Kovářova kobyla

Kovářova kobyla a ševcova žena chodí bosa. Veterinářova kočka zase zabřezne s kočičím puberťákem, jako by se nechumelilo.
Takhle nějak se nám to stalo. Manželka je veterinářka. Nedělá sice se zvířaty přímo, ale přece. Byla to ona, kdo stále říkal, že naši dva mladí kocourci Garfield a Mikeš ještě nejsou v tom věku, kdy by mohli. Poprvé to na jaře roku 2005 byla ještě pravda, ale Micka měla hned za měsíc další říji a tam už se oba kocouři snažili víc. "Vždyť jim to vůbec nejde," hodnotila manželka jejich snažení. Bylo ale zřejmé, že s kastrací už nelze dál otálet. Objednala tedy oba mladé pány u kolegy na ošetřovně. Než na to ale došlo, zjistila, že má kočka zvětšené struky. Bylo jasno. V půli května 2005 budeme mít koťátka. Jaká budou? Kolik jich bude? Budeme mít májové kočičky od Garfielda nebo "jen" mourky?
V tomto duchu se odbývaly následující dny a týdny. Kocouři mezitím přišli o možnost množit se dál a dost si s Mícou užili, když se po zásahu probírali z narkózy. Byla na ně jako na cizí, jako když jsme jí je poprvé přinesli