[olijolka]

Dobrý den,

koupili jsme si od chovatelky kotě britského kocourka s PP. Kocourkovi je nyní 9 měsíců, ale vypadá spíš jak kočka domácí. Je štíhlý, dlouhý, má delší nohy a malou trojúhelníkovou hlavičku. Chovatelka nechce moc komunikovat, tvrdí po zaslání fota, že kocour je ještě ve vývinu. Když jsme jí napsali, že i veterináři se nás ptali, co je to za druh kočky, tak nám napsala, že si můžeme s veterinářem přijet nechat udělat testy paternity. Kupní smlouvu i PET pas máme. Je možné, že by nějaká nemoc způsobila takovýto vzhled britské kočky? U veterináře jsme byli několikrát a nechali jsme si dělat i krevní laboratorní testy a vše v pořádku. Nechce se mi platit za testy paternity, když už jsme investovali peníze do kocourka, který možná není ani čistokrevný. Kocourka jsme kupovali na mazlíka a máme jen kopii průkazu původu, originál by nám dle smlouvy měla majitelka poslat až po kastraci. Do jakého věku kocourka máme čekat , případně jak postupovat? Děkuji za radu.

[olijolka]

Takže si odpovídám sama. Kocourek prošel vyšetřeními, nic neobjevili. Baští s chutí a vylučuje jak má. Není moc na mazlení, ale pořád za námi chodí a sleduje, společnost má rád. Dávám mu Alavis Sanicell a B komplex na podporu imunity. Kocourek je pořád mrňousek, jakoby se zarazil ve vývoji. Je štíhlounký ,má maličkou hlavičku. Ale je roztomiloučký, vypadá jak nějaké nové plemeno. Chovatelka má krásné stránky, vychvaluje se až do nebe. Psala jsem jí, ale nemá to význam. Akorát jsem byla znechucená. Když nám ho prodávala, to bylo řečí, je po importovaných rodičích a jak lidi neocení, kolik stojí chov a jak se ptají jen na cenu, jak je to těžké mít CHS, co lidí ji podvedlo atd. Kocourka máme rádi, už je náš, do " chlupatého mazlivého medvídka" má tedy hodně daleko, ale prostě hlavně ať je zdravý. Psala jsem chovatelce ať se přijede podívat na kocourka, nemá to daleko. Nezájem. A to kocourek měl jít původně do ciziny a do chovu! A to tvrdila při prodeji, jak nás navštíví, aby si kocourka zkontrolovala. Kocourek stál 8 tisíc a na žádnou vadu jsme upozorněni nebyli. Je ale podivné, že na web. stránkách chovatelské stanice tento vrh není nafocený, ani komentovaný. No, chudák chovatelka, prostě nestíhá. Má těch koček mnoho, pořád nějaká rodí a k tomu ještě fenky rodí. No já bych se tím živit nechtěla!

[olijolka]

Takže si odpovídám sama. Kocourek prošel vyšetřeními, nic neobjevili. Baští s chutí a vylučuje jak má. Není moc na mazlení, ale pořád za námi chodí a sleduje, společnost má rád. Dávám mu Alavis Sanicell a B komplex na podporu imunity. Kocourek je pořád mrňousek, jakoby se zarazil ve vývoji. Je štíhlounký ,má maličkou hlavičku. Ale je roztomiloučký, vypadá jak nějaké nové plemeno. Chovatelka má krásné stránky, vychvaluje se až do nebe. Psala jsem jí, ale nemá to význam. Akorát jsem byla znechucená. Když nám ho prodávala, to bylo řečí, je po importovaných rodičích a jak lidi neocení, kolik stojí chov a jak se ptají jen na cenu, jak je to těžké mít CHS, co lidí ji podvedlo atd. Kocourka máme rádi, už je náš, do " chlupatého mazlivého medvídka" má tedy hodně daleko, ale prostě hlavně ať je zdravý. Psala jsem chovatelce ať se přijede podívat na kocourka, nemá to daleko. Nezájem. A to kocourek měl jít původně do ciziny a do chovu! A to tvrdila při prodeji, jak nás navštíví, aby si kocourka zkontrolovala. Kocourek stál 8 tisíc a na žádnou vadu jsme upozorněni nebyli. Je ale podivné, že na web. stránkách chovatelské stanice tento vrh není nafocený, ani komentovaný. No, chudák chovatelka, prostě nestíhá. Má těch koček mnoho, pořád nějaká rodí a k tomu ještě fenky rodí. No já bych se tím živit nechtěla!

