Kočičí deníčky

Stránka 134 z 136

14. února 2018 | Autor: Miou

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, druhá.

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, druhá.Miouk ve spolek. Tak, mí drazí zdejší, pokračujeme ve vyprávění… Posledně jsem skončila tím, že jsme se z vlaku přemístily do auta k tetě Mirce, která nás zasněženými lukami a lesy vezla v neznámou dál. Z oné dálavy vyklubala se po chvíli celkem pohledná vesnička. U jednoho z domků pak teta zastavila a jaly jsme se soukati z přepravního vozidla ven. Miou. Foto micousa DNŽ mě odpoutala z batohu, přepnula mě na vytahovací vodítko, takže jsem mohla začít skotačit ve sněhu a pózovat tetě Mirce, která se okolo mě spořádaně ochomýtala, čímsi cvakala a vzdychala obdivem – pořád říkám, že má slušné vychování a ta moje by si z ní měla vzít příklad. Po chvíli si však moje dvounožka začala ...
10. února 2018 | Autor: Dolce

Náš první kocourek

Náš první kocourekZdravím, kočičáci, rozhodla jsem se napsat, proč jsme si pořídili kočičku a kde jsme vůbec přišli zrovna na rasu Něvská maškaráda. Tak začnu od začátku.. Vyrůstala jsem s pejskem (yorkšírek), kterého jsme dostali v mých pěti letech. Měli jsme ho 15 let, takže jsme byli zvyklí na ruch, celkově starání a mazlení se s mazlíčem. Doma jsme byli rozhodnutí, že už dalšího mazlíčka si nepořídíme, byli jsme stále zdrceni ze ztráty a do pořízení si nového pejska se nám už nechtělo, jelikož už jsme si užili dost s výcvikem, venčením apod. Ruku na srdce, pejsek nevydrží sám a musí alespoň 3x denně ven, což z hlediska času bylo pro nás už méně splnitelné. Ovšem kočička mě delší dobu lákala, ...
8. února 2018 | Autor: Rocky (2)

Půlnoční výlet

Půlnoční výletAhoj, kočičáci. Dnes si na služebnou stěžovat kupodivu nejdu. Nějak nás přestala zlobit. Tentokrát přináším jeden příběh o cestě mé a bráškově. Jak jsem již kdysi zmiňoval, bráška umí otevírat dveře. Od chvíle, kdy nám služebnictvo zamezilo možnost otevírat je k nim do ložnice, zkouší své schopnosti bráška snad na všech dveřích. Kupodivu jedny se mu otevřít podařilo. A tak se nám naskytla půlnoční možnost průzkumu zakázaných prostor. Služebnictvo nic netušilo a vesele si spali. My s bráškou jsme odvážně vstoupili do prostor, kam je zakázáno chodit. Přemýšleli jsme, co je tam tak tajného a zajímavého, že tam máme zakázán vstup. Dolů po schodišti nebylo nic zajímavého. Oba jsme ...
7. února 2018 | Autor: Miou

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, první.

Jak jsme s DNŽ podnikly výchovný výlet do Ústeckého kraje – část písemná, první.Miouk ve spolek. Počátkem tohoto vyprávění na pokračování vám, moji zdejší chlupatci a chlupatice, předestřu, jak jsem jela vychovávat kočičáky z venkova. Jak už jsem kdysi zmiňovala, jednoho pozdně letního období se mi DNŽ na den a půl ztratila z dohledu. Odjela si v sobotu kol poledního a drze se vrátila až v neděli večer a smrděla cizí kočičinou. Sice jsem se, v rámci jejího ztrestání, tvářila, jako bych její nepřítomnosti nevěnovala větší pozornost, než když jde k popelnici se smetím, nicméně jak praví staré známé přísloví „odpustit a zapomenout znamená vyhodit oknem draze nabyté zkušenosti“, takže to má u mě schovaný podstatně lépe než ve vytunelované kampeličce. Nedávno tomu ...
1. února 2018 | Autor: Ašinka

