Noční klid

Milé kočičky a kocourkové,
dnes se neděje nic nějak extra zvláštního. I když, jedna novinka by tady byla. Nenosím hodinky (:-) takže nevim, kolik mohlo být hodin, ale podle toho, jak velká měly moje dvounožci unavená očíčka, tipla bych to na pět hodin ráno. Nad mým domovem bydlí jedna mladá paní, která asi není normální. Pouští si písničky v osm hodin večer (to je ještě trochu ztlumí) a dneska se hádala se svým pánem. Hrozinky jsem se bála, až jsem se zavrtala do deky mého oblíbeného dvounožce. Doufám, že se to už nebude opakovat a bude klid. Takhle jsem se totiž nevylekala nikdy. Možná jenom, když byl Silvestr a dvounožci mě vezli k takové paní a pánovi (postarší) a nechali mě tam přes noc. Vůbec jsem nevěděla, kam se mám zatulit a spinkat. Celou noc jsem hledala v jejich bytě něco, kde je bezpečno a kam se můžu usadit a spokojeně spinkat. K mému štěští jsme s dvounožci druhý den jeli pryč a já se vrátila do svého domova. Všude dobře, doma nejlíp.