Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum27. března 2017  |  KočičákMíša (6)  |  Zobrazení celkem/dnes1 285x / 1x

Neúspěšný transport kocourů

Neúspěšný transport kocourů

Milí modrokocouřáci,
všem, kteří nám drželi v sobotu packy a palce, abychom zvládli kocouří přepravu v tašce na kolečkách, moc děkuji, ale transport se nepovedl.
Do tašky jsem nejprve nacpala Míšu, a to docela bez problémů. Pak jsem šla pro Čertíka, který se rozvaloval na gauči, a když jsem se k němu přiblížila, přikrčil se, nasadil vyděšený až nepříčetný výraz, jaký míval dřív, a vystřelil. Honili jsme se asi 10 minut po celém bytě, z jednoho pokoje do druhého, do kuchyně, do haly. Párkrát jsem ho málem měla, ale vždycky se mi vysmekl. Ve finále se zašil za skříň s televizí, kam občas zaleze, když luxuji, a tam prostě nemohu. (Příště musím pokoj zavřít.) To bych musela stěhovat. I kdyby, čas jsem už neměla, všechno jsem sice dělala s předstihem, protože jsem tušila, že třeba jednoho kocoura dám to tašky, a než tam dám druhého, tak první vyleze, ale že ho budu možná ještě víc ho stresovat, to jsem netušila. Tak jsem mu honem dala kapsičku, popadla Míšu do tašky a letěli jsme na autobus. Vůbec to nechápu. Když jsme byli párkrát "tréninkově" na procházce, dal se klidně chytit a dát do tašky, i když, že by byl nadšením bez sebe, se nedá říct. Ale tohle? Říkala jsem mu, že pojedeme na víkend na chaloupku, aby se tam s Míšou proběhli, a v neděli zase pojedeme zpátky. Nějakým, pro mě záhadným, způsobem to prostě věděl. Asi má nějaké trauma z toho, co loni zažil, hlavně v zimě, ale jak to ví? Znovu mě překvapil, jako nedávno, když ležel večer na klíně, já jsem ho hladila a říkala mu, že už není opuštěný kocourek, že ho nikomu nedám, že je můj. Otočil se a začal mi olizovat obličej, což nikdy nedělal. Taky záhada, jak tomu rozuměl. Co já o kočkách ještě nevím.
Až před domem mi došlo, že jsem měla zkusmo dát Míšu do té tašky na kolečkách, aby si to vyzkoušel, ale to už bylo pozdě, akorát jel autobus. Další by jel až za 20 minut, a to bychom nestihli vlak. No stihli, protože z konečné z Prahy rychlík vyšší kvality vyjížděl s 15minutovým zpožděním. Před Berounem hlásili, že přípoje čekají, za Hořovicemi, že přípoj v Rokycanech čeká. A když jsme přišli na nástupiště, přípoj nikde, už odjel. Asi si z nás ČD dělají legraci, nebo co. Jen před 14 dny mě pobavily, to měl taky 15 minut zpoždění, to sice vyjel včas, ale už v Berouně měl 10 minut zpoždění a dalších pět ještě nabral. Jeli jsme s Míšou sami, ale plánovaně, abych věděla, jestli se jim bude po sobě stýskat, a taky proto, protože Čert vypadá, že je z něj "byťák" a nebude chtít být venku, jestli to vydrží a nebude mu třeba smutno. Byl v pohodě. Až za Hořovicemi přišel sympatický průvodčí. Míša se mu strašně líbil. Hladil si ho, drbal ho, ptal se, kolik mu je, jak se jmenuje, že má doma Matýska. Tak jsem se ho rovnou zeptala, jestli mi ujede přípoj, nebo počká. Řekl, že tam zavolá, ale neví. Za chvíli se ozvalo na celý vlak? "Pro cestující s kocourem Míšou je přípoj v Rokycanech zajištěn." A byl. A teď čekat hodinu a tři čtvrtě na další přípoj se mi teda nechtělo. Já bych to nějak vydržela, někde bych se prošla, i když bych měla vztek, škoda dvou hodin. Už jsem byla nadržená, že se budu hrabat v zahrádce. Ale pro Míšu by to už bylo moc dlouhé, normálně je to 2,5 hodiny a teď další hodina a tři čtvrtě. Tak jsme jeli taxíkem, trochu se nám ten víkend prodražil. Míša si ho ale užil. Vyhříval na sluníčku, večer byl na klíně, byl hrozně mazlivý. Pořád vystrkoval prdelku, abych ho drbala na ocásku. Při zpáteční cestě jsme měli s rychlíkem vyšší kvality opačný problém. Přípoj do Rokycan prostě nejel, jel náhradní autobus. Nevím, jestli to bylo autobusem nebo že se mu chtělo, Míša se počůral, to se mu stalo za celý jeho život asi dvakrát. Když jsme se dopracovali na nádraží, vlak už tam stál, tak to bylo akorát. Většinou na rychlík čekáme my. Doprava na chaloupku a zpátky se taky moc nepovedla. Hlavně, že mám placku: "Užij si se mnou, kocourku, cestu vlakem." To jsme si tentokrát fakt užili.
Hezký den.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







