Úvodem

No tak jsem se konečně skoro po roce dočkal. Taky mám svůj deníček jako naše Mici (to je moje ochránkyně a nejstarší kočenka u nás doma). Já jsem pááán kocour Nyo a narodil jsem se v Brně v chovné stanici Sibornal a moji dvounožci si mě přivezli domů taky do Brna (takže jsem taková brněnská róra). Tam na mě čekala Micka a pořádně mi to dala sežrat. Celé dva dny na mě syčela, prskala a vytahovala drápky, ale já jsem si ji získal svým kukučem a taky tím, že jsem kocour. No a tak jsme si v poklidu lebedili ve dvou skoro rok. Až se naše panička rozhodla, že náš klid naruší nový přírůstek do rodiny, a to se taky stalo. Je to přesně 14 dní co přijela taková malá roztomilá, heboučká, červená a ke všemu tečkovaná potvůrka podivná a jmenuje se Quella a je ze Starého Pařezova. To Vám tedy povím, je to uličnice, až jsem se zprvu zalek, ale teď jsme jedna kočičí packa. Spíme spolu, jíme spolu, lížem si hlavičky a taky se umíme pořádně poprat. Teda, ta jak je malá, tak je drzá, ani naší Míci se nelekla, a jak ta vrčela a pouštěla hrůzu. Teď je u nás vše O.K. Jen ti člověčáci mě nějak nenechají spát. Neustále se tu probírá nějaká kastrace je to tak divné slovo, až se mi z něj ježí chloupky až na ocásku. Vím, je to na začátek nějak moc informací, ale musí to tak být, dyť jsem na to čekal skoro rok! Takže pac a pusu Nyo