Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum1. března 2010  |  KočičákSvětluška  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 156x / 3x

Zločin a Pěst

Zločin a Pěst

Přátelé drobného hazardu... Přituhuje! Posledně jsem slíbila, že povím něco o životě čtyř gaučáků domácích alias Klupatého gangu v jednom libockém obydlí, ovšem situace se v poslední době mírně přiostřuje a já musím vylíčit, co je tomu příčinou. Rozmohlo se totiž v této domácnosti kradačství všeho druhu. Krádeže neznají mezí. Panička křičící a bědující nad ztracenými věcmi nebude mít klidu, dokud nevypátrá zloděje, který v našich vodách brousí... A jednoho dne vypátrala: I tu jednou okem svým, pohledem pomalým, otáčí se ke mně a já tuhnu. V dálce slyším policejní houkačku a na tu stranu ouškem jemně šteluji... Že by? Pípnu. Panička se zvedá a hrozivě se ke mně blíží. Pípnu podruhé. "To ty..." říká s bledou lící a já zjišťuji, že tady slova nepomohou. Dávám se na útěk...
Začalo to úplně nevinně. U Konývky. Všimli jsme si od začátku její prazvláštní záliby vyďoubávat z pracovního stolu šťupličky, které mají zakrývat hlavičku šroubku. Zpočátku to bylo rozkošné, než zděšení člověci zjistili, že vyškrábala všechny šťupky od pracovního stolu, z kuchyňské linky, z dalšího nábytku... Kudy chodila, tudy šťoplila. Ta holka měla halucinace! Nad každým stínem se pozastavovala, zda by to nemohl být onen umělohmotný knoflíček. Lezla do stolního úložného prostoru a fárala jak horník na Ostravsku, ležela na zádech opřena o pečlivě srovnané časopisy a tlapičkou žďoubala do knoflíčků na stropě. Byla to vzrušující práce, než přišla ona pověstná pěst následující po zločinu. Zrovna jsem nakukovala do šuplíku, abych ocenila plody její práce, když tu ji panička vytáhla z díry a hrozila pěstí. Konev se ale nedala zastrašit a kradačství pokračovalo dál. I mně se pozdávala tato libá činnost, nad kterou lidé skřípou zuby a začaly jsme se s Konvicí zaměřovat na gumičky do vlasů. Jak ji někam položili, už jsme tam byly my dvě, abychom ji potají ukořistily a následně cupovaly do úmoru, vymetaly s ní temné koutky a oslintávaly ji do bezvědomí. Můj den byl hned zářivější, když jsem měla takový zodpovědný úkol. Všichni čtyři jsme čekávali u dveří do ložnice a pak divže páníčky neporazili, když nám ráno konečně otevřeli. Každý měl svůj cíl – Bedřich se kýblil do postele, než panička vstane, Matěj somroval u balkónových dveří, aby si mohl kožíšek na sluníčku ohřát, Konývka prohrabávala pániččiny věci na zemi a já šmejdila na nočním stolku. Úlovky byly vydatné, ale pak si začali dvounožci gumičky hlídat a nastala nevyřčená občanská válka. Nutno dodat, že my – kočky – jsme byly chytřejší. Chodily jsme si pro pohlazení jen pokud v blízkosti člověka ležela gumička, kterou si právě sundal z vlasů. Nenápadně jsme předstíraly, že spíme jako by nás do vody hodily, a když se dvounožec poslepu snažil nahmatat onu kýženou, úžasnou a parádní gumičku, která ještě před okamžikem ležela na opěradle pohovky, my se uchechtávaly s pletencem vlasů mezi zuby.
Umění useknuté pracky mě nadchlo takovým způsobem, že jsem postupem času začala krást tužky, propisky, štětečky na oční stíny, náušnice a špunty do uší. Ano, špunty do uší. Panička si musela kvůli našemu nočnímu životu pořídit tuhle vymoženost dvacátého století, ale já vyhmátla dózu, do které je dává a namísto špuntů jsem do dózy přemístila několik náušnic. Myslíte, že jsem se dočkala nějakého vděku? To jiní kočkomilové by jásaly nad kreativitou a inteligencí takové kočky, která přesouvá věci z místa na místo a potřebuje k tomu velmi jemnou mechaniku, protože vzít do tlapičky takovou náušnici, to neumí jen tak někdo. Třeba Bedřich by to neuměl! Ne, tahle pochybná žena řvala jak na lesy a opět hrozila pěstí. To bylo zásadně proti pravidlům Klupatého gangu, proti pravidlům Blemcárny.
Jednou tedy přišla domů. Na chodbě cucky alobalu, který jsem v noci ukryla pod polštářem z jedné sušenky. Ani napůl čouhající tužka z parket ji nepřinutila zastavit se a šla rovnou do koupelny. V misce na vodu plaval špunt a štěteček na malování trčel z prádelního koše. Nadzvedla mýdlo a pod ním - šťuplička z jejího pracovního stolu! Podívala se zdrceně do zrcadla a pak si vzpomněla, že už minimálně dva měsíce nemůže najít zubní niť. Začala běhat po bytě s pěstí zdviženou, dechem prudkým a myšlenkami nebezpečnými... A my, Klupaťáci? Žužlali jsme blaženě za stolem její záložku na knihy...