15 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

katyp50
Kocouřákkatyp50  Datum30. března 2017 23:31

Ano a došlo na to, že jste uvažovala Čertíka odvézt a nechat přes léto na chatě a cestovat jen s Míšou.... rozmlouvali jsme Vám to, protože jste si ho k sobě připoutala a on by tomu nerozuměl, nechápal by, proč je zase sám. Nakonec usoudil, že je to nebezpečné se nechat chytit a nacpat do nějaké přenosky, "co kdyby mě chtěla opustit moje milovaná mami, která si mě vzala domů, dala mi najíst, teplíčko, mazlení, kámoše...." Nebude přece riskovat. Ani se mu nedivím. Já bych ho klidně nechávala doma a brala si jen Míšu, který je zvyklý na cestování, ale třeba se podaří a chytnete Čertíka včas a on to pochopí...... je to těžké. Vidět do těch malých kebulek s oušky našpicovanými není jednoduché.

Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum28. března 2017 22:44

Jak se zdá, je mu v bytě lépe a sám to asi tak cítí. Asi pro něj zatím bude dostatečné, že ho vezmete v tašce na procházku do parku. Časem třeba přijde na to, že když se dostanete na chaloupku, že má své zázemí a nebude znovu opuštěný. Kočky jsou potvůrky fikané, dokáží vycítit leccos.

Reda
KocouřákReda  Datum28. března 2017 19:49

Čertík asi na chaloupku fakt už nechce. Je vidět, že je u Vás moc spokojený :-)

Kočka Stochovská
KočičákKočka Stochovská  Datum28. března 2017 17:03

Já bych se přikláněla k názoru, že se Čertík bojí, aby jste ho neopustila. Tím nemyslím, že byste ho chtěla opustit.
Já mám teď čerstvou zkušenost s naší kočičkou. Vozili jsme ji před 14 dny každý den na kapačky na veterinu, kde byla celý den v cizím prostředí, s neznámými pachy. Večer jsme si ji brali domů. Další týden jsme ji každý den ráno a večer dávali prášek. To byl boj ji chytit. Jezdila jsem kvůli tomu pozdě do práce. Ale co bychom pro ní neudělali.
Takže teď, i když nikam nejezdíme a léky jí dávám do jídla, tak se ráno, když vstanu, z ní stane neviditelná kočka. Našla si tak neuvěřitelné skrýše. Když nějak pochopí, že se nic neděje a dít nebude, tak se přijde pomazlit.
Ony kočky mají určitě 6 smysl a poznají z našeho chování i podvědomého, že se bude dít něco pro ně neobvyklého.
Přeji Vám i oběma kocourkům, ať se situace ustálí ke spokojenosti na všech stranách.

mirkacab
Kocouřákmirkacab  Datum28. března 2017 12:05

Taky si myslím,že se bojí,aby tam nezůstal.

