek a už byl pod gaučem. Jasně, nezná ty zvuky, zrovna tak, když je třeba slyšet autobus. Nechala jsem ho, ať si zvyká. Večer tedy proběhl zase bez problémů. Míša u mě na klíně, Čertík asi vstřebával dojmy. Jakmile jsem odestlala, byl v posteli. Co teď? Sundat ho, aby nebránil Míšovi, nebo to zase tak nechat? Nechala jsem to být, stejně si to kluci budou muset vyřídit mezi sebou sami. A taky vyřídili, ale samozřejmě na úkor Míši, a to se mi fakt nelíbí. Snad stokrát jsem Čertíkovi vysvětlovala, že se musí k Míšovi v Praze chovat slušně, žádné žárlení a fackování, nebo se vrátí na mráz. (Pochybuji, že bych to udělala.) Míša chtěl taky do postele a Čertík se po něm ohnal. Tak to tedy ne. Rázně jsem ho sundala, to dělat prostě nebude. A nepřišel ani jeden. Až k ránu, když Míša zase revidoval noční stolek, jsem zjistila, že Čertík je v posteli zas. Ale v pohodě, žádná černá packa. Slušně posnídali, každý ze své misky, Čertík zalezl pod gauč a Míša do pokoje na své místo. Tak uvidíme, co se bude dít dál. Abych pravdu řekla, měla jsem z toho větší obavy, a když jsme odjížděli, pochybovala jsem, jestli jsem udělala dobře. Ale nemohla bych to nechat jen tak. Snad to půjde. Když jsem šla včera z práce, říkala jsem si, co asi doma najdu. Jestli tam někde bude hromada chlupů, oba servaní apod. Klídek. Nikde jsem taky nenašla žádné nadělení. Byla jsem na to sice připravená, věděla jsem, že se to může stát, ale všechno bylo v bedýnce. Tak jen, aby si Čertík nedovoloval na Míšu, znám to už z chaloupky. Když žárlí, fackuje, i když možná ne ve zlém. A Míša je takový moula a strašně hodný, že si nechá všechno líbit. Vždycky ustoupí. Ale zatím všechno vypadá dobře. Často jsem si říkala, jestli Míšovi není smutno, když jsem v práci, že třeba kamaráda nebo kamarádku chce. Na chaloupce si vždycky někoho našel. Nejdříve sousedovu Micku I, ale tu pak museli nechat utratit, pak Micku II, ale ta odmítá kohokoli kromě "svého" pejska, pak Filipku, teď snad Čerta. Vezmu ho odpoledne k veterináři, aby ho prohlédl, i když vypadá krásně. Ale stejně. Tak nám, prosím, dál držte packy. Díky.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







9 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

PaschaMami
KocouřákPaschaMami  Datum21. listopadu 2016 22:51

Držela jsem palce i pěsti, věřřlaže se to urovná skoro samo.
Mejte se moc heky všichni tři

Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum21. listopadu 2016 21:31

Jsem moc ráda, že jste to tak skvěle zvládli a určitě to bude i v Praze časem ke všestranné spokojenosti:-))) Držíme tlapky i palce, aby to tak bylo:-)))

Micubiši
KocouřákMicubiši  Datum17. listopadu 2016 16:22

Jsem moc ráda, že jste mu dala domov. Mně se taky elíbí, že poslední kočička hned první noc okupovala postel a nikdo další si netroufl. Hlavně Jarynka mi je líto, byl to velký mazel, nyní je to trocu jiné. Na jednu noc jsem Majdu zavřela do pokoje, ale tam být nechtěla a ti ostatní stejně hlídkovali u dveří. Po třech měsících je situace o trochu lepší, ale stejně má poslední nejdrobnější kočička hlavní slovo. Hlavně se snaží Jarynka připravit o všechny výsady, když si chceme pohrát, musím ji zavřít. Je mi ho líto, ale Majdu jsem zachránila hrobníkovi z lopaty a nikam jinam ji dávat nechci. Doufám, že se to časem ještě snad zlepší.Vám přeji hodně štěstí.

katyp50
Kocouřákkatyp50  Datum16. listopadu 2016 17:08

Míšu hladit, mazlit.... to už bylo řečeno. Ale nechat kočičáky, aby si to "vyříkali" sami. Měla jsem kdysi 3 kocourky - naprosto nekonfliktní Melíšek I., Zrzínek a přibyl nový Ríša. Vše fungovalo bez problémů asi 2 týdny a najednou Ríša zaujal polohu na Zrzínkově polštářku. Cosi jsem vařila a šílený jekot. Zrzínek prostě potřeboval nastolit pořádek - "Tak hele Ríšo, jsi tu doma, OK, já jsem si zvykl, beru tě, ale POLŠTÁŘEK NEDÁM". Chlupy lítaly a jekot zahnal Melíška I. pod skřínky v koupelně. Vyříkali si to a od té doby byl klid. Nakonec spolu spali na dotyčném polštářku pěkně pohromadě.
Čertík si zvykne, Míša také a budou z nich parťáci. Nakonec bude Míša rád, že není doma sám.
Myslíme na vás!!!!!

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum16. listopadu 2016 16:33

Čertík bude určitě v pohodě, na dobré bydlo a hodnou dvounohou se dobře zvyká :-)
Jak píše Evelinas, hodně si teď všímejte Míši, hlaďte ho, mazlete se s ním, ale to určitě víte :-)
Moc moc na vás myslíme a držíme pěsti dál.

Reda
KocouřákReda  Datum16. listopadu 2016 16:01

Stále držíme palce :-)

Zapalka
KocouřákZapalka  Datum16. listopadu 2016 13:03

krásne čítanie :-) držím palčeky, aby zžívanie oboch kocúkov vychádzlo ako má, bez bojov a žiarlivosti.

micousa
Kocouřákmicousa  Datum16. listopadu 2016 11:32

Tak možná bude potřeba dát Čertíkovi trochu najevo, že si na Míšu nemá moc dovolovat, protože na novém území bude určitě zkoušet, co všechno mu projde. Ale jinak se kluci určitě přes den spolu zabaví a Čerťula si zvykne. ;)

evelinas
Kocouřákevelinas  Datum16. listopadu 2016 7:13

Držíme vám palce,je to dobré ako sa zabýval.Míša teraz musí dostávat vela pozornosti aby sa necítil ohrozený,takže dobre,že ju má.Určite mu bude lepšie v spoločnosti ako samému.Kto má viac koček pozná,aká velká dokáže byt žiarlivost, no sme tu od toho aby sme to nejako zrovnali.Už od nedele som na vás troch myslela a je dobre ako to dopadlo,na fotke sú spokojní.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Veterinární poradna: Lysinka v místě prubanu ... (89x)
2
Mrouskání kočky (říje) (61x)
3
Kočičí jména (60x)
4
Třicátá pátá Poznávačka vyhlášena (53x)
5
Bachova květová terapie pro kočky (35x)
6
Zažívací potíže koček (zvracení, průjem, zácpa) (33x)
7
Seznam kočičích kaváren (29x)
8
Elči kočkověci 2 - Granulkový hlavolam pro kočičky (28x)
9
Ragdoll (27x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2017

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top