Kočičí deníčky

Stránka 132 z 134

5. srpna 2017 | Autor: Mafia (2)

Senzibil Mafia

Senzibil MafiaPekný dník všetkým mačkomilom... nemôžem spávať, kým sa mi upracú nervy do správnej formy, tak to možno pár dní, či mesiacov potrvá... podaktorí z vás už vedia, o čom píšem... vždy som vedela, že mačky vedia vycítiť nálady človeka, ale nikdy som si nemyslela, že to vedia prežívať tak intenzívne, teda dotiahnuť to skoro ku sebazničeniu... k nášmu životu zvery patria ako soľ, bez nich sa prežiť nedá... tak sa nám zrejme odvďačujú tým, že nás prijali ako neoddeliteľnú súčasť tiež... naše utrpenie sa začalo pár rokov dozadu... mamina ochorela a zvery jej uľahčovali život, vždy ju rozveselili... teda občas to u nás vyzeralo ako v cirkuse, aj napriek bolesti a všetkému, čo choroby prinášajú, ...
3. srpna 2017 | Autor: Miou

Jak jsem udílela audience – aneb bylo nás 5 + kočka

Jak jsem udílela audience – aneb bylo nás 5 + kočkaMiouk ve spolek. Tož dnes vám porozprávím o tom, jak jsem ve svém království vítala delegace z dalekých krajin a kolik se nás vlastně sešlo. Na domácí půdě samozřejmě – moje veličenstvo, nejkrásnější a nejobdivovanější, prostě já Miou první a jediná, návštěvy vítající. Takže nejdříve ze všech byla udělena audience zámecké paní - tetě Áje. Toto proběhlo tak, že mě DNŽ* čapla (ještě celou rozhořčenou z toho, jak mi vyklidila a uklidila pracně zachlupacený a pachově označkovaný balkonek), vrazila mě do batožku a vlekla po hlavní ulici k MHD placu, kde bylo horko a kravál. Celá vzteklá jsem se zmítala a vřeštěla, že chci jít po svých, nicméně bylo mi to zatrženo s tím, že je ...
22. července 2017 | Autor: Charlie

Jak jsme si užili volnou středu

Jak jsme si užili volnou středuVzbudila jsem se a vyšla na chodbu. "Kočky, dneska máme volný den a budeme tu spolu," křičela jsem na ně. Nic. Žádný pohyb. Došla jsem se podívat do obýváku. Obě spaly. Došla jsem se umýt, vzala si od F. čaj a nasnídala jsem se a sedla na gauč s knížkou. Lilly se líně zvedla a přišla ke mně pro pohlazení, podrbání. A zalehnout mi knížku. Třetí, čtvrtá kapitola. Charlie se rozhodl, že se projde, než opět ulehne. Lilly se šla napít a schroupat pár granulek. Čas oběda. Pátá, šestá kapitola. Charlíku, vůbec nic nepiješ. Když tu není F., dáme hrnec na stůl, co ty na to? Kvitoval to s povděkem a hned vyskočil a začal pít. Lilly už na parapetu opět spala. Sedmá, ...
21. července 2017 | Autor: Aladarko

Ako prišla psia návšteva

Ako prišla psia návštevaNemám rád psie ani mačacie návštevy, no moja posluha je úplne iného názoru. Minulý týždeň zastavilo pred bránou auto. Budete poslušný a dáte sa pekne pomuchlovať, dávala nám dvojnožkyňa posledné inštrukcie. Lenže kámoška z auta nevyliezla sama. Na vodítku cupital stredne veľký pes. Volá sa Dobi. Je to mix Shih tzu a Jorkšíra. Obsluha sa návšteve veľmi potešila, veď sú kamarátky už štvrť storočie a to je veľmi veľa. Ja som sa však vôbec nepotešil. Psík sa vôbec netváril priateľsky, takže Lejduška zaliezla do skrine, odkiaľ povyhadzovala čisté uteráky, aby mala viac miesta. Smudlinka na skriňu, z ktorej pekne poutierala prach. Fionka na parapetu a ja sa predsa schovávať nebudem. Ježil som ...
5. července 2017 | Autor: Prprl