Kočičí právo

Kočičí právoPo večerním schlaftrunku za mnou přišel Ježeček a byl nezvykle uctivý. Říkal mi Ašinko, jindy na mne houkne Ašíí nebo Ašáku. No a pak spustil. - Hele, Ašinko, ty jsi ten písmák, kronikář. Víš, já bych potřeboval něco sepsat a nemám na to patřičné vzdělání. - A co, ptal jsem se. - Žalobu, k mezinárodnímu kočičímu soudu. - Jaký zločin byl spáchán? - Byl jsem uražen. Hrubě. Starší servisní se o mně vyjádřila tak, že nerespektovala moji kočičí důstojnost. - Ježourku, a co tak hrozného ti řekla? - Řekla mi, že jsem nenažranej, tlustej a že vypadám jako tlačenka. Představ si, tlačenka. - Tak povídej, cos zase zbaštil? - No, nic moc. Včera jsem, zcela výjimečně, znáš mě ...
17. ledna 2018 | Autor: Smudlinka

Šmudlinka

ŠmudlinkaNiečo plače, v kroví piští. Nie sme si tým celkom istí. Čo to, odkiaľ prišlo sem. Raz ti na to odpoviem. Laco leží, trošku chrápe. Niekto sa už po ňom cápe. Vstávaj chlape, pomoc treba, mňa chce poslať miesto seba Zatiaľ v kroví plače, kvíli, živý tvorček neduživý. Chlap sa prebral o polnoci, už sa nocou zakráda. Prekvapenie doniesla mu susedova záhrada. Celé bolo olepené a aj trochu smrdelo, no keď som ho pritúlila, vrnieť ihneď začalo. Aký netvor ho tam zavrel do maličkej škatule. Keby som ho dneska stretla, tak zahodím škrupule. O hlade a o smäde nechal ho sa trápiť. Volalo si mamičku, nech sa môže napiť. Hneď sa pekne napapalo, napilo sa ...
15. ledna 2018 | Autor: Rocky (2)

Jak nás služebná zradila

Jak nás služebná zradilaAhojky kočičáci. Vím, že si na služebnou stěžuji pořád, ale musím si postěžovat znovu. Strašně moc nás zlobí a my už nevíme, jak si ji vychovat. Jednoho dne v poledne nám služebnictvo zabavilo žrádlo a večer vodu. Co to jako mělo znamenat? Vrcholem všeho bylo, že jednoho dne přivezla přepravky a my zvědavci jsme si do nich zalezli sami bez jakýchkoliv protestů. Jenže ona je zavřela a nechtěla nás i přes naše nadávky pustit ven! No odpustili byste jí to? Tím to ale neskončilo. Naložila nás do auta a odvezla za tou paní, co nám pořád něco bodá do kožíšků. Fajn, mysleli jsme si, že nás zase píchne a pojedeme domů. Jenže jsme se mýlili. Ona chvíli něco domlouvala, ani z přepravek ...
12. ledna 2018 | Autor: Jony

Ako ma moja láska zradila

Ako ma moja láska zradilaVšetci viete, že moja láska je len jedna. Má krásne veľké guľaté oči, štíhle nohy, smotanový kožúšok a vôbec mi nevadí, že je to mačkopes. Spolu spinkáme v noci na sedačke, chodíme sa venčiť na záhradku. Dvojnohá každé ráno zakričí. Jonýček, pôjdeš pekne na záhradku vyvenčiť Elinku a my dvaja vyštartujeme. Elinka sa vypišá a obaja dostaneme mlsku. Dvojnohá je spokojná, lebo sa nemusí obliekať, a ja to robím rád. Popritom ponaháňame Smudlinku. Syčí a zlostí sa, no robíme to pre jej zdravie, veď už brucho ťahá po zemi. Tento týždeň sa však všetko zmenilo. Elinka sa zaľúbila do bieleho túlavého psíka, ktorý každé ráno čaká pred našou bráničkou aj so svojou chudou kamoškou z dolnej ulice. ...
10. ledna 2018 | Autor: Miou

Jak DNŽ málem vyhynula a já byla naservírovaná jako kočka na modro.

