Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum12. dubna 2008  |  KočičákMau Indíra Pause Ynobe.cz  |  Zobrazení celkem/dnes1 213x / 1x

Moje lovecké úspěchy

Moje lovecké úspěchy

Tak jsem se zase po nějaké době dostala k počítači, abych vám napsala nějaké postřehy ze života dvounožců. Právě jsem vyposlechla diskusi své paničky s nějakou cizí. Ta cizí si myslela, že my, kočky ušlechtilé, jsme zdegenerované a neschopné. Ta drzost! Že prej bychom neulovily ani chromou myš. To není vůbec žádná pravda. I já mám na kontě taky nějaké lovecké úspěchy. Tak třeba tuhle. To nám do domu vletěl mladý ptáček. Prej to byl reheček nebo co. Chytla jsem ho jako první. Dala jsem ho paničče. Ta ho tak blbě držela, že jí uletěl. Pak ho chytila Hraběnka a nakonec Bety. Pak ho panička pustila z okna a on šťastně odletěl. Ani jsme ho neporanily. Jen vyděsily. Nebo ta andulka. To bylo taky něco. V té době panička chovala nám k obveselsní andulky. Zbyla jí jedna samička, takový modrý opeřený nic. Panička s ní chtěla kamarádit, ale andulka s ní ne. Za to se mnou jo. Jak jsem si šla lehnout na polici vedle její klece, hned ke mně lezla. Přes mříže mi čechrala chlupy, probírala mi vousy a tak. Jednou jim při čištění klece uletěla. Ale ne daleko. To jsem věděla, že na ni můžu, že nás nedělí žádné mříže, a už byla v mé moci. Trochu jsem jí prokousla kůži, ale kamošila se mnou dál. S naší paní ne. Ale nejlepší byla andulka, co jsem chytla na balkoně. To jsem se tak jednou vyhřívala na balkoně a tu kolem něco letí. Tak jsem zbystřila. Těsně nade mnou tomu asi došel pohon, protože to šlo prudce dolů. Byla to vysílená andulka. Hned jsem ji čapla a jako správná matka nesla domů dětem. Svým. Tedy koťatům. Po cestě mi ji sebrali. A teď přichází část, kterou mi vyprávěla babička a moje panička. Andulku daly do klece. Po nějaké chvíli se zotavila a začala mluvit. Pořád vykřikovala :"Kubíku, Kubíčku!" Po čase mě už dost štvala. A tak se začali všichni poptávat, jestli v okolí někomu nechybí. Doptali se a nakonec vyšlo najevo,že je to jediný společník jedné staré babičky ze sousedství. Tak si pro Kubíka přijela a byl zase doma klid. Nakonec jsem byla ráda, že jsme ji s koťátky nesnědli. Takže vydíte, že nejsme neschopní a zdegenerovaní a moje paní má pravdu. Kdybych byla taková, jak ta druhá tvrdila, snědla bych ji. Jsem se unavila tak, že jdu rovnou zkontrolovat misky a hajat. Dobrou noc a krásné šunkové sny.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







2 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

sindlerova.jitka
Kocouřáksindlerova.jitka  Datum14. dubna 2008 15:40

Si taky myslím...že?

Laalaa
KocouřákLaalaa  Datum14. dubna 2008 9:26

Mauzí, dyť ty jsi hrdinka. Ty jsi toho nebožádka modrého zachránila! Velká pochvala ti za to náleží.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Kočičí jména (57x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2018

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top