[olijolka]

Píšu pokračování. No, takže všechno špatně. Kocourek se včera začal podivně motat. Pořád, ale chodil a dožadoval se jídla. Už jsem měla strach mu dávat jídlo, protože měl nafouklé bříško. Dnes ráno jsme jeli na jinou vet. kliniku, co nám byla doporučena. Tam mu udělali ultrazvuk břicha. Voda v bříšku byla. Takže mu nabrali vodu z bříška a bohužel dle barvy vody to vypadá na FIP. Posílají to do Německa do laboratoře, takže čekáme na výsledky. Od srpna, co kocourka máme se s ním všechno vyvíjelo divně. Nevím, jestli si to dovezl už z CHS. Ale je to divné, chovatelka s námi, po té co jsem jí psala, že kocourek neprospívá, že neroste apod. , přestala komunikovat. A u dvou veterinářů co jsme byli nikdo podezření na FIP nevyslovil. Spíš nám naznačovali, že asi nebude čistokrevný. On také nijaké vážné zdravotní problémy neměl. Jen prostě na to jak hodně a rád baštil vůbec nepřibíral a nerostl. Jsem z toho úplně zdrcená.

[mirkacab]

Ahoj.
Nakoukla jsem náhodou a je mi z toho dost smutno.
Psala jste o radu tady do veterinární poradny?Tam se spíš něco dovíte .
Určitě bych tuto takzvanou chovnou stanici nahlásila spíš jako množírnu.
Nevím nemám s tím žádné zkušenosti .Starám se jen o kočky z ulice ale tohle rozhodně normální není.Kolik asi dalších lidí se bude starat o nemocné předražené kočičky od této paní?
Jde vůbec udělat testy rodičům kocourka aniž by je paní zaměnila?
Zkuste si na f najít Andrea Klégová .Ta odpoví na vše co potřebujete.
Sama má chovnou stanici a o zdraví koček ví snad víc než veterinář
Zatím ahoj Mirka a držím pěsti.

[olijolka]

Děkuji paní Mirce za odpověď. Kocourka jsme pak museli hned druhý den nechat uspat. Jeho stav se do druhého dne zhoršil, už jen ležel a neudržel se na nožičkách. Byl to žalostný pohled, nechtěla jsem, aby se trápil, aby ho to bolelo. Testy na FIP pak byly pozitivní, veterinář říkal, že už podle tekutiny z břicha mu to bylo jasné. Myslím (po konzultaci s vet.), že nám ho prodala nemocného už chovatelka. Už co jsme ho měli doma pár dní, tak jsme si všimli jeho zvláštní chůze. Jakoby se kolíbal při chůzi na předních nohách. Ale hrál si a baštil. Pak vůbec nerostl a měl zvláštní nálady. Také jsme měli smůlu na veterináře, kteří nám neporadili. Když jsme poukazovali na větší bříško oproti hubenému tělu, tak prý ho máme odčervit, což jsme ale pravidelně dělali. Pak jsme na doporučení konečně sehnali výborného veterináře. Ale to už bylo pozdě. Jenže FIP je stejně nevyléčitelné onemocnění. Zvláštní je, že měl tak velkou chuť k jídlu. Dokonce i poslední den, když už jen ležel, tak ještě trochu jedl z mističky. Chovatelka nám vrátila peníze. Je mi jasné, že nechce abych toto o její CHS někde psala. Tahle činnost ji živí. Ona už při návštěvě na nás neměla čas, kotě bylo zalezlé a pořádně jsme ho neviděli v akci. Prý to je normální, že si kotě musí zvyknout. Pak odjížděla na dovolenou a spěchala a kotě nám předávala v ruce v práci. Než nám ho prodala, tak mi pořád psala. Pak už ji to nezajímalo. No, byli jsme důvěřiví. Kdyby byl ale zdravý, určitě by to byl krásný kocour. On s tou nemocí tak bojoval. Teď už vím, proč byl takový smutný a nechtěl si hrát. Jen za mnou chodil a díval se. Pořád nám tu chybí.