Kočičí deníčky

Stránka 128 z 134

12. července 2016 | Autor: Míša (6)

Zase o Čertíkovi

Zase o ČertíkoviAhoj kočičáci. Jak už jsem psala, Čertík byl už v neděli minulý týden u veterináře. Přijeli jsme s Míšou až v sobotu ráno, hned přiběhl, tedy spíš připajdal, měl oteklou pravou přední tlapičku. Zřejmě to na omak nebolelo, protože se ji nechal prohmatat. V Rokycanech jsme pana doktora našli, hned mu změřil teplotu, měl 39,5. Prý to měl buď od té packy, nebo té nevyléčené (spíš absolutně neléčené) rýmy. Kožíšek prý nemá zase tak v pohodě, jak jsem si myslela, protože je pěkně lesklý, ale hodně pelichá a má ho trochu naježený. Tlapku zlomenou nemá, spíš si ji někde přiskřípl nebo se porval. Roztřepené drápky jsou nedostatkem vitamínu. Takže dostal dvě injekce, jednu na otok a druhou nevím. A ...
8. července 2016 | Autor: Jony

Náš pán domu sa asi zbláznil

Náš pán domu sa asi zbláznilNáš pán domu sa asi zbláznil. Ja som musel čakať 2 mesiace v búdičke s Fionkou na trvalý pobyt v domčeku a on si chce tu dotrepať ozajstnú šelmu, ktorá nás bude všetkých terorizovať a zožerie moju lásku Elinku. Vo štvrtok hneď po príjazde do krásnej dedinky 4 km od Brna sa v páničkovom náručí ocitol krásny bengálsky kocúr Vasil a nehol sa od neho, ako náhle si manžel sadol na terasu. Pomáhal stavať záhradný domček, vytrhávať burinu a zúčastnil sa až do noci svadobnej hostiny. Ako náhle pocítil hlad, vrhol sa do pšeničného pola a do 10 minút už chrúmal myš. Problém nastal, keď začal loviť moju Elinku, ktorá sa k nemu rozbehla a my sme skoro dostali infarkt. Richarda, ryšavo bieleho ...
7. července 2016 | Autor: Jony

Volám sa Jony

Volám sa JonyVolám sa Jony a chcem mat tiež svoj denníček. Má ho naša Smudlinka, Lejduška, Aladárko, dokonca aj búdičková Fionka. Len ja som asi od macochy. Pred troma rokmi, pár týždňov po zabývaní Smudlinky, ma nejaký ľudia vyhodili z auta a prehodili cez plot. Začal som hlasite volať o pomoc, ktorá okamžite prišla a zahliadla len vzdialujúce sa auto. Bol som maličký, mourovatý a vôbec sa nedalo poznať, či som chlap. Dostal som najesť, teplý flauš a už si ma Fionka brala do zateplenej búdičky. V dome po Smudlinkinom príchode bol zákaz rozširovať chlpáčikov, tak som ošetrený, odčervený, najedený spokojne obýval búdičku s Fionkou. Fionka je kus 6kg mačičky a krásne ma hriala. Vždy ma nechala ...
6. července 2016 | Autor: Kurín

Náš příběh – díl osmý: Kurin a já; pomalu se blížící den D; rostoucí nervozita a strach; neštěstí nikdy nechodí samo.

Náš příběh – díl osmý: Kurin a já; pomalu se blížící den D; rostoucí nervozita a strach; neštěstí nikdy nechodí samo.Ankarské léto stále neztrácelo dech, na rozdíl ode mě... V nemocnici sice lehce ubylo hostů i pacientů a po náročném svátečním týdnu jsme se opět mohli trošku uvolnit, ale mé pracovního nasazení a celkový elán začal ovlivňovat nový faktor. Nervozita. Motala se kolem mě už dlouho, ale teď teprve zaútočila na moje nejslabší místa. Rozhozená ze smutné zprávy z domova, ze ztráty Filipa, jsem začala panikařit o několik dní dříve, než jsem předpokládala. Zbýval nejméně týden k tomu, abychom jely s Kurín na úřady, absolvovaly prohlídku, kontrolu zdravotního průkazu a výsledků testů na protilátky. Ještě více než týden, než dostanu do rukou dokumenty se všemi potřebnými razítky a podpisy a bude ...
5. července 2016 | Autor: Honza Uličník

