Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Deset dnů bez smečky aneb je tu někde nějaká kočka?

Datum5. května 2016  |  AutorHaniK  |  Zobrazení celkem/dnes1 232x / 2x

Ahoj kočkomilci,

ač k vám pravidelné čtvrteční články vždy přilétly, tak já sedám ke psaní vlastně až po čtyřech týdnech. Musím říct, že už jsem se nemohla dočkat. Pauza a větrání hlavy mi ale udělalo dobře a mám pocit, že takhle pěkně na jaře srším nápady.

Dnes nebudou žádné průšvihy našich koček, ale ryze můj deníček.

Několikrát do roka musím pracovně na pár dnů nebo týdnů pryč. Vlastně několik let se motám po celé republice. Velmi se už těším, že budu mít stálou práci.

Upřímně vám řeknu, že mi nedělá problém být v cizím prostředí a s cizími lidmi, ale dost mě nervuje ta představa, že kočky budou daleko ode mě. Jako správný totál závislák se stresuju pár dní předem a pro „hlídače“, i kdyby to byl vlastní muž, dělám seznam pokynů jako na Gremlins. Kočky z toho mají prču a dvounohý slouha všechno útrpně snáší.

Tentokrát jsem si vyjela na druhou stranu republiky, do Loun. Na místo s minimem signálu, minimem soukromí a minimem zvířat. Problém nastal už při odchodu z bytu. Jsem člověk, co je schopný se rozbrečet i na veterině, když kočce píchnou injekci, takže ve chvíli, kdy jsem dala na záda krosnu a do ruky klíče, mi nebezpečně zaštípalo v nose. Všechna zvířata na mě nechápavě čuměla a já z bytu pro sichr rychle utekla. Na ulici to pravděpodobně vypadalo, že právě opouštím rodiče/přítele/sektu. Obří bágl a červené oči ukazovaly na nějaké neštěstí. Asi by se lidi hodně divili, kdyby zjistili, že mě trápí to, že kočky třeba i tři týdny neuvidím. Tato práce totiž byla úkolová. Mohli jsme to zvládnout rychle, ale taky právě ne. A z toho jsem měla strach.


Jediná kočka v okolí
Jediná kočka v okolí


První dny a noci to šlo. Pak jsem ale v noci objevila touhu, že se přitulím k něčemu chlupatému a smradlavému, co drze přišlo ze záchodu rovnou pod deku. Inu, možností jsem měla dost, bydlela jsem s pěti kluky. Ale asi by se dost divili, kdyby ta stará baba (ve svých 24 letech jsem tam byla dinosaurus) vlezla k nim. Společnost mi tedy musela dělat jen plyšová kočka, co ji tahám všude.


Plyšová aspoň poslouchá
Plyšová aspoň poslouchá


Navíc právě po této době mi začal chybět i kočičí terapeut. Máte to taky tak? Já bez denního kontaktu s něčím živým začínám být nervózní a popudlivá. Jako vedoucí jsem pak asi byla na zabití. Jakmile něco nebylo po mém, začala jsem štěkat. Trošku. Zas na druhou stranu, moje zásoba sprostých slov se setkala se zásobou pánů gymnazistů, tudíž asi moje nadávání pozbylo smyslu. Naopak jsem byla považována spíš za upjatou (by se divili, jak na kočky šišlám) a po pár dnech se ujistili v tom, že se mnou není sranda. V práci jsem pracovala a venku jsem se začala rozhlížet, jestli neuvidím kočku. Jakoukoliv.

Moje zoufalství po kočkách vyvrcholilo ve chvíli, kdy jsem se místo večeře zvedla a odešla na procházku. S jasným cílem ulovit na chvíli nějakou číču. Říkala jsem si, holka, je to vesnice, tady někde něco být musí.

