[nemmoni]

ahojky, tak jsem si tu početla ohledně nových přírůstků - momentálně je to u nás dost aktuální. Máme 10 - měsíčního kastovaného mainského mývalího kocourka. Nyní vážně uvažujeme o pořízení kamaráda a společníka. Jen se nemůžeme rozhodnout jestli bude lepší kočička nebo kocourek . Zkušenosti nemáme, ale jak jsem postřehla, každé seznamování je stejně dost originální. Plánujeme to na prázdniny až budeme víc doma. Máte prosím někdo radu nebo zkušenost - je lepší kocourek a kocourek, nebo kočinda? Nedělám si iluze, že bude starší radostí bez sebe, ale snad to nějak zvládneme. Budu ráda za každou radu. Děkuji

[beta.1]

[nemmoni]

no já zrovna taky uvažovala o britce, moc se mi líbí. Ten náš mýval je taky mazel. Doufám, že nebude uražený moc dlouho. Ta kočinda by byla fajn, aspoň bych už nebyla v opozici sama (i s kocourem jsou chlapi v baráku 4ks ) ) díky

[adelnik]

ahoj,
tak my máme právě mývalího dvouletýho klučíka a k němu jsme vzali britskou slečnu. Proměna úžasná. Z lenivého, pospávajícího kocourka je najednou bystrá a rychlá šelma. Loví se s kočičkou, číhají na sebe, je to legrace sledovat, jak se kočkují. A dojemné je, jak o sebe pečují, olizují se navzájem, spinkaji spolu....

Sžívání bylo (dle mého pocitu) problematické prvních pár dní, kdy kocourek kočičku neustále lovil, vrkal na ni a držel ji za krkem, to jsem měla strach, že ji zakousne. Malá si ale vždycky našla úkryt, kde na ni nemohl. Veliký maiňák a malička britečka.... v albu máme fotky ze začátku, Dorka byla opravdu mrňousek.

Nakonec se obavy ukázaly jako neopodstatněné a jsou fakt skvělá dvojka.
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[Moni]

Adelníku a já ti tak záviděla, jak si Dorinka hned obtočila Amíska kolem drápku. Myslela jsem, že seznamování bylo u Vás idylické a ne jako u nás a že my máme prostě smůlu. Ale koukám že i u nás se to zlepšuje a nejsme žádná vyjímka, že se kočky prostě nemilují od první vteřiny.

V sobotu večer jsme přivezli naší skoro dvouleté sibiřce Berušce kámošku, tříměsíční ragdollí holčičku Nelinku (Carmen Electru). Beruška ji ani nenechala vylézt z přepravky a hned ji zavrčela do kouta. Pak se malá zdekovala za záchůdek a tam strávila na polštáři z přepravky první noc celá vyděšená. Ráno se mi vyčůrala do postele, protože na Beruščin záchůdek se bála. I mazali jsme koupit druhý záchůdek, dali jsme ho Nelince pod nos i s papáním a vodou a já viděla všechno černě a objednala jsem Feliway.

V neděli k nám taky měla přijít rodinná návštěva na oběd, domluvené to bylo už dávno. V první chvíli jsem si myslela, že to odvolám, protože Nelinka z toho bude mít "psotník" teda "kočičník". Opak byl pravdou. Měla jsem strach, že ji budou tahat děti a že bude bez sebe hrůzou. Jenže ona byla z domova zvyklá na tahání od tříletých dvojčat, takže si s přítelovou vnučkou v pohodě hrála a krásně se "otrkala". Večer už vylezla i do bytu a šmejdila. Pak se usídlila na polici za rohovou sedačkou, tak jsme ji tam přestěhovali i se záchůdkem a jídlem. Záchůdek večer už normálně použila a s chutí dlabala a byla spokojená na své rozhledně.

V pondělí ráno už se honila po sedačce za hračkami a večer z opěradla sedačky šíleně vrčela na Berušku dole na zemi.

Dneska už se dopoledne honily s Beruškou po bytě, vrčely na sebe ale i se očichávaly a vlastně se poprvé seznamovaly. Před tím se bály přiblížit. Pak dorazil Feliway a teď je u nás "padlé vojsko", připravující se na další kolo honiček.
_________________
Monika & Beruška & Nelinka

[beta.1]

No sláva,ani to nebylo tak hrozné,Beruška je ještě mladá kočka,nepotřebovala dlouho na to,aby přijmula kotě:-).U nás je to trochu horší.Marušku jsme našli ve sklepě v lednu v těch velkých mrazech.Dodnes se s Barunkou a s Matějem,nezkamarádily,ale ani se netolerují.Maruška si okupuje kuchyň, Barunka jí nepustí do obýváku.Matěj na ně kašle,pokud mu vadí,že Maruška na něj v kuchyní syčí a doslova řve,tak se za ní rozběhne a zažene jí pod lavici.Barunka do kuchyně nejde a pokud ano,tak se plíží kolem linky,aby si mohla vyskočit na okno,jinak jí Maruška žene z velkým řevem z kuchyně.Pokud se Maruška odváží do obýváku a je tam Barunka,tak jí Barunka žene zpět do kuchyně.Mne to moc mrzí,vyzkoušela jsem vše možné,vše bez účinku,jsem se smířila s tím,že Maruška je stará,nebude asi nikdy tolerovat ty dva.Rozhodla jsem se,že to nechám na nich .Holky si rozděly teritorium a jsou spokojené,nebudu jim do toho kecat,nikdo nikam nečůrá,vše je jinak v pořádku,tak to nechávám zcela na nich co bude dál



