12. prosince 2007 |
Bertrand |
1 025 480 143x / 2xJak mě chtěl páníček trumfnout
Dneska začnu zkrátka: octnul jsem se v pěkný bryndě. Páníček mi už dlouho závidí pozornost, jaké se mi dostává od paničky. Dokonce na mě před časem udělal nepěknej podraz, jehož výsledkem je, že on sám je teď jediným nekastrovaným samcem v domácnosti. Jelikož ale ani tenhle fígl nezabral, rozhodl se získat si paniččinu péči simulací nemoci. Už v neděli oťukával terén - zkoušel pokášlávat a dělat smutný oči, a v pondělí to pak rozehrál naplno. Nasimuloval si teplotu 39.6, přestal mluvit a něčim si asi nablejskal kukadla, aby se mu leskly. No a dvounožkyně mu na to skočila!!! A hned byla samý "zlatíčko, tumáš druhou deku, zlatíčko, zapij si tohleto, udělej ááá, no chudáčku, vem si sirupeček..." a na ocelota skříňového najednou nebyl čas. Nemyslete si, že jsem nějak mazlivej, ale dělá mi dobře, když se mě všichni doprošujou a já můžu dělat drahoty a tvářit se pohoršeně. A to teď přestalo.
Nejdřív jsem se snažil paničce různě pomáhat. Při vaření jsem tlapkama zkoumal teplotu pokrmů, jakmile se posadila, uvolňoval jsem jí krční svaly akupunkturou za pomoci svých drápů, třídil jsem s ní vyprané prádlo... (Jednu ponožku jsem dlouho nemohl najít. Nakonec jsem zjistil, že ji panička dala do šuplíku. Hned jsem ji sebral a uklidil k té druhé k sobě do pelíšku.) Bohužel se mé úsilí nesetkalo se zaslouženým vděkem. Na druhé straně bylo potěšující, že páníček přehrával čím dál víc, takže se zdálo, že jestli to takhle půjde ještě pár dní, bude za chvíli hrát mršinu. Začal jsem si ho tedy se zájmem všímat, pravidelně ho očuchávat a tlapkou zkoumat, jestli už nestydne. Vzhledem k jeho rozměrům jsem očekával, že mi vystačí aspoň na týden. Taky jsem ho zkoušel ochutnat od nohou, ale zatím se ještě bránil. Usadil jsem se tudíž na kraj komody u postele, abych měl páníčka přímo pod sebou, a jal jsem se trpělivě vyčkávat. Dvounožkyně se sice snažila mě odtamtud odstranit, že prý vyhlížím jak sup, ale vydržel jsem.
Bohužel, vydržel i páníček... Ve středu se mu začalo ulevovat a dokonce se vzmohl i k takovému výkonu, jako je hod pantoflí přes pokoj směrem k rozkošnému zviřátku, které má čirou náhodou v tlamičce listy hyacinty.
Překvapivě právě tento páníčkův čin donutil paničku k tomu, aby mě začala litovat, nazývat ubohým týraným zvířátkem (což považuji za velmi výstižné) a krmit syrovým kuřecím masíčkem. Doufám, že se vzpamatovala z dočasného poblouznění a do budoucna si z toho vezme ponaučení, kdože si zasluhuje nejvíc péče.
| O sdílení
zz 19. prosince 2007 19:14
Copak copak, že by naše neviňátko Mňouk sdílel s Bertrandem stejnou genetickou výbavu??
Zuzi 18. prosince 2007 23:39
Ahoj Bertrande, pořád jsem si říkala, čemu se to velká panička u komplu tak řehoní.... pak mi dala přečíst jak Tvůj páníček předstíral chřipku ... asi se inspiruju v číhání na mršinu, protože můj páníček právě veleúspěšně simuluje chorobu a nemohoucnost. Ovšem kdo bude trénovat hod obuví budu já, aby se ta kůže líná probrala z apatie. Ale kdo bude zasklívat ta okna když se netrefím...?
Sherlocková 18. prosince 2007 16:43
Bertrande, jsi můj vzor. Moje Holka říkala, že proti tobě jsem hodňoučký kocourek. Tak koukej hezky psát, ať se můžu poučit a být jako ty. :o))
Maxik 17. prosince 2007 8:20
Bertrande, ty jsi ďábel. Kde nabířáš energii? Řehtáme se tu s přítulkyní jako dva cvoci. Nesulcuj si příběhy doma, ale piš, piš piš. Ať je veselo.
skaz 16. prosince 2007 22:04
Já Mates sedumnástý ti říkám - jseš můj vzor.Faktiš,jsi borec.Já teda taky pořád hlídám ty palce,ale nežral bych to.To já spíš hlídám/na palcích/,kdo z nich mi zústane.No nejsou nejmladší,tak to kontroluju.Teda jenom u někoho,k paničce mně nepustí blbá pes,ta ji hlídá celou.K paničce chodím jenom k hlavě,to mně zachrání a mucinkuje,ale ostatní se mně bojí a nááááádherně vřeští.Moc tě zdravím.M.
Chillhousová 14. prosince 2007 19:25
Tohle jsem potřebovala! Bertí, díky!
A kdyby zas páníček simuloval nějakou hroznou nemoc a měl k tomu rýmičku, tak Ti poradím dobrý fígl jak se ho zbavit. Víš, v té době totiž jeho dýchání je odkázáno pouze na ústa, tak do nich hoď třeba myšku :-D
Lasy a Missy 14. prosince 2007 16:10
Bertrande, jsi normální dábel..proměna dvounožkyně v osla je dokonána.aspon si teda myslíme,podle intenzivního hýkání,které opět vydává po přečtení Tvé story. Fakt dobrý,jen nevíme,jestli i osel je schopen přinášet konzervy a kapsičky. Ty jo a pozor, kdyby zas někdy páník onemocněl a dohrál to až k mršině,tak to nejez,fakt,bude to samej bacil! Bys mohl onemocnět také a to by vážně narušilo náš plán, nominovat tě na nějaký vyšší,státotvorný post. No, ještě chceme nominovat taky Růču, to je taky náš favorit. Bertrand na Hrad! Růča na Hrad. S obdivem zdraví Lasy,Missy a osel.
Růča 14. prosince 2007 12:15
Ono stačí tou Kubišovou jen pohrozit, máte vidět, jak se panička smeká. Tuhle mi klempíř zase odstavil kočkodrom a ona hned (už za tmy) makala jako motová myš, aby ho opět zprovoznila - prý abych neměl trauma a hlavně to furt nevyřvával do éteru. Hele a piš víc, Bertrande, mlátím se tu smíchy.
Alča 14. prosince 2007 10:20
Teda Bertrande, to jsem si početla. Hele, když Tě začnou zase odstrkovat, tak napiš a napíšeme Kubišový, jo? Ona jim pak dá co proto.A když řekneš, že po Tobě házejí pantoflí, tak je zaručený, že tu bude natošup. Ahoj Barča
Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.
Přitlapkovat se