Tak jsem si šla a najednou jsem ji uviděla, černá kočka přes cestu. Narovnala jsem ramena a začala spíš syčet „čičí“. S fanatickým výrazem jsem ji začala pronásledovat. Bohužel jsem si nevšimla nějakého pána na zastávce, kterého moje počínání evidentně zaujalo. Kočka mi někam zalezla, tak jsem se začala vracet a ve chvíli, kdy jsem pána míjela, utrousil: „To jsem ještě neviděl...“

Bodejť, já do té doby taky netušila, že svou novou superschopnost „lezení po žebříku na plošinu“ jsem schopná aplikovat i na nižší plechové stříšky.

Práce trvala deset dní a žádnou kočku už jsem nepotkala. Jen traktory.


Sny / Dreams
Sny


Nejvíc mi práce na dálku vyhovovala loni. Bylo to na ekofarmě a měli tam báječná prasátka. Každé ráno jsem se za nimi chodila mazlit, a pak se tajně třikrát sprchovala, kdybych náhodou byla nějak načichlá.

Těsně před návratem domů si pokaždé říkám, že se těším, ale taky se bojím, že mě kočky a jiné budou ignorovat. Už se mi stalo, že byli všichni dost uražení a nemluvili se mnou.

Zprávy z domova zněly tak, že je všechno ok a kočky jsou přítulné jako vždycky (potvory). Tak jsem byla zvědavá.

K mé radosti na mě v chodbě čekal štrúdl vítačů, který se ode mě následující dva dny nehnul. Po týdnu jejich radost z mého návratu značně uvadla a jsme tam, kde jsme byli.

Ale hurá, chvíli jsem jim asi opravdu chyběla!

Příště si dáme praktické a aktuální téma u nás. O očích a co by nemělo chybět v kočičí lékárničce.




Tagy ?

HaniK a smečka


Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+




Související Kočkočtení >

Průšvihy aneb na co máme Ebby

Ahoj kočkomilci, tradičně vás po týdnu opět zdravím a doufám, že si užíváte ...

8
  |  Počet zobrazení1 145x
Datum28. dubna 2016

Zneužívaná HaniK

Ahoj kočkomilci, tento článek bude videočlánek. A já doufám, že se...

10
  |  Počet zobrazení1 465x
Datum21. dubna 2016

Máme rádi vodu, značka: povinně!

Ahoj kočkomilci, zatím co já už makám na chmelu, aby bylo příští rok dost piva pro ...

10
  |  Počet zobrazení1 338x
Datum14. dubna 2016



14 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

evelinas
Kocouřákevelinas  Datum8. května 2016 18:02

Ja by som mala íst na mesiac na pooperačné liečenie.Už 3 mesiace tlačivá mám v taške a ešte som ich nepodala.Neviem si predstavit mesiac bez nich aj z nemocnice som prišla totálne nevyspatá,pretože bez pradenia a hladenia nezaspím.K tomu obavy ,či každý dostal to svoje,či sa im nič nestalo.Aj ked majú výbornú opateru,dcéra,svokra,muž predsa sú smutní,hlavne Smudlinka a Aladarko,tí sú úplní závisláci,takže vás HaniK chápem.

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum6. května 2016 14:52

Prý si pamatujeme od tří let, nám teda kdysi tvrdila v psychologii. Ale můžou být vyjímky :-)

HaniK
KocouřákHaniK  Datum6. května 2016 5:37

Leda by to byly prazážitky. :-D

HaniK
KocouřákHaniK  Datum6. května 2016 5:35

Cha, tak to jsem byla dost let mimo! Pokud se tatínek nespletl, protože já mám pocit, že si pamatuju, jak mi ji dal a to si snad v jednom roce pamatovat nemůžu?

Fotka u komentáře
HaniK
KocouřákHaniK  Datum5. května 2016 18:31

Chacha, taky svěřuju smečku jen rodičům, smečka se stěhuje sto kilometrů dál. Vždycky, když mi někdo řekne, že by mi kočky pohlídal, tak se úplně orosím.

Moje chorá hlava vyvolává představy jako: co když tomu někomu někdo proběhne ve dveřích? Ten někdo přece nezná potřeby našich koček. Všechno by beztak udělal blbě... :-D

Takže je to prostě jen na rodičích, bohužel či bohudík.

