Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...

Můj první dopis

Datum3. dubna 2006  |  AutorRostislav Čuřík  |  Zobrazení celkem/dnes4 817x / 1x

Četli jste už ostatní Mightyho vyprávění?

Jak jsem začal zlobit >>
Mightyho příběh >>

Další vyprávění se připravují a budou brzy následovat.

Zažili jste něco zajímavého? Napište nám také svůj příběh!
Dnes jsem dostal první dopis a měl jsem z toho takovou radost, že jsem samou radostí udělal kotrmelec. Přečtu vám ho.

Ahoj Mighty,
přečetl jsem si Tvé povídání a je to móóóóc zajímavé. Teď se mi honí v kebulce, co to bylo to chlupaté u paní v kabátě? Bylo to živé?
Já také rád lovím. Ale k nám nic chlupatého nechodí, tak chytám jen pavouky a mouchy. A moje přítulkyně má z toho radost. Prý jsou to nezvaní hosté v naší rezidenci. Tak prosím brzy napiš, co chlupatého jsi ulovil.
Maxík



Tak jsem nechal páníčka na pokoji a hned se pustil do odpovědi.

Milý Maxiku,
vidím, že už mám v této nové zemi prvního kamaráda, který mne oslovil. Moc se Ti omlouvám, že jsem opomněl ve svém deníčku poznamenat, co jsem to vlastně ulovil. Už jsem to opravil. Byl to liščí límec. A pošeptám to jenom Tobě, že přesto, že se na mne všichni zlobili, tak já jsem byl ve svém nitru na to hrdý, vždyť to byl můj první úlovek, ne? Mňouknul jsi mi, že si doma nemáš co ulovit. Dobře vím, jak Ti je. Ale zkus se někdy mrknout své přítulkyni do skříně. Můj páníček tam má taky něco takového a když jde ven, dává si to na hlavu, asi abych mu to neulovil, a skříň si bedlivě hlídá, aby byla vždy zavřená. Hlavně večer, než jde spát. To se nikdy neopomene podívat. Ale on ještě neví, že už na to začínám pomalu přicházet jak ji otevřít. Dvířka, kde má panička uschované špulky a niti, ty už otevřít umím, a pak si s nimi hraji a honím je pacičkami po celém pokoji. Dělám to ovšem, jen když nejsou páníčci doma. A když přijdou, diví se, jak se ty špulky dostaly ven, a zkouší to na mne, abych jím to ukázal. Dají mi čichnout kočičí tyčinky (za těmi bych skočil třeba i z okna) a pak je zavřou dovnitř. Já se tvářím, jako bych ty dvířka viděl poprvé v životě. Přesto že bych je nejraději vytrhnul i s panty, abych už už byl u toho pamlsku. Ale ne ne ne. Musím to vydržet. Tak to nakonec vzdají. Ovšem dvířka ve skříni se posouvají do boku a jsou mnohem těžší. Lehnu si podél nich na bok a pak pacičkami a drápky se snažím dvířka zachytit a táhnout. Zatím se to nedaří, klouže to, ale ono se to časem podá. Jak se mi to podaří, tak Ti hned zase mňouknu.
Mighty

Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+





1 komentář

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Alena
KocouřákAlena  Datum5. dubna 2006 8:53

To je taková paráda tohle číst. Doufám, že nám bude" mňoukovat častěji."

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Má Váš kočičák už svou stránku ve Zlaté knize?

Víte, že svému kočičákovi tady můžete vytvořit osobní stránku? Víte, že pak může mít své vlastní kočkoalbum, deníček a další?

Registrujte se!

Registrace není povinná, ale umožní Vám využívat všechny funkce, které Modrý kocouř.cz nabízí - jednoduché vkládání fotek, komentování nebo komunikace s ostatními Kocouřáky.

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top