Co bylo, když už jsem byla tady doma

Tak píšu, jak a co se dělo, když jsme dorazily do Pardubic. Vůbec jsem sem nechtěla a po cestě jsem to dávala hlasitě najevo. Když jsem vystoupila z přepravky tady, bylo velké seznamování. Jak jsem pochopila, tak přede mnou u babičky tady kdysi dávno bydlel velký červený perský kocour. A hned mě s ním začali srovnávat. To se mi nelíbilo, tak jsem syčela jako velká kobra královská. Moje panička nikdy svou kočku neměla, tak jsem se jí líbila tak, jak jsem byla. Pak začala obhlídka nového teritoria. Ukázali mi toaletu, taky misky s baštou a vodou. A šlo se spát. Když jsem to zvážila, došla jsem k závěru, že tihle se dají vycvičit a zvyknu si. Tak jsem si zalezla pod postel a šla spát.

Sdílejte! | O sdílení

<< předchozí | obsah deníčku | následující >>

4 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

sindlerova.jitka Datum

5. dubna 2008 9:52

Dík. Mňouknu. Mauzí.

Alča

4. dubna 2008 8:21

Ahoj Mauzí. V pardubicích je fajn. Mě se tu aspoň líbí. A neboj, vycvičíš si je lehce. Jde to jedna báseň. Když tak mňoukni a já Ti poradím, ha ha. Barča

sindlerova.jitka Datum

3. dubna 2008 20:30

Tady mám i společnost a to je fajn na hry. Taky děti a ty mám moc ráda. Mauzí

Micínek

3. dubna 2008 16:54

Dobře jsi udělala a určitě nelituješ. Když čtu jak tvoje dvounožkyně o tobě tak krásně píše, tak musíš být určitě spokojená. Já když chci jít spát, tak si vlezu pod deku a nevím o světě. Zaměnil jsem topení za sedačku. Vzbudí mě až kručení v bříšku. No a pak se to opakuje a vylezu až potom, co si chci nechat hladit kožíšek, bříško a pod krkem. Jedno jestli děda nebo babička. Oba to umí skvěle. Mňauky, princezno.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Co bylo, když už jsem byla tady doma

Modrý kocouř.cz (c) 2024