Severské kočičí mýty

Podíváme-li se do norské, nebo vůbec do severské mytologie, musíme začít Freyou, bohyní plodnosti, krásy, sňatku a lásky, ale také bitev a smrti. Vypráví se, že jezdila ve voze, který byl tažen velkými kočkami. Podle některých pověstí byly kočky dvě a po sedmi letech služby byly za odměnu proměněny v čarodejky, které na sebe braly podobu koček. Kočky vyjadřovaly dvě rozdílné strany této bohyně – plodnost a divokost.

Mimochodem, ve Finsku lidé věřili, že existují sáně tažené kočkami, které odvážejí duše z našeho světa.

Ale zpátky k bohyni Freye. Říká se také, že bůh Odin jí dal moc nad devíti světy – a někteří tvrdí, že právě odtud pochází pověra, že kočka má 9 životů.

Pokud se Freya zobrazuje, další kočky si často hrají kolem jejích nohou a symbolizují život v rodině.

Mnoho severských panen se vdávalo ve Freyin den – pátek (srov. norské slovo Fredag pro pátek, podobně německé Freitag nebo anglické Friday; slovo údajně vzniklo skutečně ze jména této bohyně). Věřily, že sňatek v tento den jim zajistí plodnost. Tento zvyk se ovšem nelíbil křesťanské církvi, která pátek považovala spíše za den ukřižování Ježíše Krista, a tedy den nevhodný pro jakékoliv oslavy. Možná proto se ve středověku Freya díky křesťanům změnila – stala se z ní čarodějka a její kočky se změnily na černé koně.

S bohyní Freyou jsou spojeny také některé další pověry – lidé například nechávali v polích pro kočky mléko a bohyně jim za to ochránila úrodu.

Na závěr jedna severská legenda: vypráví se, že obr jménem Utgard-Loki vyzval jednou Thora, boha nebes, aby ze země zvedl ohromnou šedivou kočku. Thorovi se povedlo nadzvednout pouze jednu obrovskou tlapu, a víc nic. Kočka ovšem nebyla kočkou, ale přestrojenou dcerou Lokiho, Jormungand, která má podobu hada. Pro zajímavost dodáváme, že podle mytologie Jormungand spí dnes stočená na dně oceánu a na konci světa se Thor a Jormungand navzájem zabijí.

Sdílejte!  |  O sdílení

Zatím bez komentáře

Reklama