Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum10. října 2010  |  KočičákEliášek  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 131x / 1x

Buď vítán mezi námi

Milí kočičáci,
přistěhoval se k nám pes. A ne ledajaký malý uštěkaný psík, ale hezky štěně labradora. Chtěl ho paniččin bratr a má ho. Byl bych vám to napsal dříve, jenže má drahocenná panička spěchala do knihovny se svými spolužačkami, zakopla, shodila pití a bylo po klávesnici. Prvních pár dní jsem pěkně sabotoval. Žádného psa nechci, nechtěl jsem a chtít nebudu, aby bylo jasno. Panička se tváří stejně - na záchod jí do pokoje nechodí, ale rozcupoval tam vatu a všechno tahá. Štěká. A chce... chce... se mnou navázat, dalo by se říct, přátelský vztah. Po pár dnech jsem se vrátil domů (a Gábinka sprdla paničku natolik, že panička už polohluchá při odchodu Gábi pravila: "Ahoj a za půl roku."), prospal pár dní na křesle, sežral patřičné množství jídla. Ovšem, až teď jsem se vrátil do původního plánu. Spím na křesle již od ranních hodin (za poznámek paničky "já si tak jdu do školy a vzpomenu si, jak si ty tu spíš, a už chci domů") a při návratu kohokoliv domů (jen ne babičky, ta je tam se mnou stále) si vyžádám porci jídla. Babička nedávno zakopla o PSÍ hračku a rozsekla si hlavu, takže ji neobtěžuji.
Nyní jsem strávil víkend s babičkou, psem (tím starším) a Gábi. Zbytek odjel pryč. Pes nám umíral bolestí zad, já se válel. Doma, ven nepůjdu. Když se vrátili, hopsal jak o život. To už tak je. Pes simuluje, načež je odtažen k veterináři, kde se nemoc vytratí. To už tak bylo s nohou. Narozdíl ode mne, já jsem spokojen a pozornost si vydobyji například tím, že přejdu paničce párkrát po klávesnici. Ihned má svůj text v čudu a musí se věnovat svému kocourkovi.

Loučím se. Jdu pozorovat práci, lépe řečeno, práci jiných.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







3 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Mňouk
Kocouřák Mňouk  Datum14. října 2010 19:50

Eliášku - u nás to taky máme... Nejdřív jsme byli jen já a Riči, stále plné mističky, stále volná náruč, stále volné křeslo, stálá služba u dveří od bytu i od domu...jo, krásné časy. Pak přivezli malé chlupaté nic - Blekouše.(fakt, bylo to menší než kocouř!). Za chvíli opanoval celý rajón a chtěl mít vše jen pro sebe. Nás lovil a honil, vyháněl z kanapíčka, užíral z mističek atd.atd. Po cca 2 letech jsme se tak nějak "seklepali", no, ale ta pohádka už se nám nevrátí. Jo jo, život je boj!
P. S. Ale zase jsme pěkně trénovaní, a víme, že je potřeba se před hafany mít na pozoru!
Všechny drápky na packách ti drží MŇOUK

 Minda
Kocouřák Minda  Datum12. října 2010 16:11

Asi ti Eliášku nezbude nic jiného, než si toho nového psího kamaráda pořádně vycvičit :-)))

 LA
Kocouřák LA  Datum12. října 2010 13:55

Gratuluji k přírůstku do smečky. Uvidíš, že se s ním dá dělat spoustu věcí, např. lovit, provokovat (jeho i cizí kocoury),....

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top