Jirka je prudič

Jirka je prudičJirka nám kocourům, co spolu bydlíme ve druhém patře, oznámil, že o svátcívh zůstane doma a bude se nám věnovat. Tedy čumáci, to vám byl šok. On se rozhodl být doma a otravovat nás. Ach jo. Max byl z toho znechucen a já, já taky. Jirka je totiž prudič. A když je doma, pořád láteří. To je pořád nelez do toho dřezu, nehrabej v tom květináči, nechoď po té klávesnici, nepřekážej před tím monitorem, nevěš se na tu záclonu, netahej tu myš, nechoď mi po hlavě, nechytej tu vosu, chyť tu mouchu - proč jsi jí nechytil, nelez do té skříně, nech ty šuplíky, proč se válíš v tom vypraném a vyžehleném prádle, neškrábej pohovku - máte dvě škrabadla, to není tvoje jídlo, kdo vylil to kafe, moje bota není na ...
5. července 2016 | Autor: Rozinka *nalezenečka*

Rozinčina minulost #3

Rozinčina minulost #3Ležela jsem pod autem a sledovala, jak nejprve vyšel bílý střední pes a za ním člověk. Pomyslela jsem si, že by mohla mít nějaké jídlo. Vylezla jsem z pod auta a lehla jsem si na ulici, ale člověčice si mě nevšímala. Tak jsem zamňaučela a ona zpozorněla a popošla mým směrem. Zavolala: "Čičí," a já už jsem chtěla jít, když v tom přiběhl ten pes a já jsem se lekla a utekla pod auto. Člověčice odehnala psa a znovu několikrát zavolala: "Čičičí!" Já jsem se nakonec rozhodla, přišla jsem k ní a ona mě vzala do ruky a já začala potichu příst. A ona mě vzala domů, kde byla i ještě jedna, ale menší, člověčice. Daly mi psí granule a vodu a zavřeli mě do koupelny. Já jsem si tam ...
3. července 2016 | Autor: Kulička *z útulku*

Seznamování s kočičíma klukama

Seznamování s kočičíma klukamaAhoj, já jsem Kulička a chci vám říct něco o kocouřácích a seznamování s nimi. Včera ráno jsme všichni byli úplně na větvi, všude se totiž balilo a chystalo a my si říkali, co se asi bude dít. Potom nám nachystali spoustu granulí a dali nám konzervu a odjeli. "To zas bude nuda, zas kamsi jeli," říkali jsme si všichni znuděně a šli si lehnout. Spali jsme až do jedenácti večer, když jsme uslyšeli cvaknutí zámku. "No konečně," pomyslela jsem si a jako vždycky jsem utíkala podívat se ke dveřím. Ale ejhle! Měli v přepravkách dvě kočky! Když je vypustili... Jsou to kluci jako buci! Obzvlášť Aladinek, ten je velký, vysoký a hubený. A strašně mazlivý, ale vůbec se nebojí a hned ...
28. června 2016 | Autor: Rozinka *nalezenečka*

Rozinčina minulost #2

Rozinčina minulost #2Bylo mi moc zima a z té zimy jsem usnula. Probudila jsem se v noci a měla jsem velký hlad. Musela jsem si najít nějaké jídlo a po chvíli jsem našla podivuhodnou věc, která šustila. Nejdřív jsem se bála, ale nakonec jsem si dodala odvahu a přiblížila jsem se k té divné věci. Zjistila jsem, že to je sáček z blízkého McDonald's a naštěstí tam bylo kousek nedojezeného hamburgeru! Pomyslela jsem si, jak někdo může vyhodit jídlo? Snědla jsem i housku a dostala jsem žízeň, musela jsem se napít z kaluže. A takhle jsem žila asi 2 týdny, až jednou v noci...
28. června 2016 | Autor: Mafia (2)