Výlet

VýletAhoj kočičáci, i když jsem plyšový, můj dvounožec touží po živé kočičce. Mamka furt říká, proč to nejde, jak jsme nezodpovědní, jak jsme furt pryč, ale já si myslím, že i mně by živé koťátko tady nevadilo. Třeba by si se mnou někdo hrál víc. To víte, už je mu devět, tak má jiné zájmy. No, abych to napsal takhle, mamka ho vzala k F., aby si zkusil, jaký to je mít kočku. Takže jsme otevřeli a Vojta věděl, že si musí umýt ruce a pak jít ke skříňce pro tyčinku. Lilly a Charlie už byli připraveni a netrpělivě čekali, až to ten Vojtík otevře. Smlsli to během minutky a Vojtík myslel, že má hotovo - tedy ještě pohladit, podrbat a chvilku hraní. Jenže to mamka zavelela a řekla... Do všech ...
3. července 2017 | Autor: Miou

Jak jsem se sprchovala

Jak jsem se sprchovalaMiouk ve spolek. Jak už jsem předminule konstatovala (v závorce v předposledním odstavci), ve starém doupěti jsme měli vanu, u které se dalo ležet na pračce, a pozorovat DNŽ, jak na sebe pouští vodu. V novém doupěti je pračka zapaspartovaná do kuchyňské linky a v koupelně je místo vany jakási podivná konstrukce, do které se DNŽ celá zavírá. Pravidelně číhám venku, abych hned, jak pak otevře, nakukovala dovnitř a občas tam strčila tlapičku, i když v době, kdy je tam ještě voda, tam moc nelezu. Ovšem zjistila jsem, že když to trochu oschne, tak to tam docela příjemně chladí, a tudíž následně hojně zařízení okupuju, avšak na rozdíl od DNŽ se tam nezašupuju tak, aby na mě nebylo z venku ...
2. července 2017 | Autor: Xixík

Rozloučení

RozloučeníZdravím všechny kočičky a dvounožce na MK. Dlouho jsme tady nebyli a já jsem dlouho nic nenatlapkoval do Xindlího deníčku, ale dnes musím, i když je mi moc a moc smutno, že musím tohle naškrábnout. Jeden z nás Xindlíků - kocourek Pidivoj (kdo jste četl můj deníček, tak budete vědět) se včera ráno vzbudil, normálně si dal snídaňovou konzervičku, chvíli tady lítal a najednou ve zlomku vteřiny ležel na zemi, strašně naříkal a měl ochrnuté zadní tlapičky. Naše posluha s ním letěla k veterináři, a tam se dozvěděla, že ho postihnul Tromboembolismus. Vůbec jsme nevěděli, že taková hrůza se může stát. Udělali mu vyšetření a zjistilo se, že má nemocné srdíčko, což jsme netušili. Zůstal chudinka v ...
26. června 2017 | Autor: Miou

Jak mi byl zasíťován balkonek

Jak mi byl zasíťován balkonekMiouk ve spolek. Tak jak jsem již nadnesla, v novém doupěti jsem v rámci chambre séparée ke svému balkónku přišla. Je sice maličký, ale celý můj – byť jsou tedy chvíle, kdy mi tam obsluha pche sušák s prádlem trapně se vymlouvajíc, že musí sušit. Nicméně abych se vrátila k předmětu. Balkonek je. Můžu se po něm sama volně pohybovat, neb je v rámci zateplení opatřen posuvnými skly. Co ovšem bylo krajně otravující – obsluha neustále remcala, že vzhledem k tomu, že balkonek je situován k západu, odpoledne pražící slunce činí z doupěte tropický skleník. Začala tedy mluvit o tom, že jestli, a až, jí v práci k pravidelnému měsíčnímu kapesnému vydají nějakou odměnu, přistoupí k protiskleníkovým ...
22. června 2017 | Autor: Kurín

Náš příběh – díl jedenáctý: Kurín a já, cesta domů – část druhá; náš den D, Kurín v oblacích, šťastné přistání doma.