Jak DNŽ málem vyhynula a já byla naservírovaná jako kočka na modro.Miouk ve spolek. Dnes vám moji drazí zdejší popíšu horor před-Štědrodenní, který udál se 23.12. při cestě do chůvákova – raději se usaďte a uchopte v tlapu silný nápoj, neboť kam se hrabe Karel Jaromír E., tedy co do temného hororu, nikoli co do literárního stylu, neb ten je v případě DNŽ spíš literární paskvil. Tak tedy - moje dvounožka živitelka se, jako každý rok, i letos dohodla s mými chůváky, že se na Vánoční svátky, tedy od 23. do 25. 12., přemístíme do jejich domácnosti. Zvykem ovšem jest, že DNŽ jako příspěvek vždy přivleče čerstvého kapra, kterého zakoupí v Praze ve Spálené ulici, vedle kostela Nejsvětější trojice, kde už má pár let s prodavači domluvu, že ho u nich ...
28. prosince 2017 | Autor: Miou

Jak si DNŽ hvízdla na Ježoucha už začátkem prosince.

Jak si DNŽ hvízdla na Ježoucha už začátkem prosince.Miouk ve spolek. Jak už jsem v minulém deníčku popisovala, mihlo se u nás koncem září jakési individuum, které přeměřilo spodní sklo balkonkových dveří a zase zmizlo. Pak se dlouho nic nedělo, tedy beru zpět – dělo se – a to to, že vzhledem ke globálnímu ochlazení se dvounožka jala zavírat dveře na mé výsostné balkonkové území. No zavírat – jala se těmi dveřmi vějířovitě mávat s občasnými přestávkami, kdy jsem prodlela v pootevřené škvíře a meditovala nad během nikoli světa, ale kočky mezidvéřové. Tuto svou zodpovědnou otevírací činnost ovšem postupně začala DNŽ komentovat stále silnějšími, a pro ouška něžné, slušně vychované kočičky, blízké věku mladistvých, naprosto nevhodnými výrazy. ...
27. prosince 2017 | Autor: Borůvečka

Malé Háďátko

Malé HáďátkoMalé Háďátko? Mami mi říká, že jsem její malé Háďátko, a já nechápu, proč. Vždyť krásně papám, spinkám, povídám si sní. Tedy já na ni držkuji po kočičím a ona na mě ťuťu ňuňu a hned něco dobrého dostanu. No není to paráda? Jen pořád nechápu, proč Háďátko. Že by to, když je někde něco mokrého, tak jí ťapkami poskáču vše. Ale já to myslím dobře. Takový nábytek bez vzoru - nuda, okno bez pacek - nuda. Přece každý, kdo přijde, musí poznat, že tu bydlím Já. Že jí kradu ručníky, ať se nediví, vždyť oni tak krásně voní. A sama dobře ví, že nesnáším koupel. Chci jí vonět a ušetřím jí nervy s koupáním. No a moje lumpárny ji už přece nemůžou překvapit. Já ji vlastně vyhlazuji vrásky, páč se ...
23. prosince 2017 | Autor: Rocky (2)

Jak nám služebná přinesla nové šplhadlo...

Jak nám služebná přinesla nové šplhadlo...Zdar, kočičáci. Musíme se s Mikešem pochlubit, jak jsme zase byli šikovní. Naše služebnictvo nám 23. 12. přineslo nové šplhadlo. Takové krásně voňavé a přírodní. Vůně dřeva a jehličí je tak neodolatelná. Šplhadlo umístili do jakéhosi stojánku a my si mysleli, že už je hotovo. Jenže pak začali kolem té novinky chodit dokola a něco zajímavého na to věšet. Hlavně takové ty krásné kuličky a spoustu bimbajících se věciček. No prostě nádhera. A pak, že Ježíšek nám nic nepřinese, že jsme byli zlobiví. A co teprv, když vytáhli takové dlouhé chlupaté hady, jej, to je krása, to se tak krásně loví. Jenže služebnictvo má očividně jiný názor. Proč po nás křičí? Proč nás odhání? My si to ...
15. prosince 2017 | Autor: Borůvečka