Indiánsky prepad... teda toto je moja sťažnosť, nie denníček Mafie

Indiánsky prepad... teda toto je moja sťažnosť, nie denníček MafieDnes ráno, po nočnej som prišla domov... uvítací výbor v zložení Mafi, Sisa, mama a manžel už bol nastúpený... všetci sa pozdravili, zamňawkali, zahawkali, zavrčali a vybozkávali ma... odprevadili ma do spalne a opustili priestor, nech pani domu môže spinkať... teda myslela som si to ja :) Potom po hodine som zažila najhorší nájazd indiánskej jednotky v histórii nášho domu... normálne ma mučili, vraj aby som sa priznala, kde som odložila fajku mieru - mačaciu tyčinku, trhali mi vlasy, šmirgľovali krk... a vydávali najstrašnejší indiánsky pokrik - uwaaaaaaaaauuuuuuuuuummmmňaaaaaaawww... či tak nejak... a búchali na indiánske tamtamy... prebudenie bolo strašné... biela tvar skákala zo ...
27. června 2016 | Autor: Honza Uličník

Honza má narozeniny a zlobí

Honza má narozeniny a zlobíMy tři kocouři z druhého patra, co spolu na něm žijeme, si dovedeme ze sebe udělat legraci. A nejlíp se dělá legrace z Honzy. Jako například dneska si z něho Láďa vystřelil. Jak jinak, na mě si nedovolí. Nakukal mu, že když skočí své paničce do vypraného prádla, uvidí v misce zlatou kapsičku. Honza se začal tetelit, celý den chodil po chodbě a čekal, až sousedka dopere prádlo. Už už chtěl skočit, když v tom ho Láďa zarazil: „počkej, musíš počkat, až prádlo uschne a má paní ho vyžehlí.“ Nervní Honza pobíhal z bytu do bytu, pořad pokukoval, ani honit se nechtěl. A ani s myškou si nechtěl hrát, na patro skákat, či z okna koukat. Konečně nadešel jeho čas. Než mu dal Láďa znamení, šel jsem se ...
26. června 2016 | Autor: Honza Uličník

Jirka nás kocoury zlobí

Jirka nás kocoury zlobíZačalo období chytání much. Jirka je rád, protože prý čistíme vzduch. Ale není rád, že pouštíme chlupy. Jirka je pořád s něčím nespokojený. Ale to já taky. Tedy jsem nespokojený. Tak například přinesl domů nové škrabadlo. Jářku, k čemu? Už máme doma dvě, to stačí. Tak jsem mu ho počůral. Jéé, čumáci, ten vyváděl. Vůbec nepochopil, že nové škrabadlo je zbytečnost. Nebo s tou konvičkou, co si přinesl. Ta sem přeci nepatří, tak jsem jí shodil na zem. Udělal jsem to pro jistotu v noci, když Jirka spal. Ale on se probudil a začal nadávat. Nebo nemá rád, když mu utíkáme do sklepa, prý je to tam moc nebezpečné. Moc. On tam nechodí ani domovní kocour Láďa, bojí se tam. Jednou tam dostal přes čumák. ...
25. června 2016 | Autor: Murko (2)

Asi už nežijem, niekto trávi potkany a ja som na to doplatil :(

Asi už nežijem, niekto trávi potkany a ja som na to doplatil :(Milí, drahí... ako som tu už písala, tak mi niekto otravil kocúra pred časom... a viac mačiek v dedine vykazovalo známky otravy a už ich nie je vidno... zmizli... asi sa odtiahli niekde umrieť... a teraz nastal „ideálny stav“, sen radikálnych odporcov mačiek bez PP... okrem mojej Micky, ta dúfam prežije, tu nie je vidno široko ďaleko nijakú vonkajšiu mačku, Mafiu teraz ani na vodítku von neberiem... a následok „ideálneho stavu“ je, že sa nám tu prechádzajú potkany po dvoroch a chodia sa úplne drzo kŕmiť ku sliepkam... žrádlo im zatváram už aj cez deň... takže sme sa dostali do patovej situácie, niekde tu pobehujú priotrávené potkany - hrozba každej mačky - a ja si momentálne nemôžem doniesť ...
22. června 2016 | Autor: Rozinka *nalezenečka*

