Byznys nebo láska?
Nevím, jestli to tak bylo vždy a nebo je to až poslední dobou, ale chov koček v České republice se stal celkem dobrým obchodním artiklem. Ale jen pro někoho. Je to jen pro vyvolené. Do tohoto problému nevidím zcela úplně a ani nechci vidět. Jen mi zaráží to, jak se k sobě někteří chovatelé chovají navzájem. To je to vážně o penězích? Doufám, že ne. Jistě se najde spousta chovatelů koček, kteří své kočky opravdu milují, starají se o ně a to, že se jim jednou či dvakrát v roce narodí koťata berou jako zázrak přírody. A mají radost, když koťátka z jejich CHS rozzáří ne jedno dětské očko, starý člověk má svého společníka, nová rodinka najde nového mazlíčka. Tak by to přeci mělo být a ne kočku a zvíře obecně mít jako mašinu na výrobu koťat.
Stejně tak je to s chovnými kocoury. V naší republice se najde jistě řada kvalitních kocourů, často i importovaných ze zahraničí. A pak je tu ale problém. Kvalitní kocour objede polovinu republiky a nakryje kočky. Pak jede další kocour a nakryje druhou polovinu republiky. Vy si koupíte kocoura, chcete ho na chov. Ale sežeňte mu kočku, která není příbuzná. To je docela problém. Byly doby, kdy kočku s PP a následně CHS měl opravdu málokdo. V dnešní době je spousta nových CHS a stále přibývají. Jak to tu bude vypadat za 10 let? Dopadne to tak, jako se vším v téhle republice (viz. mobilní telefony nebo auta)? Bude mít každý druhý člověk chovnou kočku či kocoura? Bude vyrábět koťata v domněnce, že je to dobrý byznys? Kde je ta hranice? Kde je hranice mezi tím, co je moc a co je ještě přiměřené? Těžko říct a těžko soudit. Sama jsem na vážkách, zda se do této mašinérie připojit. Nejde v tomto případě jen o mě, ale především o mého kocoura Samsona. Osobně mám z toho strach. Jen ta konkurence na výstavách. Známí známých. Stále stejné nominace do BIS. Kafíčka vystavovatelů s chovateli...
Je to těžké a rozporuplné. Já jsem na hranici. Zakládat v dnešní době novou CHS a nebo ne? Zapojit se do toho kolotoče závisti a nevraživosti mezi chovateli? Risknout to a doufat, že to vlastně není tak hrozné? Nevím. Sama v poslední době slyším tolik negativního a tolik špíny, co jsou někteří schopni udělat pro to, aby pošpinili dobré jméno konkurence. Na druhou stranu je to boj stejně jako v jiných odvětvích. I zde zvítězí i nejlepší. I zde jsou dobří a méně dobří chovatelé. Možná to tak má být. Ale nemělo by to být jen o chovatelích. Mělo by to být o lásce ke zvířeti, radosti z toho, že mohou udělat radost někomu dalšímu. A takoví chovatelé zatím převládají. A to je dobře.
Mějte se krásně:)
Martina
PS: Možná si tímto kočkodějem nadělám spoustu nepříznivců, ale není na škodu nastínit situaci a zamyslet se nad ní, nemyslíte?
| O sdílení
Veronika J. 
6. září 2008 0:15
Zlatí kočičánci z útulků!
Mary 5. září 2008 11:34
Za sebe musím říct, že chování koček tak zvaně na kšeft se mi příčí. Neměla bych povahu na to, abych nechala kočce koťata několikrát do roka, bez ohledu na její zdraví, jen aby z toho byly peníze. Pochopím ale, pokud je o koťata zájem a já přesně vím, do jaké rodiny přijdou a můžu je třeba i navštívit, to je o něčem jiném. Naši číčku, která je ale úplně obyčejná, jsem raději nechala vykastrovat, protože kdyby už koťata měla, těžko bych se s nimi loučila a vím, že bych si je nemohla nechat.
Alena V. 4. září 2008 18:00
Co se nárůstu počtu chovatelských stanic tak bych se toho nebála. Pohybuji se kolem chovu již řadu let a je to pořád stejné. Skoro stejným tempem jakým se nové CHS rodí na druhé straně zase jiné zanikají. A co se týká závisti a nevraživost tak je prostě neřeším. Za léta chovu jsem si kolem sebe vytvořila okruh známých, kterým důvěřuji a vím že mě nepodrazí a ty ostatní prostě nechávám ať si dělají co chtějí, nevšímám si jich a pokud si oni všímají mě je to jejich problém. Neřeším ani to že výstavy vyhrávají pořád ti samí, nedělám to kvůli tomu aby moje kočky vyhrávaly BIS, ale proto že mě to baví. Mnohem víc mě potěšilo když mi můj chov pochválila chovatelka které si vážím. Co se týká chovných kocourů tak u britek je to celkem v pohodě - kvalitních kocourů a nepříbuzných linií je poměrně dost. Mnohem horší je to u málopočetných plemen.
kh 4. září 2008 11:57
Já si hlavně myslím, že je to o smyslu chovatelství. Chovatelství jako práci na plemeni, podmíněné láskou ke kočkám. Ne jako na koťátka, i když je máme pro radost - mít párkrát do roka koťata pro radost (někdo jiný na kšeft). Práci CHS vidím v tom, že se chovatel pokouší na základě znalostí genetiky a znaků plemene posunout malinkými a dlouhodobými krůčky určité plemeno k dokonalosti. Že nemá stále stejná koťátka od stejného páru, která sice jsou standardních vlastností a znaků plemene, ale jejich plození a množení neposouvá plemeno, ale že se snaží plemeno posouvat dále k dokonalosti. A samozřejmě se snaží neprodukovat koťátka od takových párů, kdy ví, že je pravděpodobst, že by se narodili jen neuchovnitelní jedinci. Proto už vůbec nechápu lidi, kteří snad ze srandy nebo nevím proč množí třeba habešku třeba s ruskou modrou. A pak to ještě prodávají za 5000,- jako roztomilou luxusní hračku... :-( To je snad horší než množitel na kšeft, který ale neničí plemeno a práci jiných nebo někdo, kdo prodává bez PP, ale ma nejbližší předky čisté.
Proto ja práci CHS obdivuji a vážím si jí, skrývá se za tím mnoho znalostí, lásky a péče a práce a taky peněz. Jednou bych taky chtěla CHS a doufám, že se té mé představě o práci CHS alespoň přiblížím.
sindlerova.jitka 4. září 2008 11:06
A to ani nezmiňujete situaci s povinným čipováním chovných zvířat a návrh(nevím, jestli už prošel a doufám,že ne)o použitelnosti pro chov pro kočky a kocoury starší 1 roku do 8 let věku....je to smutné a spousta chovatelů je na tom bita a radují se z toho jen množitelé.:-(
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
1 025 480 144x / 3x