Nový domov

Nový domovTak mami říkala, že bych mohla taky něco napsat. Žila jsem v rodině, kde se najednou objevilo spousty obrovských koček, se mi to nelíbilo, bála jsem se, co bude dál... A to si mě pořídili jako první... pojmenovali a... najednou toto... pod-pásovka. Prý kočičí farma. Před vánoci přijela návštěva s přepravkou. Mě museli té návštěvě donést, páč jsem byla zalezlá a nechtěla jsem ven. Ta přepravka byla s plyšákem, tak jsem neodolala a lehla si na tu krásnou deku. Nikdo se nepřišel ani nerozloučil, vrchol největší... A jelo se do nového domova. Nová obsluha si ani nevšimla, že mám mžurku skoro do půlky očí, to, že blinkám a mám průjem jim došlo posléze... Rychle jsem se zabydlela. Příprava byla ...
14. prosince 2017 | Autor: Ašinka

Dopis Kočžíškovi

Dopis KočžíškoviMilý zlatý Kočžíšku. Byli jsme celý rok všichni moc hodní. S jídlem se moc neloudáme, spapali jsme skoro vše, co nám předložili. Občas jsme i něco ochutnali, aby servisní věděli, že se neotráví. Když dostaneme přidělenou nějakou práci, neodmlouváme (no, občas trochu). Pomáhali jsme, kde se dalo. Nádobí jsme umývali s konečnou úpravou do vysokého lesku. Moc jsme toho letos nerozbili a nezničili, jen dva hrnečky a dva talíře. Tatínkovo křeslo jsme v dolní části a ze strany vyzdobili originálním třásňovaným aranžmá. S láskou a velmi pečlivě, v zimním období, zateplujeme oblečení, aby nám v sychravém počasí servisáci nenastydli. K jejich přímému zahřívání nasazujeme pravidelně vlastní tělo. ...
9. prosince 2017 | Autor: Rocky (2)

Nějak se ti to porouchalo...

Nějak se ti to porouchalo...Ahojky kočičáci. Dnes přicházím s příběhem, jak nám služebnictvo přineslo novou hračku. V domnění, že nás strašně moc potěší na Vánoce, přinesli domů zajímavou hračičku. Jenže nebyli tak rychlí, aby ji stihli schovat. Našli jsme ji okamžitě, co ji přinesli. U nás prostě nemají šanci, my vše najdeme. Tak to naše služebnictvo vzdalo a hračku jsme dostali ihned. Taková krásná tyčka s peříčky na konci. Chvilku si s námi hráli, ale já si ji ukradl jen pro sebe. Nosil jsem ji z místnosti do místnosti, hrál si s ní a na brášku jsem vrčel. Brát mi ji prostě nebude. Ale pak se to porouchalo. Najednou při mém obyčejném hraní si vypadlo peříčko... Mají tam vůbec peříčka být? Začal jsem ...
1. prosince 2017 | Autor: Fluffy Jack

Jackoušek je už za duhovým mostem se Stodůleckým kamošem Maxem

Jackoušek je už za duhovým mostem se Stodůleckým kamošem MaxemJe to moc těžké a smutné to psát, ale dneska nás náhle a zcela nečekaně opustil můj čokokočičáček Jackoušek. Vůbec to nechápu... ráno běhal a večer už nebyl. Podle veterinářky nejspíš srdíčko. Bylo mu sedm, byl zdráv a už neni... moc mi chybíš miminko moje... buď tam na Maxika Cavaleru hodnej. Miluju tě kožíšku :-* :-* :-*
26. listopadu 2017 | Autor: Honza Uličník