Náš příběh – díl jedenáctý: Kurín a já, cesta domů – část druhá; náš den D, Kurín v oblacích, šťastné přistání doma.Hodina čekání na naše letadlo do Istanbulu přišla vhod. Kurín celou dobu dřímala a já se pohodlně usadila v odletové hale. Snažila jsem se přesvědčit sama sebe, že už nás nic ošklivého nečeká. Tranzit v Istanbulu by přece neměl být až tak zlý... Sem tam jsem zkontrolovala moje krvavé šrámy na rukou – má image bláznivky, která veze kočku až z Turecka, je teď naprosto dokonalá. Všem muselo být jasné, že zranění mám právě od mého kočičího miláčka. Když se v hale rozezněl hlas, který svolával všechny cestující z našeho letu k nástupu do letadla, sebevědomě jsem popadla všechna svá „zavazadla“ a sunula se frontou ke kontrole letenek. Pracně jsem vyndala i Kuríninu letenku, ale byla zcela ...
14. června 2017 | Autor: Miou

Jak jsme se stěhovaly do nového doupěte

Jak jsme se stěhovaly do nového doupěteMiouk ve spolek. To vám tak už od Vánoc panovala u nás taková divně napjatá nálada, protože se prý bratranec dvounožky rozhodl, že se opět pokusí prodat barák na Žižkově, co mu patří půlka a druhá půlka patří matce DNŽ. Nejdřív se sice pokoušeli prodat jenom jejich půlku, jenomže pak přišel s tím, že to nejde, že se to bude muset prodat celé a že jediný dosud zcela nezrekonstruovaný byt je ten, co v něm bydlíme s DNŽ a že by bylo potřeba s tím ještě před prodejem něco udělat. DNŽ z toho byla docela na nervy, protože sehnat samostatný podnájem s jejím administrativním platem státního zaměstnance by bylo naprosto nemožný, tedy pokud by se nevdala, což prý rozhodně nemá v úmyslu, neboť ...
31. května 2017 | Autor: Prprl

Večerní představení

Večerní představení"Mami, jak to, že takhle pozdě je venku malý dítě a pláče? Nezapomněl ho tam někdo?" "To nevím, Vojtíku." "Jdu se kouknout z okna, to není možný, je mi ho líto." "Tak jo, jdeme." Dole, dvě malé tečky. Dvě nehybné kočky. Proti sobě. "Mamí, koukni, ony se ani nehýbají. Pojeďme dolů výtahem." "Vojtí, je čtvrt na jedenáct, měl bys spát." "Mami, chodí okolo nich lidi a ty kočky se ani nehnou. Jen tak lehce, občas ocasem." Za necelé tři minuty začal boj. Tlapka, ocásek, kočičí klubíčka, kotrmelce a jasný si vyříkávání. Musely z toho vyjít nějaké šrámy. Trvalo to chviličku a víte, co se stalo? Zaujmuly pozici jako předtím a opět ...
13. května 2017 | Autor: Aladarko

Ako som sa vybral na vandrovku

Ako som sa vybral na vandrovkuNemám rád, keď nás spolubývajúca zamkne v dome a vyberie sa venčiť Elinku do strašidelného lesa. Počkal som si za kvetináčom pri dverách, kým nepozorný pán domu pôjde von, a prešmykol som sa. Som najväčší, no najmúdrejší. Všetko si dopredu premyslím, veď načo plytvať zbytočne energiou. Rozbehol som sa teda po ceste priamo k lesu. V poslednom dome býva veľký rotvajler Bongo, preto sa moje úteky vždy skončia po tento dom. Dnes som však nabral odvahu a prebehol som popri plotu. Už mi chýbalo len pár metrov, keď sa Bongo vyrútil na plot a začal ten labilný plot kmásať. Vždy som vedel, že ten provizórny plot drží len na čestné slovo. Tak som sa zľakol, že som začal utekať do lesa. Vtom ma ...
7. května 2017 | Autor: Willard