Andorea
KocouřákAndorea  Datum28. března 2017 11:02

Oni to ti chlupáči opravdu nějak vycítí předem. Zprvu jsme jezdili na Vánoce pryč i s kočkami, ale byl to pro ně hrozný stres. Aniž by doma bylo cokoliv jinak, přepravky ve skříni schované do poslední minuty, tak na Štědrý den zalezly za sedačku a byl boj je dostat ven. První Štědrý den, kdy jsme se rozhodli je nechat přes noc doma samotné, byly kočky naprosto v pohodě a v klidu i když my už jsme se balili. Prostě věděly, že ony nikam nejedou. Dodnes mi není jasné, jak to ví dopředu, že pojedou nebo že nepojedou. Čertík asi na chaloupku už opravdu nechce. Nechávala bych ho doma.

micousa
Kocouřákmicousa  Datum28. března 2017 8:34

Zdá se, že měl Čertík strach, abys ho na chaloupce nenechala. Příště mlžit a tvářit se, že jdete jenom do parku na procházku a až zjistí, že ho tam samotného nenecháš, tak si zas zvykne ;.))

Míša (6)
KocouřákMíša (6)  Datum28. března 2017 8:31

Kluci vypadali, že se jim nestýská, Čertík byl v pohodě, když jsme přijeli. A Míša ho venku nehledal, užíval si, že se se mnou může pořádně pomazlit. A placku nám poslala hodná teta Pája6. Hned si vzpomněla na Míšu, když ji viděla. Stejně ho tam vezmu, třeba si to rozmyslí a budeme jezdit všichni. Je mi líto, když zůstal doma, ale sám se rozhodl. Když budu déle pryč, což bývá jednou za rok na týden, tak Míša zůstává na chaloupce. Může dovnitř a Čertovi dám taky obojek s magnetem, aby tam mohl. Když nebude chtít ven, může být uvnitř. Honil tam motýli, lezl po stromech, tak třeba až bude opravdu teplo, se mu tam zase bude chtít. Je to jeho volba, k ničemu ho nutit nebudu. Kdo ví, co všechno venku zažil a co si z toho pamatuje.

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum27. března 2017 22:06

Opravdu to vypadá, že Čertík si vybral, že radši poká doma. Ono to sice vypadá, že se to nepovedlo, ale možná vlasně povedlo. Mám z toho dojem, že oba kocourci jsou spokojení. No až na to počúrání,ale to může být shoda špatných náhod. Průvodčí musel být moc fajn :-)

snoopy
Kocouřáksnoopy  Datum27. března 2017 20:14

Čertík se sám rozhodl, že bude čistě bytový kocourek a ven už možná ani nechce. Já bych to už tak nechala. Čertík přes víkend v Praze a Míša na chaloupce. Určitě se situace zklidní. Držím vám všem palce.

gwen
Kocouřákgwen  Datum27. března 2017 20:07

A ještě by mě zajímalo, jaké bylo přivítání. Jak s Vámi, tak s Míšou?

gwen
Kocouřákgwen  Datum27. března 2017 20:06

Od koho jste dostala placku? Od průvodčího?
Třeba čertík nemá rád cestování. Třeba to má rád doma a cítí se tam bezpečně. Třeba je jiné třeba, to ví jen on sám.
Na druhou stranu, jak to budete dělat, když na chatě bude třeba týden?

Pája6
KocouřákPája6  Datum27. března 2017 20:05

Čertík si sám vybral, třeba je tohle řešení nejlepší, Čertík o vikendech v Praze a vy s Míšou na chaloupce. A o dovolene uvidite, třeba to Čertík pochopí, že ho tam nenecháte. Je to fakt liška podsita ☺.

Maud
KocouřákMaud  Datum27. března 2017 19:59

Možná měl Čertík strach, že ho necháte na chaloupce a odjedete s Míšou domů. A možná dobře, že při těch trablech této cesty jste měla na starosti kocoura jen jednoho. :-)

evelinas
Kocouřákevelinas  Datum27. března 2017 19:29

Certík je velmi múdry kocúrik,bez problémov dokázal vycítit vašu obavu z cesty a rozhodol sa ostat doma a vyhnút sa stresu.Doma sa cíti najlepšie a nechce riskovat.Vidím to na Fionke.Vonku je krásne,volám ju na zahradku,no ona leží sedačke a vyhrieva sa cez sklo a tichúčko pradie.Von chodí len na pár minút skontrolovat búdičku.Ani mňa nikdy neprestane prekvapovat ich úžasná intuícia a múdrost.Možno neplánujú budúcnost,no s istotou vedia s kým a kde by chceli žit.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2017

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top