Jak jsem se stal chůvou

Jak už jsem psal, přibyla k nám domů malinkatá nalezená kočička.
Ale kocouřové, to vám je dítě! Vyleze všude, kam se dá, odtamtud pak padá střemhlav - kočky a kocouři, kdo z vás by se na to vydržel dlouho dívat...?! Jednoho to nutí být jí stále v patách, aby se snad něco nestalo... sám jsem se zamlada napadal, až až, tak vím, co to je, navíc pro takové škvrně. Tak jsem ji začal po očku hlídat. Dostala jméno Floppy, protože nejenže je stále jako na pružinách, ale zajímá ji všechno kolem počítače. Já na něm samozřejmě taky umím psát, občas se mi povede i nějaký zajímavější kousek, ale tihle mladí ... ti to mají v krvi snad už od narození. Hned první den se vyškrábala na klávesnici a začalo tóčo!!! Nestačil jsem sledovat, co to s tou obrazovkou dělalo. Naštěstí nakonec na klávesnici usnula, protože by paničku jistojistě brzo trefil šlak.
Prostě - jak říkám - ten malý špunt potřebuje neustálý dohled.
A kdo jiný by ho měl zajistit, ne-li já sám.

Sdílejte!  |  O sdílení

3 komentáře

Reklama
Reklama