Ája0804
KocouřákÁja0804  Datum5. května 2016 18:23

Plně chápu. K našim kočičákům jezdí "babí" (moje mamka) přes půl republiky, aby měli dokonalý servis v době naší nepřítomnosti, když si je jednou ročně dovolíme opustit a odletíme na dovolenou. Babičku pak následně zahrnujeme sms, co dělají kočky místo toho, abychom se ptali, jak se mají naši dospívající synové..... :-))) Je to asi všude stejné, jak tak pozoruji:-)

mdeknight
Kocouřákmdeknight  Datum5. května 2016 16:04

Než jsme měli Dafné, tak jsem si říkala, že mít kočku bude v pohodě, protože bez nás vydrží i dva dny sama.. teď, po roce jejího bytí u nás, vím, že ona by to vydržela, ale já bych starostí zešílela. Už tam mám hrozné výčitky, když je doma třeba jen 5 hodin sama.. Když jsme byli loni na dovolené, měla skvělou au-pair (moji sestru) a stejně mi pro klid duše musela denně psát, jak si vedou :-)

HaniK
KocouřákHaniK  Datum5. května 2016 9:03

Dáme zatěžkávací test..

Ahoj tati, pokud jsi ještě nečetl článek a komenty, tak mi prosím napiš do mailu, v kolikátém roce jsi mi tady tu kočku dovezl, protože já jsem asi plus mínus dva roky.

Já byla nejdýl bez koček asi hmm, 18 dní a to teda už bylo utrpení pro všechny strany. :-D

gwen
Kocouřákgwen  Datum5. května 2016 8:52

Tak Prprl byl s Vojtou všude. Na všech dovolených. Nejel by bez něj. Vždycky si sám vzpomene, někdy zavolá- Mami, dej ho do kufru, někdy ho tam dá sám a někdy mi ho strčí do baťohu, aby šel s námi na výlet nebo byl v letadle. Řiká, že ho nedá ani svým dětem, že prostě bude jen a jen jeho.o)

Míša (6)
KocouřákMíša (6)  Datum5. května 2016 8:49

Já to naprosto chápu. Mně stačí, když občas nechám Míšu jen na pár dní na chaloupce. A hned druhý den bombarduji sousedku, co dělá Míša.

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum5. května 2016 8:19

Kočkaři bez koček to mají těžké :-)
Plyšová je je moc pěkná.

HaniK
KocouřákHaniK  Datum5. května 2016 8:01

Svoji Finku bych nedala, už je se mnou skoro dvacet let. :-D

Jojo, taky se občas stane, že já se chci tulit a kolektivu se to zrovna nehodí. :-D

katyp50
Kocouřákkatyp50  Datum5. května 2016 7:38

Než jsem se "propracovala" k živým kočičkám, měla jsem v posteli spoustu plyšáků, kterými jsem si ten stesk po mazlíčcích chundelatých kompenzovala. Když dneska někam musím, což už je, naštěstí, jen občas, tak je plyšák v posteli nahradí, ale jen zčásti. Ten rozdíl je obrovský: plyšáka uchmatnu, přitisknu, pomazlím, zmuchlám...... kočku uchmatnu, dostanu drápkem, prskne, zasyčí a je pryč, když se jí to nelíbí.

gwen
Kocouřákgwen  Datum5. května 2016 7:01

Vojta řiká, že ta na stromě je hezká, hodila by se do sbírky, ale že ty živé musí být tisíckrát lepší...o)

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Warning: Division by zero in /DISK2/WWW/modrykocour.cz/www/subs/right-kdojsem.php on line 19
Reklama

Nejčtenější

1
Dopis Kočžíškovi (103x)
2
Kočičí jména (22x)
3
Výběr článků o kočkách 14. prosince 2017 (18x)
4
Mrouskání kočky (říje) (14x)
5
Britská krátkosrstá kočka (13x)

Kdo jsem?

Poznáte kočičáka na dnešní fotce?


Dnešní úspěšnost hráčů je 0 %
Předchozí díl

Průšvihy aneb na co máme Ebby

HaniK a smečka

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2017

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top