Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum15. prosince 2009  |  KočičákCecil  |  Zobrazení celkem/dnes2 485x / 3x

Jeden a půl kočky

Jeden a půl kočky

Já vím, já vím, budete vyčítat, že jsem se na dlouhou dobu odmlčel. Tímto se všem svým příznivcům omlouvám a pokusím se to napravit.
Potom, co náš kočičí svět přišel o Kikína, se mi do psaní moc nechtělo. Panička se o mě bála, večer mě nechtěla pouštět ven a věznila mě doma. Merlin byl doma pořád, takže žádná legrace.
Nakonec naše paničky usoudily, že dost bylo truchlení, dost bylo věznění nebohých kocourků a povolily opratě. Teda Merlinovi zůstali v podobě kšírek a navíjecího vodítka. Zavinil si to sám. Neměl při první příležitosti zdrhnout a ukrýt se v malinokopřivách. Celá osada čičinkovala a Merlin někde v těch kopřivách spokojeně chrupal. Já tam ostatně taky chodím vyspávat, ale já se vždycky najdu hladem. S ovodítkovaným Merlinem nebyla žádná sranda. Když chtěl se mnou hrát na honičku, byl bržděn. Jednou ale paniččina pozornost polevila. Podnikl jsem výpad s následným úhybným manévrem kolem hortenzie a Merlin za mnou, co mu vodítko stačilo. Třikrát jsem křížem krážem proběhl onen keřík a upaloval přes celou zahradu pryč. Merlin stihl jen to křížem krážem, a když se rozběhl za mnou, byl zabržděn. Vodítko stihlo očesat všechno zelené a i to, nad čím panička zakvílela. Jedinétřikvětymělaateďjeztohoh...no. Já vás zastřelím, bando kočičí. Pche, chtěl bych vědět, čím?
Zbytek léta jsem si tedy musel divočejší hrátky s Merlinem odpustit. S Matesem žádná sranda není už dlouho, je nerudný, protivný, starý kocour.
Já jsem u nás jediný, kdo to tady drží v tlapkách. Já mám přehled kdo, s kým, o čem a pro koho, takže mi neunikl nový přírůstek. Začla se na naší zahrádce objevovat nová číča. Byla hrozně plachá, bála se nás kocouřů i našich paniček. Ale protože láska prochází žaludkem a naše paničky jsou kočkomilky napříč kočičím spektrem, přestávala se bát. Nejdřív se skamarádila s Matesem. Panička měla po ruce katastrofický scénář, že se rozmnoží a místo jedné kočky bude hned několik. No prognostikem se nenarodila. Je prosinec a rozmnožení se nekoná.
Koncem října se nechala pohladit po hlavě a při té příležitosti dostala i jméno. Krásné jméno. Začali jí říkat Jasmínko. Pak objevila můj žebříček domů a začla sedávat na parapetu. I Mates k nám začal chodit. Panička jim dala pod prdelku starou deku, aby je plech nestudil.
Do teď jsem si myslel, že vlčice je můj spojenec a nedovolí, aby s náma bydlela jiná kočka než její milovaný Cecilek. Zrádkyně jedna. Nechala se koupit za pár pamlsků. Panička ji asi po vzoru našich politiků uplácela, vodila za nos, slibovala a rozmazlovala a to všechno proto, aby Jasmínu nesežrala. Jasmína projevila na kočku (ženskou) nebývalý intelekt. Zjistila, že Cecilek dostává konzervičky a ona jen granule a rozhodla se to změnit. Tedy vyměnit. Nezbylo mi nic jiného než hladem křoupat její granule. Za to jsem paničce poblinkal pračku ze dvou stan, 2x předsíň a 3x kuchyň. To všechno za jedno dopoledne, když byla na nákupech. Teď už konzervičku dostáváme oba a spravedlivě.
S prvními mrazíky jihlo paniččino srdce čím dál víc nad nebohou kočičkou. Vlčici přesunula misku do koupelny, aby si náhodou nemyslela, že by jí Jasmínka chtěla ujíst její granule. Přes den lítá Jasmínka venku, večer přijde na okno a panička ji pustí dovnitř. A když si vlezla k paničce do postele, už byla tak napůl naše.

Foto: Vlčice hlídá svou jednu a půl kočky.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







9 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Betty
KocouřákBetty  Datum23. prosince 2009 19:09

Jéé, to je dobře, že je Jasmínka už skoro vaše. A jste hodní, že jste ji tak přijali. Jinak Merlin běžící co mu vodítko stačilo mě dostalo :-)))) Mos pěkné čtení.

Moni
KocouřákMoni  Datum22. prosince 2009 23:01

Merlin očesávající hortenzie mě dostal málem pod stůl :-)))))))))))))))))))))))))))
A Jasmínka si uměla vybrat.

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum22. prosince 2009 13:56

Cecilku, krásné a milé povídání jsi napsal:-)

 Marki
Kocouřák Marki  Datum22. prosince 2009 7:24

To je krásný příběh a Jasmínka je moje zamilovaný jméno...

Silvie OK
KocouřákSilvie OK  Datum15. prosince 2009 19:13

Cecilku, máš moc hezkou novou spolubydlící, jen ať těch ženských na tebe není moc :-)))) drž se :-)))

 Minda
Kocouřák Minda  Datum15. prosince 2009 17:29

Jasmínka si uměla vybrat, kde jí bude dobře. Moc jí to přeji a tobě Cecilku
taky, alespoň budeš mít ty a vlčice kámošku. Tak se mějte všichni móóóc
hezky a zase Cecilku napiš, co je u vás nového.

Interima
KocouřákInterima  Datum15. prosince 2009 12:01

Skvělé, že jsi opět dostal chuť do psaní!!!!!!!!!! Ovodítkovaný Merlin zahradník mě rozesmál nahlas a Jasmínka je úžasně statečná kočenka :-)))))))

Alča
KocouřákAlča  Datum15. prosince 2009 11:45

Ále houby, chyba sem, chyba tam, hlavně že napsdal. To bylo děsný, pořád jsme kontrolovaly kdy už..a furt nic:-)) Jasmínka je krásná.

 cecilova panička
Kocouřák cecilova panička  Datum15. prosince 2009 11:00

Cecile, to že si půl roku nepsal tě neomlouvá. Co ty gramatické chyby ? Takže, opratě zůstalY a že se číča začla objevovat snad inteligentním čtenářům tvých deníčků dojde.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (16x)
2
Veterinární poradna: Pískání v nose při námaze (13x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2019

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top