Rozinčina minulost #1

Rozinčina minulost #1Pomalu jsem se začala hýbat a instinktivně jsem se přisunula k mamince. Slyšela jsem hlasy: "Co s nima uděláme?" "To neřeš, nějak se jich zbavíme." O pár dní později už jsem viděla, a tak jsem pozorovala barvy kolem sebe. Já byla celá černá a měla jsem jeden bílý fousek a ostatní taky černé. Má sestřička na sobě měla trochu víc bílé a měla i jeden bílý fousek, ale můj bratříček byl celý černý a neměl ani jeden bílý fous, byl stejný jako maminka. Kolem chodili divní dvounožci, kteří se o nás moc nestarali. Až nadešel ten osudný den... Byly mi 3 měsíce a já jsem zrovna spala, když najednou mě jeden dvounožec ošklivě vzal i s mými sourozenci a jeli jsme pryč. Začala jsem tušit něco špatného, a ...
19. června 2016 | Autor: Honza Uličník

Já přeci nejsem uličník

Já přeci nejsem uličníkPrý jsme rošťáci a zlobíme. Alespoň o tom mluví skoro celý barák. Už i ti dva kluci, co bydlí nad námi. Slyšel to Max, když jsme byli u půdičky, prý: „hele, ti dva rošťáci zase něco kutí.“ To by mi zajímalo, co jsme jako kutili. Já nebo Honza? Nikdy nic nekutíme, jenom žijeme. Včera měla sousedka na návštěvě dceru s vnukem. Tomu lidskému mláděti ještě nejsou ani tři roky a pořád žbrblá, honí nás po chodbě a Maxe dokonce tahal za ocas a chtěl mu dát kolíček na ucho. Mňoukl a utíkal na půdičku. Já jsem zdrhl domů za postel se schovat, ale stejně jsem jedním kolíčkem dostal po hlavě. Tedy mňouknu vám, lidská mláďata, to je síla. Síla je i soused, který pořád hraje na trubku. Bydlí nad námi a ...
18. června 2016 | Autor: Gafíček

Už nejsem králík

Už nejsem králíkPrý jsem teď Franknštejn. Nevíte proč? Cestu do Prahy na kontrolu jsem si užíval, až na ten podivný blikající tunel. V polovině jsem si začal nahlas stěžovat, ale projet jsme ho prý museli a dokonce dvakrát. Doktorka byla moc milá. Hned mně postavila na zem, abych se protáhl a viděla, jak už zase pochoduju. Hned jsem si to nasměroval ke dveřím na průzkum, ale daleko jsem se nedostal. Najednou jsem byl zase na stole. Sundali mi konečně tu ohavnou síť, to bylo ještě fajn, ale najednou mi začali tahat stehy, a to se nelíbilo ani mně, ani paničce. Mě to děsně lochtalo a ta moje dvounohá zase málem omdlela. A celého mně pomalovali! Trvalo mi celý týden, než jsem to konečně dostal dolů! ...
18. června 2016 | Autor: Mafia (2)

Ako odučiť mačku otvarať dvere :)

Ako odučiť mačku otvarať dvere :)Prosím o radu... ako mačku naučiť sadnúť, mňawkať na povel už viem, ale neviem, ako ju odučiť otvárať všetky dvere, jedno či na wecku, v kúpeľni, špajzy... ešteže vchodové sa primkynajú takou guľou... normálne prídem zvonka a všetky dvere dokorán, svetla zapnute, ta Mafia tu snáď mala diskotéku, keď sme neboli dnu... zamkýname, čo sa dá, ale šľak ma ide trafiť, keď ráno o štvrtej otvárala dvere na spálni a ťahala chudáka muža za vlasy a hrkotala kryštálikmi na lampe... mám účinnú zbraň - odpudzovacie granule, tie fungujú pri telke a na linke, ale poraďte, čo zavesiť na kľučku, aby sa tam nevešala ona - systém ku sebe sa odkopne od zárubne, systém od seba sa posunie a dvere otvorí aj tak... ...
14. června 2016 | Autor: Míša (6)