Myš a kočka bez oka

Myš a kočka bez okaMy kocouři z druhého patra, jsme se onehdá bavili o tom, k čemu má správná kočka sloužit. Pochopitelně na mazlení a dobré papání, k tomu jsme. Ale je nepsaný zákon, který již tisíce let kočky dodržují, že každá kočka má chytit v životě alespoň jednu myš. Tedy lovit. Ale pozor, lidé požadují po nás chytat živé myši, ne hračky. Tak to jsme se bavili asi před měsícem. Už jsem na to zapomněl a ležel jsem si spokojeně v šuplíku, který mi Jirka přenechal, že prý již ho nepotřebuje a všechny věci si z něho vyndal. Tak jsem tam ležel, docela spokojeně, zatímco Max byl venku na chodbě. Byl ve sklepě, tak je to. A já ležím a najednou slyším z chodby pískot, který se přibližoval, byl to takový ten ...
20. listopadu 2017 | Autor: Aladarko

Vasil

VasilTyrkysové oči žiaria, kožúšok má hebučký. Všetku lásku pozbiera si, z konca dlhej uličky. Štyri domy na nej stoja a v nich jeho krmiči. Vždy na dvere zaklope si a nič pritom nezničí. Starajú sa všetci svorne, by mal plné mištičky. Hlavne keď sa blíži zima a zalezú myšičky. Celé leto loví v poli aj v potoku ondatru. Nezľakne sa ani kuny, či zajaca dotiahnuť. So všetkým vie podeliť sa, ničoho sa nebojí. Aj keď občas pobije sa, všetko sa mu zahojí. Je to bengál, kocúr Vasil, čo má predkov divokých. Svoj revír si dobre stráži, víťaz v každom súboji. Najradšej má pohladenie, keď sa s láskou pritúli. Do náručia uloží sa, pekne bruško vyvalí. Bez lásky by ...
16. listopadu 2017 | Autor: Čertík (5)

Panička mi říká, abych něco napsal

Panička mi říká, abych něco napsalAhoj kočičáci, panička mi pořád říká, abych taky něco napsal do deníčku, když jste měli tak velký zájem o můj osud. Už je to akorát rok, co jsem se podíval do Prahy. Tenkrát přijela na chaloupku nejen panička s Míšou, ale i nějaká teta. Bál jsem se, samozřejmě, ale pak jsem sebral veškerou odvahu a šel ji očuchat. Vypadalo to slibně, taky voněla kočkama, tak jsem ji vzal na milost. Druhý den mě panička nacpala do takové krabice s mřížema, Míšu do tašky a jelo se do Prahy. Byl jsem strááášně hodný, ani jsem nemňoukl. Jeli jsme nějakou dlouhou housenkou, dělala trochu rámus a byla tam spousta lidí. To drncání mě uspalo, a tak jsem se probral až v Praze. Tam bylo ještě víc lidí, všichni ...
15. listopadu 2017 | Autor: Aladarko

Lovec

LovecMalá diera vo fazuli, pri nej Ali ospalý. Nepôjde si domov ľahnúť, kým sa myšky nezbaví. Jonýček sa prišiel pozrieť, na Aliho pri práci. Nechceš pomôcť Aladárko, dvom je lepšie na pľaci. Čakali tam do tmy dvaja, a tak prišla Smudlinka. Spoločnosť vám budem robiť, len si trošku pospinkám. Lejduška sa prišla pozrieť, na tú chasu chlpatú, čo maličkú dieru strážia, opretí o lopatu. Fionka sa v dome diví, kde sa parta podela. Trochu z okna popozerá, v záhrade ich zazrela. Všetci stoja pripravení, kým opustí myška skrýš. Ty si múdry, Aladárko, určite ju ulovíš. Myška hlavu vystrčila, Aladárko nemukol. Keď sa celá vynorila, začal na ňu veľký lov. Chytil Ali ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 24. 5. 2018

Další z článků ... ehm, o kočkách: Proč kočkám v noci svítí oči? Pak nabízíme tradiční výběr toho, co se píše jinde, a nakonec další Kdo jsem.