BBMM

[kaba]

Ahojky,
taky máme od neděle nového prcka. K 10mi měsíčnímu kocourkovi Bandíkovi a 14ti měsíčnímu samojedovi Diegovi(pes :0) jsme si přibrali asi 2-2,5 měsíce staré kotě. Očekávala jsem hodně dramatické seznamování. Jednak náš Bandík je pěkný asociál, nemá rád ani návštěvy, jedna kotě pochází z kolonie venkovních koček, takže pro něj bylo nové úplně všechno-byt, záchod, misky, pes a hlavně člověk. Ale dopadlo to na jedničku s hvězdičkou. První den kotě bylo v šoku úplně ze všeho, druhý den(včera) už hrálo s Bandíkem (který se choval překvapivě vyrovnaně, jako by to malý tu bylo od jakživa),vyhledávalo mazlení a vrnělo o 106 Taky jsem úplně hotová z toho, že kotě používá od první chvíle kočičí wc, ač to v životě nevidělo.

[Moni]

Beto, ale zase je krásné, že jste Marušce poskytli domov v nouzi. Jinak by třeba zmrzla.
_________________
Monika & Beruška & Nelinka

[adelnik]

Moni, mám radost, že i u vás nakonec seznamování a sbližování vede k nerozlučné dvojce Dvě kočky jsou opravdu lepší než jedna
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[beta.1]

[Jizi]

Dobrý den, mám dotaz na všechny, kdo mají doma dva a více kocouřů - v pondělí jsme přinesli kocourkovi z útulku čtyřměsíční princeznu, aby mu dělala společnost - seznámení proběhlo asi celekem dobře - to asi je na místě, protože já jsem v podstatě kočičí amatér (Chestíka máme 3 roky) - vždycky jsme doma měli pejsky, z kočičí rodiny je muž, ale jejich kočičky mohli, pro změnu, chodit vždycky ven a domů podle toho, jak se jim chtělo. U nás jsou oba jenom doma (2+kk, cca 50 m2) a teď se konečně dostanu k jádru pudla: co je ještě hra, když se do sebe pustí? Do kdy je nechat na sebe syčet, vrčet dělat jedno klubko a kdy už zasáhnout? Samozřejmě na mě jejich společné hraní působí dost děsivě, ale zároveň jim nechci běhat za zadkem a pořád hlídat - navíc by tím šel původní plán: "Chester bude mít kamarádku, budou si spolu hrát a jemu pak nebude chybět to, že my si s ním hrát prostě celé dny nemůžeme." do kopru... Vím, že na dálku se asi blbě radí, ale přesto budu vděčná za každý popis toho, co je ještě v pořádku a co už opravdu ne.
_________________
J & T & M & Chester

[April]

Asi takhle, ta hranice je pro člověka posunutá. To, co my vnímáme už jako těžké rasení, je pro kočky většinou stále ještě hra. Včetně toho uvřeštěného klubka.

Syčení a vrčení si nejspíše ještě pár dní užijete do sytosti, jsou spolu teprve krátce. Ale myslím, že za týden, 14 dní, se situace uklidní.

A kdy zasáhnout ... já radím - pokud neteče krev, pokud jedna druhé nebrání v přístupu k záchůdku nebo k jídlu, pokud se nechají vyspat, pokud vyloženě není viditelná agrese, tak je nechte.
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[Leemet]

Dobrý den,
myslím, že pokud kočky nemají škrábance a šrámy, je to v pořádku. Naši se taky někdy rvou až chlupy lítaj, přesto spolu pak spinkaj v pelíšku a olizujou se. Někdy u toho i dost hystericky ječí, to je pak okřiknu. Asi tu hranici vycítíte i z toho, jak se k sobě kočiny chovají celkově. Jestli nemají problém spolu žrát, nebo být v jedné místnosti atd.

[Jizi]

Díky moc za uklidnění Nechám je být - ona syčí a vrčí jenom malá a jenom když se jí snaží Chester profackovat - ale spí u sebe, hrají si s jednou hračkou a jí taky spolu (i když ona je teda vrchní usurpátor a nechce Česťu pustit ke mně, nejradši by se mi asi přicucla na ruku nebo břicho a pustila se jenom na krmení ), takže nebudu nic hrotit, ono si to (snad) sedne...
_________________
J & T & M & Chester