25. prosince 2007  |  Zuzi  |  1 025 480 128x / 1x

Hollywoodská hvězda

Dobře, nekamenujte mě. Vím, že poslední dobou jsem na deníček flákala, ovšem před pár dny jsem znova napsala, a dnes zase. Přece bych vás o svoje zážitky neochudila.

Posledních pár dní jsem ve středu pozornosti mých kočkomilů. Při tvorbě vánočního stromku na mě mysleli a donesli jen plastové ozdoby. Dobře udělali, protože jak je malá panička začala věšet na toho obřího zeleného ježka, měla asi třívteřinový náskok před mnou, která šla hned za ní a ty ozdoby lovila. Když jsem zjistila, že v nich stejně není nic dobrého, a že ty stříbrné a modré lesklé koule jsou jen stříbrnými a modrými lesklými koulemi, vybodla jsem se na to.

Už jsem psala, že má kondice dostala celkem zásah, a když jsem se zrovna neválela, tak jsem jedla. To víte, jsem kotě odchované létem, zvyklé běhat po zahradách, a ted je počasí, že by kočku nevyhnal. Dvakrát třikrát týdně jsem ven přeci jen dopravena, ať úplně nezlenivím, ale nikdy tam nevydržím dlouho.
Ale páníček mezi úklidem šuplat, řevem malé i velké paničky a podobnými oblíbenými kratochvílemi našel hopskulku - skákací kuličku. Hodí ji o zem, ona se odrazí o dveře a zpět k němu do ruky.

To vám je bžunda! Začala jsem po tom skákat a tu kuličku chytat. Po krátkém zácviku jsem ji už dokázala i chytnout mezi packy a srazit k zemi. Skáču snad metr vysoko a kolem běhá malá panička s foťákem. Hezky se rozpohybuju, a až to neexistující bílé svinstvo venku oficiálně pomine, půjdu dobrovolně ven, a mezi těmi domácími, rozleženými kočkami budu ta nejživější a nejpružnější.

A co teprve Štědrý večer, jé! Dostala jsem štědrovečerní menu, konzervu kuře se sýrem od Gimpetu. Pro někoho je to možná denní chléb, ale mí kočkomilové ještě hledají poměr kvality/ceny, co ta potvora vůbec žere, takže to byl takový testík. No, sice jsem to roztahala všude po koberci, ale chutnalo.

Kočičáci, kolik jste dostali dárků? Jsem kotě štěstěny, šťastné, a taky fanoušek šťastného čísla 7 - dostala jsem sedm dárků! Dvě plyšové myšky, plyšového kvičícího pejska, rolničku na hraní, bonbonky Whiskas na čištění zubů, chňapku, aby se se mnou mohli kočkomilové bezbolestně rvát, a kapitolou sama o sobě je jedna plyšová opice.

Tato opice, když se zmáčkne, vydává nějaké zvuky. A já na ni vrčím (nikdy jsem předtím nevrčela!), číhám, prostě se k ní chovám jako k nepříteli. Kočkomilové si nejdříve mysleli, že se jí bojím, a tak když jsem vlezla na stůl, malá panička ji zmáčkla a doufala, že se leknu.

Já místo toho začala vrčet jak motorka, cenit zuby a sledovat tu oranžovou věc svýma krásnýma očima. Po chvilce se mě snažili sundat, ale já já znova vrčela a kousla jsem malou paničku do ruky. Chválabohu, že Ježíšek donesl tu chňapku.
Nakonec díky velké paničce opice zmizela z mého zorného pole a já se pomalu uklidnila. Alespoň dost na to, abych mohla otravovat paničky, když si navzájem na hlavu piplaly jakousi smrdutou, barvící hmotu. Očichávala jsem průhledné rukavice a nijak mě neznepokojovala věta malé paničky: "Hele, mami, neudělám Zuzce melír?" Sice nevím, co to je, ale nikdo mi nic nedělal, naštěstí. Představa, jak při svém každodenním čištění ze srsti lížu tu červenohnědooranžovovyblitou věc, které se to beztak týkalo, se mi dvakrát nezamlouvá.

Tak to vidíte, jsem středem pozornosti všech kočkomilů. Píšu si deníček na Modrém Kocouři, třeba mi jednou vyjde i knižně, nebo alespoň jako scénář k natočení filmu z mého života. Dostanu Ocsara za nejlepší scénář k filmu, a také za hlavní roli, kdo jiný by to zahrál lépe než já.

Momentálně jsou u mě všichni poddaní seřazeni a div se neperou o to, kdo si se mnou bude hrát. Tak mě omluvte, jistě chápete, že tuhle grupu někdo musí zkrotit, a kdo je tady nejrozumnější, nejoblíbenější, nejkrásnější a nejoslavovanější člen domácnosti?

Mějte krásné vánoce.
Vaše Zuzi.

Fotka: Hlavně se nenechte něčím takovým, jako jsou vánoce, znervóznit! Přece - pohoda, klídek, leháro:)

Sdílejte!  |  O sdílení

Mazík  30. prosince 2007 11:02

Ahoj Zuzi, já teď neměl možnost psát. Moje přitulkyně si vozila notebook s sebou. Ale snad vše doženu. S tou Tvou knihou - možná bychom mohli vybrat a vydat "To nejlepší z Modrého kocouře".A budeme slavní všichni.