Nápadník
Tak už jsem pořádně vyrostla a je ze mne velká a šikovná kočka. Všude, kam potřebuji, vylezu nebo vyskočím. I na místa, o kterých si panička myslela, že budou přítomnosti kočky ušetřena. Bettynka je nechutně vzorná kočka, nikam neleze a nic nevyvádí. Ale co jsem tady pánem já, je všechno jinak. V mém domě už není jediného místečka, kterého by se moje kočičí tlapka nedotkla. I zahradu už mám dávno prošmejděnou, stromy i střechy zdolané a páníčky pěkně ochočené. Jak říkala moje původní maminka, jsem velmi komunikativní. Pokud něco chci, tak si o to řeknu. Když je potřeba, přidám na hlase a dožaduji se svého, než mi to paniča nebo páníček dají. Moje současná panička říká, že jsem uřvan. No, s tím nemohu souhlasit. Vím prostě jenom, co chci, a za tím si jdu, než to vždycky dostanu. V pondělí jsem si zamanula, že chci ženicha. Teda nebyla jsem si ještě úplně jistá, ale v úterý už jsem věděla na tuty, že jo. Volala jsem ho, kudy jsem chodila, a když se žádný neobjevoval, přidávala jsem na hlasitosti, tak jak to mám ve zvyku. Panička říká, že nechápe, jak tak malá a krásná kočička může vydávat tak příšerné zvuky. Já jí to vysvětlila! Ona nikdy nemusela shánět ženicha zavřená doma. Vyrazila do ulic a přivedla si páníčka, jí se to říká. Ale co já? Musím volat hodně nahlas, aby mě slyšel přes zavřené dveře a okna. Pro jistotu jsem volala, i když jsme byly na zahrádce. To už by mě přece mohl slyšet, ne? A kočky představte si, že mě slyšel! A dokonce i přišel! Byl krásný, celý černý, s dlouhým lesklým kožíškem a krásnýma žlutýma očima. Seděl způsobně celou noc pod balkonem na terase, poslouchal moje zpěvy a čekal, až za ním přijdu. Panička mne ovšem odmítla pustit za ním. Nechtěla mi ani otevřít dveře. Páníček navrhoval, abychom mu dali alespoň kousek šunky, ale to panička taky odmítla. Můj nápadník se jí sice taky líbil, ale asi ne tolik, jako mně. Vidím to špatně, kočky, asi nic nebude. Ale já se nevzdávám, volám dál a on se pro mne určitě vrátí.
Foto: Můj nápadník.
| O sdílení
Max Mourison (tentokrát bez Fifuny) 
30. května 2009 19:44
Mňaaaaauuu graaaaaau... Wyu, jestli tak krásně zpíváš, jak vypadáš, jedu za tebou... a tomu čertisku vypráším kožich!!!
janina.z 29. května 2009 21:16
Wyomko, já bych přidala na zpěvu !! :-)) To by bylo, aby ten krasavec nenašel odvahu!! :-))))))
Kačaba 29. května 2009 10:19
Wyomko, cítím s tebou, protože nápadních je fakt frajer a jeho uhrančivý pohled mluví za všechno. Život je někdy těžký, ale uvidíš, bude líp. Tak vydrž.
janča 29. května 2009 9:05
no jo, ale co ten fešák, chudák, tak je volán a když přijde, tak nic, nevděk světem vládne.
Maxík 29. května 2009 7:51
Wyomko, to už jsi dospělá! Blahopřeji. Ženich je nádherný, ale bohužel. Za chvilku si s Betty pěkně vystačíte v lupárničkách a ženiši budou mít smůlu. :) Hezké chvíle na zahrádce, ty jedna průzkumnice. Ale až ti skončí touhy.
Luci + 4 29. května 2009 0:05
Wyomko, Lassy vzkazuje, že se určitě musíte sejít a probrat nejlepší způsoby shánění ženichů. Obávám se, že tedy hlavně způsoby, jak oblafnout nás dvounožkyně, že ? No. (Nikam, sem řekla!) A taky Lassy vzkazuje, že ženich je náramný fešák (kruci, Lassy, nevolizuj mi ten monitor!) a prý chudej nechudej, láska si nevybírá!
Minda 28. května 2009 12:06
Wyomko, ten tvůj ctitel by sice stál za hřích, ale určitě by se to bez následků neobešlo :-))
beta.1 21. května 2009 22:47
Wyuško, lištičko, máš to opravdu těžké,ženich je nádherný, ale chudý kocourek, tak máš kočičko asi smůlu. Ale řeknu ti, bez ženichů je to lepší a lásku velikanánskou dostaneš v hojné míře od paničky a páníčka. Držíme ti všichni palce, ať to nešťastné údobí překonáš a bude zase dobře.
Silvie OK 21. května 2009 21:12
Wyuško, ty jsi mě pobavila :-))) hezký deníček, no a moooc fešný ženich! A jak je vzorně trpělivý... třeba najdeš nějakou skulinku :o))))
Věra Ľuptáková 21. května 2009 20:59
Wiu, ty uličnice, že se nestydíš!!! Taková malá holka aona už volá ženichy. Nezlob maminku, nebo... :-) Ba ne, broučku, vím jak trpíš, ale vydrže a objednejte se k panu doktorovi, ty nápady s nápadníky by tě vyčerpávaly, nakonec bys mohla být i nemocná, no a to rozhodně nechceme. Takže Dozpívej, domrouskej a hupky šupky na kastraci, aby sis zase mohla užívat procházek a domácí pohodičky. Zdravíme tě všichni vč. nových brášků a sestřičky z rodného Pařezova
Milena 21. května 2009 20:03
To víš holka, lidi jsou sobci. Asi to snadno nepůjde, ale možná by to chtělo natrénovat otvírání dveří.
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
1 025 480 149x / 2x
