29. března 2008  |  Slečna Dorotka Černá  |  1 025 480 142x / 1x

Slečna Dorotka Černá přemýšlí o zbytečných lidských starostech

Moji milí kočičáci a kočičandy, taky Ti vaši lidé mají plno zbytečných starostí?
Moje člověčka si skoro pořád s něčím láme hlavu, úplně zbytečně, řekla bych.
Tak třeba: já jsem se narodila na vesnici ve stodole, když nám s bráchou a ségrou bylo asi tak šest týdnú, vystavili nás v obchodě pro zvířata, jestli si nás někdo vezme. Já jsem hned pochopila, o co tu běží. Jakmile se nějaký člověk k naší kleci přiblížil (byli jsme totiž celý den zavření v takové malé klícce, jako na potkany), začala jsem se lísat a příst, jen, aby si mě někdo odnesl. Nikdo se k tomu ale neměl, ani člověčka s velkým člověkem, když mě poprvé uviděli, trvalo to docela dlouho, ale nakonec jim to došlo - a sice, že lepší kočku než mě neseženou, a tak si mě vzali, ale to už jsme nebyli v obchodě, ale zpátky u lidí na statku.
Onehdy jsem slyšela člověčku, jak říká, že má výčitky, jestli udělala dobře. Prý se o mě stará, jak nejlíp dovede, šla se mnou k doktorovi, dala mě očkovat (to vám někdy popíšu, tu hrůzu!), dává mi k jídlu masíčko a granule a vitamíny. Stará se, abych neměla blechy, hraje si se mnou a mazlí se, ale co je to za opravdový kočičí život? Že prý si myslí, jak dobře by mi bylo ve stodole: honit myši, dvakrát do roka koťata, svoboda a volnost.
Já na to: člověčko, miluj mě bez podmínek, jako já Tebe. Postarej se, abych měla vždycky plnou mističku, a víc si starosti nedělej. Já jsem spokojená.

Sdílejte!  |  O sdílení

Jáňa  3. dubna 2008 8:41

Dorotko, Tvoje člověčka to s Tebou zkrátka myslí dobře. Taková krásná a chytrá kočička jako jsi Ty si prostě zaslouží jen to nejlepší.