Jak dvounohá pořádala tiskovku a my jsme to s Elsou zase zmákli

Jak dvounohá pořádala tiskovku a my jsme to s Elsou zase zmákliDvounohá pořádala tiskovou konferenci. Děsně nás to s Elsou nadchlo. Podobné akce dvounohá vážně umí. Své proslovy prokládá komickými výstupy, legračně se u nich kření a nezřídka má připraven i nějaký vhodný artefakt k demonstracím. I tentokrát to začalo velkolepě. Přihnala se do kuchyně s polštářem v ruce a zahájila konferenci oslovením pozvaných hostů: „Kde jste, vy hajzlíci malí?!“ Já jsem zrovna seděl zadkem na kuchyňské lince a přední tlapy a hlavu jsem měl zabořené do dřezu, kde jsem prováděl monitoring špinavého nádobí. Zrovna jsem hodlal zahájit úkony s talířem od něčeho masitého, ale po uvítacím výkřiku dvounohé jsem vytáhl hlavu ven a napjatě sledoval další průběh ...
17. dubna 2017 | Autor: Čuču

Jak jsem si zvykal na nový domov

Jak jsem si zvykal na nový domovSeznamoval jsem se s novým domovem už cestou domů s páníčky, poznal jsem naše auto a přepravku. Byla to dlouhá cesta, byla dlouhá asi 30 minut. Když už jsme byli doma, seznámil jsem se s mojí spolubydlící Mášenkou, pak s naším obývákem, pohovkou a křeslem, pak s naším psem Rikki (fenka). První den jsem neměl hlad a vůbec jsem nejedl a páníček přemýšlel, co by mi dal k jídlu. Uvařili mi těstoviny, ale nejedl jsem je, bohužel už nevím proč. Když jsem 3 den utekl ven, chytil jsem krtka a páníčci mi ho ukradli. Aspoň jsem měl doma plnou misku granulí, sice psí, ale byly dobré (kočičí granule fuj!). Asi po dvou týdnech zjistili moje nej jídlo - kapsičky Whiskas - MŇAM! (JSEM HROZNĚ ...
11. dubna 2017 | Autor: Charlie

Z bláta pod okap

Z bláta pod okapNačůráno. Před záchůdkem. Na rohožce – jak ohleduplné! :o) Kdo to ale je? Příště – zase. Kdo to dělá? O mnoho počůraných rohožek později... Charlie přistižen! Kocour, 13 let – hrklo ve mně. Něco, co čtu na internetu skoro denně, a je to tady. Ledviny? Močové cesty? Trvalo mi to dlouho, ale nakonec dřív z práce, abych projel Prahou a nezůstal viset hodinu před Blankou, jako minule s Lilly. Načůráno, radoval jsem se, když jsem přišel domů. Vyhrabal jsem totiž už před pár dny injekční stříkačku a z rohožky (denně drhnuté) kus moči lehce nabral. Charlík si vlezl do přepravky skoro sám a jelo se. Cesta v klidu, jediné mňoukání bylo v tunelu, kde – já si to dřív nevšimnul – ale ...
27. března 2017 | Autor: Míša (6)

Neúspěšný transport kocourů

Neúspěšný transport kocourůMilí modrokocouřáci, všem, kteří nám drželi v sobotu packy a palce, abychom zvládli kocouří přepravu v tašce na kolečkách, moc děkuji, ale transport se nepovedl. Do tašky jsem nejprve nacpala Míšu, a to docela bez problémů. Pak jsem šla pro Čertíka, který se rozvaloval na gauči, a když jsem se k němu přiblížila, přikrčil se, nasadil vyděšený až nepříčetný výraz, jaký míval dřív, a vystřelil. Honili jsme se asi 10 minut po celém bytě, z jednoho pokoje do druhého, do kuchyně, do haly. Párkrát jsem ho málem měla, ale vždycky se mi vysmekl. Ve finále se zašil za skříň s televizí, kam občas zaleze, když luxuji, a tam prostě nemohu. (Příště musím pokoj zavřít.) To bych musela stěhovat. I kdyby, ...
20. března 2017 | Autor: Miou

