26. července 2009  |  Maxmilián Rybomil  |  1 025 480 171x / 2x

Holky jako nádražní hlásiče

Možná ještě vzpomínáte, jak ta moje přítulkyně hájila čest fenky Líny. Neuhájila. To bylo v roce 2007. Ze 4 štěňátek si děti vybraly jedno a tak o rok později hájila přítulkyně čest už dvou psích dam. Tedy ta mladší dáma, to ještě dáma nebyla. Bylo to takové pískle, holátko, snad osm měsíců staré.
Ač přítulkyně v noci lítala po zahradě a řádila jako Bratrstvo kočičí pracky, čest neuhlídala. Tedy neuhlídala čest fenčí. Tu svou ani hlídat nemusela. Lítala totiž v bílé noční košili a v ruce měla koště . Jen těžko se dalo rozeznat, zda se jedná o Bílou paní, či Ježibabu z Rusalky. Vyla jak vidlák u jezírka s vodníkem.
Ze 4 nápadníků si vybraly obě psí dámy stejného. Krásného černouška. A  tak byla další štěňátka. Nekastrovaný kocouř Paltecho se raději někam ztratil, protože prý ty upištěnce nemohl vystát, a jejich psí matky se po Paltechových útočných snahách projevovaly jako šelmy baskervilské. Dokonce můj dvojník Tito, ač kastrovaný, měl problémy s hafušáckými kamikadze.
Letos moje přítulkyně psí dámy nehlídala. Brácha, vousáč, se totiž odstěhoval do hor. Prý bydlí nad oblaky, ale o tom až jindy. A tak přítulkyně strávila dva týdny mezi nebem a zemím.
Na psí dámy a Markovu rodinu se přijela podívat.
Soukromý ráj byl na svém místě, Tito mé dvounožce vznešeně přivítal. Tak jak se na vzorného kočičáka sluší. Pak se ale přihnaly dvě obludky. Byla to podivná stvoření. Vypadala jako staré nádražní reproduktory. Ale pohybovala se po čtyřech tlapkách a vrtěla ocásky. Nehlásila. Byla vyčerpaná a vyhublá. Ta dvě stvoření byly totiž fenky Lína a Meli. Byly druhý den po kastraci. Prý se začaly rozmnožovat geometrickou řadou a to na jejich dvounožce bylo moc.
Mé vyslance přivítaly přímo dojemně. S límci opravdu připomínaly ty zastaralé hlásiče: „Chrrm chrr, pozor, pozor, chrr chrr... na druhou kolej přijíždí... chrchrr...“
Tak v Santa Ursule už nebudou další štěňátka.
Z kocourka, dvojníka mého tělesného já, Tita a ze psích dam jsou už zase přátelé. A pokud se moje přítulkyně rozhodne přes léto obydlit obydlí v soukromém ráji, nebude už muset hájit ničí čest. (Tu svou už si uhájila hájením cti jiných. K té se už nikdo nepřiblíží. Bílá paní.)
Pokud by přeci jen hlídala soukromý ráj, mohla by mne vzít s sebou.
Ale to je všechno ještě moc a moc daleko. Uvidíme, co bude za rok.

Sdílejte!  |  O sdílení

Ludmila Vostrá  14. června 2023 13:26

Hezký deníček: Škoda, že Maxmilián již asi nežije a nemůže psát další!