Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Kočičí bizár

Datum18. února 2016  |  AutorHaniK  |  Zobrazení celkem/dnes1 562x / 2x

Ahoj kočkomilci,

doufám, že jste si užili minulý týden, ať už jste svátek zamilovaných slavili nebo ne. Nám tu od neděle krásně svítí sluníčko a můj muž už v tom krátkém tričku nevypadá tak nepatřičně jako v mrazech. Už se strašně těšíme na jaro.

Jako bonus přidávám video, které jsem natočila jako rychlovku těsně před psaním článku. Asi v něm i uvidíte, jak se to venku začíná zelenat.




Tento článek se asi bude jmenovat – náš kočičí bizár. Všichni majitelé koček to znají. Občas naši drahoušci mají takové zajímavé libůstky, nad kterými zůstává rozum stát. Je pravda, že u nás se to rozjelo asi s větší smečkou. Všichni projevili své charaktery ve své nahé realitě a přijde mi, že se to s věkem stupňuje. Nebo to stupňují, když mě chtějí naštvat.

Nejstrašnější kategorie jsou pro mě zvuky. Když pominu fenku Ebby, tak na ty je největší expert Sazinka. Což je u ní dost zvláštní, protože ona nemňouká. Jen když se odváže, tak dělá takové „A“. Vynahrazuje si to ovšem dalším typem řečí, a to buď mlaskavou, nebo posunkovou.

Sazinka, pokud něco chce, tak mlaská. Nedávno jsem v jedné chytré knížce přečetla, že mlaskání je přirozený projev. Akorát jsem to tedy ještě u žádné jiné kočky neslyšela.

Vsuvka. Jestli něco opravdu nenávidím, je to mlaskání, srkání a jiné hrůzostrašné zvuky. Sazinka to moc dobře ví. Tudíž když jím něco, co ona ne, pocítím na sobě spalující pohled a po chvíli se ozve: „chňamlask, chňamlask, chňamlask.“ Vyšší level nastává ve chvíli, kdy jí za to vynadám a ona zaleze pod postel a zesílí. Fakt občas přemýšlím, že si pořídím špunty do uší.

Asi před dvěma měsíci se naučila klepat. Respektive my tomu klepání říkáme. Sazinka přijde k posteli, zvedne packu, vytáhne drápy a začne lehce drápat po dřevě a čumí na nás, dokud neřekneme „dále“. V té chvíli vyskočí na postel a jde spát. Stokrát jsme jí říkali, že nemá oznamovací povinnost, že jde do peřin, ale ona stejně klepe dál.

Sazinka je taky jedna z mála, která u nás miluje i syrovou zeleninu. Její specialita je okurka, jak je vidět na videu.




Vločka je naše nejslušnější kočka. Pokud ovšem není únor nebo březen. To na ni, ač je vykastrovaná, leze jaro a druhá míza a začne dělat kraviny. S nohama. V předjaří vždycky vidím, jak dlouhé nohy má. Dokáže je zamotat tak, že jednu má za uchem, přední místo zadní a to, co myslím, že je pátá noha, je její ocásek. Obvykle u toho má zfetovaný výraz, ale zase náramně spokojený.

Protože se stylizuje do různých „nohopoloh“, tak už před dvěma lety jsem to nazvala jako „poloha raněného cyklisty, který byl sražen srnou v plné rychlosti“. Taky je to u ní jediné období, kdy si hraje se všemi a lítá jako torpédo.

Plamík je náš bizár sám od sebe. Nejhezčí na něm je, že mě bezmezně miluje. Pokud u toho není můj muž nebo Flekouš. To mě pak velmi rád vymění.

Plameňák myslí tak trochu zadkem napřed. Jeho největší znak přízně je ten, že vám prdelkou sedne na obličej. Protože má skoro sedm kilo, tak hrozí dušení.

Pláma taky miluje, pokud mám noční můry. Nevím, jak to kočky dělají, ale prostě to poznají, i když sebou neházím. Holky na mně vrní, abych se uklidnila. Pláma ne. Ten má pocit, že je nutné mi ukrátit trápení, a obtáhne se mi kolem krku a zapře se packami. Už jednou se mi stalo, že mě opravdu škrtil a musela jsem ho ze sebe servat. Obvykle je se svým výkonem tak spokojený, že kmitá ocáskem a vrní tak nahlas, že si to sousedi pletou s vrtačkou.

Největší úleťák je ale samozřejmě malej. Tedy Flekouš. Mimochodem, minulý týden oslavil třetí kilo své váhy.

Flekoušek nemá úplně jasno, jestli je pejsek nebo kocour. Že není kočka-holka, tak na to přišel poměrně brzo a od první chvíle se drží za ocas Plámy.

Flekouš k nám přinesl nové spací polohy a to právě na pejska. Všechny nohy roztažené a ideálně na zádech. Samozřejmě se jeho délka ztrojnásobí a my nemáme kde ležet.

Taky velmi rád spí psovi v pelechu. Vzhledem k tomu, že pelech je pro psy o váze dvacet kilo a on zabere dobrou třetinu už teď, tak se velmi těšíme na jeho dospělost.

Taky je ze všech nejukecanější. Jeho tajný jazyk s Plámou je jakési vysoké vrkání, které vám po čase začne lézt na nervy.

Flekoušek oznamuje všechno. Že vstává, že se protahuje, že skáče dolů, že jde na záchod, co na tom záchodě dělá, že jde ze záchodu, že jde na škrabadlo, že jde na stůl, že skáče se stolu (doprovázené typickou ránou), že se blíží, že potkal Vločku/Sazi/Plámu/Ebby (doprovázené syčením, vzteklým mňoukáním nebo štěkotem), že se mu líbí dveře, že našel hračku, že jde s hračkou (tlumené vrkání), že je u postele a že teď nutně ho máme drbat na břiše.