Čertík

ČertíkMilí kočičáci, spíš teď páníčkové, nedá mi to a musím napsal o tom opuštěném Čertovi, jak asi většina z vás ví. Já ho znám od koťátka, když si ho panička přinesla. Byl určen k sežrání hadem, tak začal jeho osud. Byl vždycky strašně plachý, když jsem přišla k sousedce, utekl, to ale dělal u každé návštěvy, na rozdíl od Filipky. Časem moje návštěvy začal respektovat, ale držel se v uctivé vzdálenosti, a sebemenší pokus o pohlazení nevyšel. Na zahradu ke mně také vůbec nešel a když mu zemřela panička, zůstal naprosto sám, opuštěný. Pokus o to, najít mu nový domov, nevyšel. Byl nešťastný, tak se musel vrátit. Myslela jsem si tedy, že potřebuje spíš svůj domov a svobodu než nového páníčka, ale ...
7. června 2016 | Autor: Aladarko

Byl jsem hubenej a mrňavej

Byl jsem hubenej a mrňavejByl jsem hubenej, mrňavej, ale když mne moje spolubydlící vzala na ruce, zapnul sem svůj stroj a vydával co nejhlasitější zvuk, aby na mne nezapomněla. Když jí první kocourek odešel za duhový most, byla velice smutná a často brečela. Když přišel Brňák domů, zavelel, že to musí ukončit, a našel inzerát. Krásná britská koťátka po výstavně oceněných rodičích. Vytáhl maminku do auta, ta se ještě bránila, a šli si mne okouknout. Za brankou byli na stráži dva dobrmani, takže mí rodiče neviděli ani to ocenění. V kartonu donesla paní 4 koťata a moje spolubydlící si vzala pochovat to nejmenší, mne. Nějak se to spolubydlící nezdálo, tak nekoupili nic. Jsem léčitel, vím, jak se přenáší láska a ...
6. června 2016 | Autor: Lejduška

Jak jsem si našla domov

Jak jsem si našla domovNa Dušičky v roce 2009 jsem si našla svůj domov. Byla jsem malinkaté koťátko, co by se vešlo do dlaně. Všude se to v té době hemžilo kočkami. V pelíšku odpočívala Pufi, ta byla ještě menší než já, tak jsem si vlezla k ní do pelíšku a začala sem ji mejt. První se na mne přišel podívat Oliver a zkonstatoval, že s takovým mrnětem se nebude kamarádit. V tom přišel Kasperko a byla to láska na první pohled. Měl krásné medové oči a celou si mne očuchal. Pufi byla opuštěné mourovaté koťátko, které spolu s bratrem porodila toulavá kočička do kompostu na zahradě. Měsíc se o ně starala a pak už nepřišla. Její bratr si sám našel adoptivní maminku, kterou sousedi nestihli včas vykastrovat a měla ...
5. června 2016 | Autor: Oliver z Mokropes

Oliver na výletě...

Oliver na výletě...Milí naši, tak jak začít? Asi tím, jak to začalo... ve středu 04. 05. před desátou večer otevírám návštěvě a Oliver využije příležitosti - prchne na chodbu. To už tu ale bylo, čili se vydám za ním, abych ho v činžáku odchytil... to jsem ovšem netušil, že nějaký debil zablokoval otevřené dveře do ulice a poslední, co jsem z Olivera viděl, byla silueta mizející pod zaparkovanými auty. Ten večer jsem obcházel okolí do 04:00 ráno, volal ho a chrastil krabičkou s dobrotami. Další den jsem si vzal volno a zahájil pátrací akci... přes 130 letáků po širokém okolí, sociální sítě, veteriny, útulky, sdružení, měšťáci... dále pejskaři v okolí, popeláři, bezdomovci (za cigára), atd. atd. ... abych to ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 12. 12. 2017

Originální komiks Creepy kočky a kousek nazvaný Už máte napečeno? A běží další Kdo jsem?