Modrý kocouř.cz
Zlatá kniha koček > Obsah Knihy > Číra


Číra

Číra

*23. dubna 1986 ve 2 hod. 30 minut v Praze 1

Číra: Plemeno:
Evropský krátkosrstý černý kocour s orientálními znaky

Adresa pelíšku:
V Černošicích, kde má Čírunka nesmírné množství pelíšků.

Počet kočkovitých spolubydlících:
6 - Bratříček Filípek, želvovinová krasavice Josefína, a v zahradních pelíšcích bydlí plašánci: Zrzínek,

Místo na spaní:
Čírunka spinká většinou v mé posteli, ale když se kluci perou, pak se usalaší v mé skříni, odkud odstraní překážející svetry, kapesníky a trička a stulí se do klubíčka ve zbývajících svršcích.

Nejoblíbenější místo:
Číra je nejraději na břehu řeky Berounky, kde sedává na kameni porostlém mechem, nebo na pařezech stromů a uchváceně naslouchá šumění řeky, káchání březňaček a zvukům listí ve vánku.

Nejoblíbenější místo na spaní:
Ze všeho nejradši spinká vedle mě v posteli a drží mě pacinkou za ukazováček.

Nejoblíbenější činnost:
Číhání na brášku, Josefínu a plašánky a hned poté záchrana opuštěných káčat, která nesmírně jemně v hubičce snáší do pokoje a jeho záchranářský rekord se konal v létě 2001, kdy nanosil 16 jednodenních mláďat poláčků a ti se batolili po koberci, že pomalu nebylo kam šlápnout.

Nejoblíbenější hra:
Zalézt do srolovaného koberce a číhat na těrchání dlouhatánskou vařečkou, nebo ve hře nezná bratra a drápe děsně.

Nejoblíbenější rošťárna:
Číhání u padacích dvířek na vstupujícího Filípka či Josefínu a "pomoc" při vysazování sazeniček a vysévání semínek.

Nejoblíbenější místo na škrábání drápků:
Kmen staré bezinky, který rozdrápe a pak se o něj vášnivě otírá.

Nejoblíbenější jídlo:
Ach, to bývalo čerstvé syrové hovězí maso, ale od té doby, co krevní testy vykazují zvýšenou hladinu kreatininu, fosforu a močoviny, nepohrdne syrovým kuřecím či králičím, ale podle pana doktora by měl jíst jen low protein dietu a tu on nerad.


Čírunka je sice nalezenec, ale vypadá, chová se a hlavně neustále a hlasitě mluví jako opravdový orientálec.
Je nesmírně ješitný a zbožňuje být hlazen oběma rukama od oušek až po konečky paciček, vypadá přitom jak bohyně Bastet, trojúhelníková hlavička dominuje hedvábně lesklému tělíčku na dlouhatánských nožkách.
Číra je můj guru, rozumí každému slovu a umí odpovídat, mazlit se, podávat ruku a dokáže meditovat. Přestože má soucit s každým nižším zvířátkem či živočichem, bývá často velmi agresivní vůči vlastnímu druhu. Velice zřetelně prosazuje svoji dominanci i vůči svému bratříčku Filíkovi a schovance Josefíně a není v mých silách to změnit.
Možná to má v genech, protože jeho maminka neměla lehký život.
Našla jsem ji v metru, v krabici ovázané provazem a ta drobounká černá kočička s velikým bříškem se hned téže noci okotila. Narodily se jí dvě uhlově černé holčičky, Barunka a Bětunka a dva kloučci, Číránek a Filípek. Maminku, Barunku Mechovou z Petynky si posléze vzala moje kolegyně, která bydlí Na Petynce, kočičí holčičky odvezla moje přítelkyně do Curychu a kluky mám já.
Celá tato kočičí rodinka díky bohu žije a je nesmírně milována. Nech jim pánbůh dopřeje se dožít ještě mnoha dalších let. Jsou to nesmírně okouzlující kočičí stvořeníčka.



Tato stránka využívá kočkostyl Modrý kocouř.cz - Zlatá kniha originál
Následující stránkaPředcházející stránka
(c) 2003-2017 Modrý kocouř.cz. Všechna práva vyhrazena. | O stránkách | Reklama | Novinky | RSS | Nápověda | Hledání | E-mňau | Nahoru ^
Hledat:
23. 10. 2017
Pokračuje kočičí deníček KChK: Smutný rok 2016. A zkusit si můžete poznat dalšího kočičáka v Kdo jsem?

Modrý kocouř.cz je na facebooku!