Kapitola osmá - Zimní kočka Matylda aneb Klasický příběh

Příběh Matyldy je klasický příběh kočky, které zůstane opuštěná, protože jí zemře majitel.

Matylda se začala objevovat na našem kompostě někdy začátkem léta 2006. Číhala, ale spíš nás hypnotizovala pohledem, jak jinak, cítila jídlo.

Z doslechu záme její příběh. Kočku si před lety pořídil na vzdálenější zahrádku starší pán. Každý den na zahrádku chodil, kočce nosil jídlo, kočka se zdržovala na zahrádce. My jsme ji nikdy před tím nezahlédli. Matylda (to jméno jsme jí dali my) rodila koťata, vždy měla prý krásná koťata a děda je vždy prý nějak udal. Pak přišlo pozdní jaro roku 2006, děda onemocněl, skončil v LDN, kde později zemřel. Zahrada zůstala opuštěná, zpustla, dodnes tam nikdo nechodí.

Jak jinak, kočce jsme začali nosit trochu jídla. Pohled na hladovou kočku nikdo z nás nevydržel. Nikdy nepřišla blíž jak na 10, 15 metrů. Najedla se a pak odešla. Utekl zhruba měsíc, Matylda se chytnout nenechala a mě představa, že se narodí nová, plachá a divoká koťata, přiváděla na pokraj zoufalství. Za každou cenu jsme chtěli Matyldu nechat vykastrovat. Než jsem se ale stačila domluvit na odchytu, byl konec července 2006 a bylo nad slunce jasné, že Matylda čeká koťata.

Denně jsme jí nosili do pro ni bezpečné vzdálenosti jídlo. Teď už i dvakrát denně a já se každý den zoufalá a se slzami v očích dívala, jak Mytalda odchází do svého zpustlého domova a její bříško je den ode dne větší.

A jak to dopadlo a proč je Matylda zimní kočka, o tom příště.

Podle odhadu a podle toho, co se říká, má Matylda něco mezi 7 až 10 lety.

Foto: Matylda má dobré maskování.

Sdílejte!  |  O sdílení

9 komentářů

Reklama
Reklama