30. srpna 2008  |  Čičin z Města perníku  |  1 025 480 113x / 1x

Jsem učitel

Tedy vážení, musím se zase pochválit. Protože jak všichni víte, co si kocour nepochválí, toho si lidi nevšimnou. Že jsem extra lovec, to už víte. Stále také kocour se vším všudy. A tak jsem se musel zamyslet, co je tady u nás divného. A přišel jsem na to, že je tady málo mužskýho elementu. Teda tady doma. Páníčka nepočítám, u toho mám azyl venku v garáži, když mám těch bab doma dost. Ale je tu malý Šmudla. To je syn naší Šípkové Růženky - tedy Hraběnky. Pořád samý ťu ťu ťu a ňu ňu ňu. A co z toho kluka má vyrůst, že? Sice není můj, ale to nevadí. Začal jsem ho učit lovit. Nejdřív mě. Po chlapsku. Pak nějaké ty hračičky, co jsou doma. A ta nespravedlnost! Nesu mu myš a panička mě s ní nechce pustit domů. Prej hodnej, ale sněz si to venku. Ještě, že přijela Veronika a nafotila, jak Šmudlu učím lovit oprašovátko. Jinak by mi to snad nikdo nevěřil. Ach jo. Těžká práce učitele v Čechách a kocouřího zvlášť! Asi se dám do odborů. Snad to vyřeší řádná stávka. Zdraví Čičin.

Sdílejte!  |  O sdílení

Mary  5. září 2008 10:26

Tak to máš Čičinku za svou dobrotu a snahu, jó nevděk světem vládne :-)