P.S.: Právě teď, po dopsání tohoto jímavého příběhu, mě přistihla se šťoplí v hubě a dala ji na hromádku k ostatním... Tssss.

P.P.S.: To střevo na fotce je samozřejmě Konev! Já bych si nikdy modrý přeliv nedala!



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







8 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Minda
Kocouřák Minda  Datum4. března 2010 17:43

Tak aby bylo jasno, kočky nekradou, ony si pouze půjčujou. Je ale pravda,že
skoro nikdy nevrací :-))))

GreyZ
KocouřákGreyZ  Datum3. března 2010 18:00

Perfektní :o), pobavila jsem se a doma chlupáčkům to raděj ukazovat nebudu.

Nico
KocouřákNico  Datum3. března 2010 14:36

Dámy, Světluška nemá čas odpovídat, protože je příliš zaneprázdněna organizováním gangu, ale mám vyřídit, že děkuje za kladné názory a že někdy příště na viděnou.. :)

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum3. března 2010 12:39

Jé díky za britky:-))))))))), ale tuto číst nebudou, aby náhodou nedostali inspiraci:-))))))

Interima
KocouřákInterima  Datum3. března 2010 12:11

Výborně zdokumentováno!!!! :-))))))) Doufám, že orgány činné v trestním řízení tohle číst nebudou, protože přijít o tak talentovanou spisovatelku by bylo přímo tragické :-DDD

pajdulka
Kocouřákpajdulka  Datum3. března 2010 10:22

tak, Světluško, hrdě hlásím, že v našem území se už žádné štuplíčky nenachází a ani nacházet nebudou, protože je soudružka Juniorka (následovala v tomto geniálním činu Berušku) rozžužlala na placky, tímpádem jsou nepoužitelné :D
Já jsem taky šikovný, každá gumička, kulička, blbinka je má... Holka už půl roku hledá špuntík do umyvadla...he.. a taky jsem si z obojku sundal část adresáře i s adresou, zůstala mi jen úchytka.. prej to mám najít, jinak ať si ji nepřeju... ale já si holku přeju.. a moc.. já ji mám rád.. a moc..
pa Flíček, Juny a Deisy

 Matylda 2
Kocouřák Matylda 2  Datum2. března 2010 23:54

Jéééééééé, máme tady nový objev roku :-))). Tak to je hezké počteníčko, ať žijete a pevné nervy páníkům. Piš dále, zlatíčko.

Luci + 4
KocouřákLuci + 4  Datum2. března 2010 23:26

Lassy??Missy? Piškote? Bubu? Okamžitě mazejte od monitoru, TOHLE teda číst nebudete, šmankote, to je normálně návodnej deník, jak má smečka rozebrat nábytek...a naši tedy zatím existenci šťuplí neobjevili a doufám, že ani neobjeví. Jinak, Světluško, skvělej zápisek, prochechtala jsem ho a někde v tom smíchu bylo i trošku radosti z vědomí, že nejen u nás se pohybuje demoliční četa. Díky a zas brzy napiš, jo?

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Moje první ráno v novém domově (64x)
2
RSS kanály (58x)
3
Jsme v pořádným svrabu (33x)
4
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (31x)
5
Naléhavě hledáme dobrovolníka pro pomoc ... (22x)
6
Jak jsme paničku převezli (21x)
7
Veterinární poradna: Péče o kotě - očkování ... (21x)
8
Otázka dne: Vzdali byste se kočky kvůli ... (20x)
9
Peterbald (19x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top