Blog: Blondýna a kosení

23. května 2016  |  HaniK  |  4 463x / 2x

Čím víc jsem starší, tím víc mi dochází, že lidi jsou líní a jejich "jejich" končí někde na špičce nosu. Taky jejich.
Jinak si nedovedu vysvětlit, proč ženská, která pindala i jen kvůli tomu, že jsem na strom dala pár chlupů od koček pro ptáky na hnízdo, nechá předzahrádku zarůst tak, že se brodím trávou do pasu a do bytu nám pomalu přestává jít světlo.

Tento příběh by se mohl jmenovat, jak blondýna kosila trávu. Už dva týdny troubím, že tu trávu dám pryč. Muž mě pořád přesvědčoval, ať to nedělám, protože budu mít peklo z horních pater, že jsem udělala něco navíc, než bych musela.

Dnes jsem ale došla z práce, zhodnotila, že moje krásné muškáty už nejsou z ulice vidět, vykašlala se na hrozbu pavouků, klíšťat a čehosi zmutovaného, co tam žije. Vzala nejmíň používaný velký kuchyňský nůž (ano, mého švýcara) a šla na to. Hodina a půl práce, 3/4 popelnice plné trávy (kdyby chtěl někdo z Brna na seno, tak klidně k nám, my máme popelnice čisté, neb tam nemůžeme skoro nic vyhazovat), zpocená jsem jak vrata od chlíva, červená jak prasátko, píchla jsem se o kytku, takže krve jako z vola (aby nebylo málo přirovnání), ale! zase máme doma světlo. Hurá. Akorát to venku vypadá jako zásah střihorukého Edwarda, občas tam trčí tráva, co jsem zapomněla.

Za odměnu jsem si koupila nanuka a ten pohled školáčků, když jsem si rovnala tašku s kudlou dlouhou dvacet cenťáků, stál taky za to....

S Jakub se můžeme vsadit, za jak dlouho mě čeká hovor, co jsem si to dovolila a jestli ráno budou stébla a další plevel přiletovány zpět k zemi.

Sdílejte!  |  O sdílení

HaniK  23. května 2016 15:29

Pláma na to čučí s otevřenou pusou. :-D