Nejvíc typické je pro něj ale prdění. Nevím, jestli je to nějaká kocouří povinnost, protože Pláma prdí taky, ale Flekoušek je extra třída. Začala jsem mu přezdívat „Prdilov“. Pořád nechápeme, jak takové malé koťátko, teď už tedy ne, dokáže vyprodukovat vlastní radioaktivní mrak, který se šíří pod naše nosy.

Flekoušek taky miluje počítače. Zvlášť klávesnici, ze které vytrhává písmenka nebo speciálně Ctrl. Dokáže taky v jedné vteřině všechno přeprogramovat, vypnout nebo zapnout. Zásadně taky zastavuje obraz u filmů, kde se mu něco líbí a chce si to prohlédnout zblízka.

Nejvíc se mi ale pocity mísí, když je večer, jdu spát a muž je na noční. To si mě Flekoušek chodí prohlížet a já nevím, jestli mě to má dojímat nebo děsit. Flekouš si lehne těsně ke mně, ale aby na mě dobře viděl, a dotýká se jednotlivých částí mého obličeje. Pomalu se dotkne jednoho oka, pak druhého, otlapká mi čelo a nos, chvíli zůstane na rtech, a pak zkoumá bradu. Když zjistí, že je všechno na svém místě, začne vrnět a následně usne. Co si o tom mám myslet? To prostě nevím.

Největší výkony ale náš kočbizár má při jídle. Pokud tedy jíme my a ne oni. To se mění ve smečku hladových vlků křížených s loupeživými mravenci. Pokud člověk cukne rukou kamkoli, aby si večeři chránil, tak se tam vždycky nachází nějaký hladový krk, který do něj zaryje drápy a ukradne mu všechno i s vidličkou. Pokud kočičí osazenstvo zjistí, že ukradené jídlo jim nechutná, milostivě to nahází psovi, který vysaje všechno...


HaniK a smečka: Doskok
Doskok


HaniK a smečka: Je jaro
Je jaro


HaniK a smečka: Kýchanec
Kýchanec


To bylo tedy něco málo z našeho kočičího bizáru. Příští týden se na vás budu těšit s tématem o tom, jak je někdy těžké vyjít s ostatními lidmi.

Na závěr posílám jedno relaxační video (zvuk na plné pecky!), mějte se krásně a ahoj!





Tagy ?

HaniK a smečka


Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+




Související Kočkočtení >

Láskyplné kastrační téma

Ahoj kočkomilci, minulý týden jsem vám psala o projektu okno. Ačkoli je únor...

10
  |  Počet zobrazení1 361x
Datum11. února 2016

Projekt okno

Ahoj kočkomilci, potěšilo mě, že minulý týden se našlo pár z vás, kteří shlédli moje kočičí videopovídání...

6
  |  Počet zobrazení1 429x
Datum4. února 2016

Chlupaté videopovídání

Ahoj kočkomilci, minule jsme se bavili o tom, jak u nás probíhá boj proti svrabu...

9
  |  Počet zobrazení1 263x
Datum28. ledna 2016



10 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Archibald
KocouřákArchibald  Datum22. února 2016 15:44

Suprově napsané, poslouchal jsem čtení i kompresor čičána... mňau

HaniK
KocouřákHaniK  Datum21. února 2016 13:28

Díky. :-) Včera jsem natočila klepaci video, tak ho hodim do dalšího článku. :-)

Míša (6)
KocouřákMíša (6)  Datum19. února 2016 10:05

To je krása. Můj kocourek má zase specialitu v tom, že mi tak zhruba ve 3 ráno olizuje (přímo rašpluje) levé oční víčko. Taky nevím, co si o tom mám myslet. Ráno vypadám docela "inteligentně", ale tohle má odmalička.

Micubiši
KocouřákMicubiši  Datum18. února 2016 21:10

Pěkné počtení, díky.

Maud
KocouřákMaud  Datum18. února 2016 20:13

Boží! :-)))

Reda
KocouřákReda  Datum18. února 2016 19:09

Sazinka nemá chybu :-) Hezké čtení.

PaschaMami
KocouřákPaschaMami  Datum18. února 2016 18:40

Některé věci mi připadají velmi známé!

Karla z Končin
KocouřákKarla z Končin  Datum18. února 2016 16:45

Opět suprové povídání, i fotky a videa :-)
Ohromně mě pobavilo Sazinčino klepání :-)))

Zapalka
KocouřákZapalka  Datum18. února 2016 16:43

skvelé čítanie ďakujem za rozveselenie :-) Flekouš je boží, má nohy jak špagáty dlhé a videjko super aj s vypeckovaným zvukom...môj kocurán tu po mne nevrlo zazerá :-)

gwen
Kocouřákgwen  Datum18. února 2016 15:40

Zvuk na plné pecky jsem dala!.-o)
.-o))))
Hanďul, dík za čtení

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
KChk – Smutný rok 2016 (113x)
2
Lykoi (63x)
3
Kočičí jména (39x)
4
Zažívací potíže koček (zvracení, průjem, zácpa) (38x)
5
Mrouskání kočky (říje) (34x)
6
Oči koček a možné problémy (28x)
7
Britská krátkosrstá kočka (25x)
8
FIP - kočičí peritonitis (24x)
9
Značkování u kocourů a koček (20x)

Kdo jsem?

Poznáte kočičáka na dnešní fotce?


Dnešní úspěšnost hráčů je 100 %
Předchozí od autorky

Láskyplné kastrační téma

HaniK a smečka

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2017

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top