3. listopadu 2006  |  Max Cavalera  |  1 025 480 138x / 1x

Tetička Míša "Tulifka"

Mňauvajsky fšichni Kulišáci!

Nastal čas, abych vám představil tetičku Míšu "Tulifku". Je to prosimpěkně egzemplář rodu člověčího - samičkovýho. Vyznačuje se nesmírnou přítulností a vymejšlenim roztodivnejch blbin, který se mi, musim přiznat, občas dokonce i zamlouvaj.

Tak mi tudlec, začátkem září, byla zase "Tulifka" přidělena. Nevěřili byste, jak je tadlec osoba naprosto nevycvičená. To "holka" s "klukem" skáčou jak já mňoukám a ani si toho kolikrát nefšimnou! Prostě jsem ji musel hned před vratama Pelechu 8 vysvětlit, že když kočičí šelma vyžaduje pozornost, tak se jí jí má dostat HNED a HODNĚ! Žádný šmrdlání a odfláknutý drbání. Prostě kvalitní masáž kožicha!!!Výmluvy typu: "Počkej, Maxi, jenom mě nech sundat si boty!" nebo: "Počkej, Maxi, sundám si ještě černej svetr!" na mě prostě neplatěj! Pak se totiž můžu kliďánko smrtelně urazit, vyšplhat si na skříň a nepromluvit s nikym ani slovo celej večer... prostě ČAU!

Musel sem "Tulifku" taky nasměrovat na další důležitou kočičí činnost. Jistě! Fšichni kočičáci už tuší, jak důležitá je potřeba hry a řádění ve večerních či až skoro nočních hodinách! Žádný válení na gauči a čučení na tu hloupě blikající krabici děfče! Házení papírků a honění po bytě je ta pravá náplň večera! A když se nepodvolila mojí drezůře, tak zažila noční tóčo! Skoky z gauče na terárko, z terárka zpět na gauč, z gauče na stůl, ze stolu tři obří skoky na barovou židli, ze židle na škrabadlo-lozidlo, z lozidla na skříň, ze skříně šup na bednu od věže, z bedny mrsk na zem a na zemi hlučné vybírání kluzkejch zatáček dorovázenejch tasením ostrejch drápů šelmy z džungle, následovanejch skokem zvaným "banzaj" zpoza rohu, nejlépe aplikovanýho na "Tulifku" se zalepenejma vočima v půl třetí ráno, když si to šinula na záchod, následovanej infarktovym stavem z úleku... prostě, když si se mnou řádně nezablbla, tak sem jí to vrátil i s úrokama.

Je jedna věcička, kterou sem "Tulifku" učit nemusel. Má ji sama vod přírody a děsně mě bere. A je to... měkoučko... no jo, je to tak! Vona je totiž taková celá jako měkoučká a to my kočičáci můžem! Kolikrát jsem neodolal a pořádně jí v půl šestý ráno packama "oťapkal", a jak sem byl jednou v tom "oťapkávání", tak jsem zjistil, že vona má měkoučký i fusekle ... což je taková kravinka, kterou si natahuje na dolní tlapuchy, ale doteď nechápu, jak v těch divnej futrálech tasí drápy... no a tak teda jak měla "Tulifka" ty fusekle sundaný, tak jsem je taky musel "oťapkat". Prostě byly příjemný, hřály a já na nich usnul. Prej jsem byl děsně "vuosmomilouctej" a hrozně se nade mnou rozplývala a hned mě pro "holku" a "kluka" vyfotila. Potupa! Kucknul jsem jí zatrest pár chlupů na bílej koberec... to už jsem najednou "vuostomilouctej" moc nebyl. CHA!

A ještě je jedna věc, na kterou je "Tulifka" expertka, a já tuhle blbost pěkně nesnášim! Je to prosim vystřihávání chlupů mezi packama. FUUUJ! To je tak děsná záležitost, že jsem ji musel zatasit dráp do jednoho z kolen, kterejma mě držela jako v kleštích. Nic horšího neznám. Samozřejmě, že mě musela hned napráskat "těm dvěma", ale naštěstí byli příliš daleko na to, aby mi dali kázání.

Ale jinak to fcelku šlo... konzervy , pytliky s granulema a kapsičky s masíčkem otvírala fcelku bez větších problémů, tagže jsem si ani po návratu "holky" a "kluka" ani nestěžoval.

Už aby byl únor ... :)

MŇAU! Max C.

Sdílejte!  |  O sdílení

Fluffy Jack  21. listopadu 2015 23:44

chybíš Maxí ... moc ... :´(