Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum5. srpna 2007  |  KočičákBismarc of Magic Wood, CZ  |  Zobrazení celkem/dnes2 578x / 3x

Jak mě unesli

Milé kočandy a kočičáci….

myslel jsem, že budu mít na psaní deníčku víc času, ale každý tu pořád něco ťuká do klávesnice ... sice většinou asistuju, ale mě k tomu pustit nechtějí. Teď přes léto je trochu víc klidu, takže to hodně rychle napravím :o) Ale budu trochu vzpomínat, protože to, jak mě "unesli" už je strašně dlouho... tři měsíce!

Jsem nejenom „ukecenej“, jak o mě říká panička, ale taky mám určitě literární vlohy. Proto jsem vlastně začal s deníčkem. Ale „ukecanej“ budu určitě víc, to jsem dokázal hned první den, když mě unášeli. Celou cestu jsem promňoukal. Paničce i tomu malýmu, který si pro mě přijel, to bylo líto, že takhle „brečím“. „No snad se nerozbrečí taky,“ říkal jsem si, měli fakt namále... protože to byl přímo mňoukací koncert, který jsem předvedl. Ale nesmějí se divit, když se mě na nic nikdo nezeptal, jestli vůbec chci pryč! Přijeli si pro mě s takovou velkou přepravkou, že by se do ní vešel snad i slon. A šup, strčili mě do ní a potom hned do auta. Takže opravdu není divu, že jsem celou cestu promňoukal. Jasně že jsem trochu i brečel, ale hlavně nadával, co že si to dovolují!

Přestal jsem po hodině, až když jsme přijeli na místo, do nového domova a já konečně mohl z přepravky ven.

Panička mě hned vzala a šoupla na záchůdek. Záchůdek je taková obrovská bedna s dvířky, kde je skoro tma. Doma jsem měl jiný, takový světlý, nezakrytý, no nevadí ... Snahu měla panička dobrou, alespoň mi ukázala, kde to důležité místo je. Ale na záchod půjdu, až já budu chtít! Takže jsem hned vylezl ven. Raději jsem se dal do průzkumu bytu, všechno jsem to důkladně prohlédl - kuchyň, mističky s granulemi (zajímavé, přesně ty, co mám rád ) ... velký pokoj ... hm, pěkný gaučík... a ještě dvoje dveře zavřené. Tak to nevypadalo špatně. Jak jsem byl ale celý ze všeho znavený, hupl jsem na židli zastrčenou pod stolem, tam to vypadalo bezpečně ... a usnul...

Takže dobrou .... kočandy a kočičáci



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







3 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

brusinka
Kocouřákbrusinka  Datum12. srpna 2007 8:11

Děkuji za přání, daří se mi zatím doooobře. Ani jsem nevěděl, že v novém domově to bude taky fajn. Zase to má určité výhody, že jsem tu sám kocour.... :o)

Jo a na té židli pod stolem spím jenom zřídka, mám už jiná daleko lepší místečka... Ale zezačátku to bylo moje, spát na židli. Dvojnožci si někdy neměli skoro kam sednout. A když jsem se usadil na židli u počítače, přisunuli si tam raději jinou židli, jen aby mě nevzbudili! Tak s nimi od začátku "cvičím" :-)
Bismarc

Roni
KocouřákRoni  Datum11. srpna 2007 20:51

Tak Ti přejem, koťátko naše, moooc krásný a šťastný život v novém domově! :-)

Baska
KocouřákBaska  Datum11. srpna 2007 15:35

Pred 2 tyzdnami sme si priviezli domov kocurika. Aklimatizacia prebiehala navlas rovnako. Dokonca aj to bezpecne miesto na stolicke pod stolom /za obrusom/ sedi.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Proti-kočkový kryt na klávesnici (14x)
2
Výběr článků o kočkách 12. dubna 2021 (14x)
3
RSS kanály (12x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2021

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top