Vánoce, sami doma a krásný večer

Ahoj. Tak jsem se dlouho neozvala, tak o to víc toho teďka mám. Celý vánoce, jak jsme šplhali po stromečku, já jsem tam byla první, teda, první jako tak, že o tom dvounožci věděli, byla jsem až skoro úplně nahoře, pak jak jsme všichni kočky si sundavaly slaměné ozdoby a jak jsme si s nima hrály, včera nám dvounožec zabavil poslední, měli jsme jí s Ginny skovanou v ložnici. Pak taky bylo hrozně fajn, když strom dávali zase pryč, ti dvounožci někdy nevědí, co chtějí, si myslím – nejdřív nám ho tam přinesou, zvykli jsme si na něm i škrábat drápky, krásně to vonělo a tak, no ale zpátky. Při uklízení bylo všude plno jehličí a tak jsme si v tom s dvounožcem vymysleli nádhernou hru. Vždycky mě vyhnali, tak jsem tak jako na oko odešla a pak hup! Přímo do jehličí, až se všude rozletělo! To byla nádhera. A pak znova, vyhnali mě, odplížila jsem se... Tak to byly vánoce. A teď konečně ke včerejšku. Vlastně ještě o den předtím, to nás dvounožci nechali samotný doma přes noc. Dali nám samozřejmě všechno, co jsme mohli potřebovat: granulky, dost vody, čistý záchůdky, o všechno se postarali. Ale stejně... tak jsme si říkali, že bysme to měli doma zkontrolovat, a tak jsem navrhla, že bysme mohli projít všechny kytky. A tak jsme šli. Jak jsme je kontrolovali, jestli jsou dobře zalitý, jestli dobře rostou, tak se ty kytky nějak jako bránily a poskakovaly, až spadly vždycky na zem. No, chtěly po nás skočit! Ale to si neuvědomily, že kočka je rychlá, takže nemají šanci. Tak. A nakonec! Ginny včera objevila, kde mají dvounožci skovaný takový ty tyčky s peříčkama, jak si s tím rádi hrajeme, takže jsme to ukořistili a úplně rozcupovali – prostě jsme si udělali krásný večer :))