Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum22. června 2010  |  KočičákBaruška (3)  |  Zobrazení celkem/dnes1 890x / 1x

Jak jsem se ztratil

Bydlil jsem u své nové paničky již asi měsíc a měl jsem prozkoumaný celý byt. Zbýval mi balkon, kam jsem sice chodil, ale bylo to nějaké divné. Byl trochu víc nad zemí, než jsem byl zvyklý, ale pro zdatného kocoura jako já to byla maličkost. Zvláště, když se pode mnou stále procházeli holubi a jiná ptačí cháska a já se na ně musel koukat jen z výšky a nemohl jsem je prohnat. Jednou jsem to už nevydržel. Vyčíhal jsem si, až bude panička v pokoji a neuvidí na mne, a skočil jsem dolů. Ptáci se rozprchli a já zůstal najednou v křoví sám a nevěděl jsem, jak zpět. A ta panička jako naschvál, vůbec na balkon nešla, aby mne zachránila. Začal jsem žalostně mňoukat (to já umím moc dobře) a snažil se vyškrábat po zdi nahoru. Ale klouzaly mi drápky - nešlo to. A to už jsem opravdu začal mít strach, že zase zůstanu sám opuštěný jako dřív. Zase jsem zamňoukal, ještě úpěnlivěji, a v tom se objevila panička, které byla podezřelá má dlouhá nepřítomnost. Zavolala mne, ať se ani nehnu, že jde pro mne. Moc rád jsem ji poslechl. Za chvíli mě už pevně držela a nesla mne domů. Já celou cestu mňoukal ještě strachem, jestli mě nenese někam pryč. Ale dobře to dopadlo, za chvíli jsem byl ve známém bytě u své misky. Sice jem vyslechl něco o nevděčných kocourech, kteří si neváží dobrého bydla a musí se courat i tam, kde nemají, ale to už jsem slyšel jen zdálky, protože jsem šťastně usínal ve svém teplém pelíšku. Tak zas někdy nashle... Kocour Baruška



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







4 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum23. června 2010 23:45

Baruško, ti ptáci nestojí za to, aby jsi se za nimi honil, zůstaň hezky u své paničky, aby jsi nemusel zažívat znova ten velký strach:-)

 Minda
Kocouřák Minda  Datum23. června 2010 17:48

Moc pěkný zápisek a hlavně s dobrým koncem. Měj se kocourku moc
hezky a už si ptáků nevšímej. Nestojí ti za to. To ti vzkazuju já Minda a
věř,že vím o čem mluvím :-))) Papa

 KOČKAMŇAU
Kocouřák KOČKAMŇAU  Datum23. června 2010 17:26

Zdravím kocourka Barušku!!Krásné jméno,četla jsem, jak mu chutná, kéž by takových příběhů bylo víc!!!Mějte se moc krásně a ať vám kocourek dělá radost!!Ještě že se hned našel:-))

Milena
KocouřákMilena  Datum23. června 2010 10:03

Příběhy s dobrým koncem mám nejradši. A vždycky mám radost, když se podaří najít dobrý domov pro opuštěné kočičáky. A kocourek Baruška asi za to vděčný je, když se snažil, chudák, vydrápat zpátky na balkon. No, příště to radši nezkoušej a buď rád tam, kde jsi :-).

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2018

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top