Jak jsem upevnila postavení vůdce smečky

Jak jsem upevnila postavení vůdce smečkyMiouk ve spolek. Nutno konstatovat, že již od doby, kdy jsem tlapičku vetkla do nynějšího společného bydliště, svou DNŽ systematicky vedu k tomu, kdo bude v naší domácnosti ten nejdůležitější, nejnepostradatelnější a absolutní vůdce smečky a kdo mi smí sloužit, obskakovat mě a vůbec činit, co mi na fouskách u čumáčku vidí. Nicméně, obsluha moje jedna, má stále ještě tendenci žbrblat, odmlouvat, a občas se dokonce domnívá, že by v některých rozhodnutích měla mít navrch. Je s ní tedy v tomto směru celkem velká lopota, ale naštěstí již došlo k významnému posunu v upevnění mého postavení – tož to bylo tak: Jednoho dne přišla DNŽ z práce domů a namísto toho, aby rovnou vykvačila nahoru, ...
14. března 2017 | Autor: Miou

Jak jsem byla dvounožkou trápená celých třináct dnů

Jak jsem byla dvounožkou trápená celých třináct dnůMiouk ve spolek. Jak už jsem v minulém deníčku popisovala, byla jsem jednoho dne zákeřně lapena a odvlečena ke kočičí doktor za účelem eliminace rozmnožování. Sice jsem dodnes moc nepochopila, o co vlastně jako šlo, protože nevím, proč bych nám domů měla pořizovat nějaké jiné kočky, když už takhle má dvounožka co dělat, aby uspokojila všechny požadavky jediné a nejdokonalejší osobnosti – tedy té mojí – nicméně je pravda, že nastalo určité období, kdy jsem měla jakési podivné puzení, ze kterého byla DNŽ značně rozhozená, a namísto spořádaného poddanství se chovala podivně zmateně. Když jsem se tedy onoho ošklivého dne na bíloplášťovitém území vzbudila, byla jsem celičká omotaná těma ...
14. března 2017 | Autor: Míša (6)

Kočičí taška

Kočičí taškaMilí kočičáci, musím se s vámi podělit o vážně dost velké starosti s Čertíkem a poprosit o radu. Jak víte, koupila jsem jim tašku na kolečkách v dobré víře, že takhle budeme všichni tři cestovat na chaloupku. Z Čertíka se stal "závislák" na mně, což jsem opravdu nečekala. Opakuji se, ale byl to tak strašně vyplašený kocour, který se každého bál. Ještě před rokem, když jsem mu dávala kapsičku, musela jsem buď zmizet nebo odejít hodně daleko, aby se odvážil k mističce. Aby nezmrzl, vzala jsem ho na zimu do Prahy s tím, že na jaře ho odvezu zpátky. Loni někdy v létě se odvážil vkročit do chaloupky a od té doby tam byl jako doma, věčně na klíně nebo v posteli, ale to jsem přikládala ...
11. března 2017 | Autor: Honza Uličník

Jak jsem se ztratil

Jak jsem se ztratilMy, kocouři z druhého patra, jsme se rozhodli, že budeme detektivové. A to hlavně v našem domě. Je potřeba zde vyšetřit mnoho kriminálních případů. Tak například zmizení všech kytek z domu. Na každém patře byla kytka, nebo i několik kytek. Na našem patře a o patro výš byla kočičí tráva pro nás kocoury, co v domě bydlíme. Zmizely záhadně jedné noci. Podezřelí jsou všichni. I Jirka. Dnes je Jirka doma, tak se rozhodl uklidit nějaké krabice do sklepa. Náš sklep, to není jenom ten volně přístupný, kam občas s Maxem chodíme. Jsou tam takové velké dveře, které se zamykají, a za nimi jsou schody dolů a několik uliček. Sklep je obrovský a údajně vede až pod kostel, na který koukáme doma z okna. Na ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?