Kočičí deníčky

Stránka 126 z 135

28. března 2016 | Autor: Oreo

Jak jsem začal vystrkovat drápky

Jak jsem začal vystrkovat drápkyNálepka hodného a klidného kocourka mě už pomalu přestávala bavit, tak jsem začal vystrkovat růžky, pardon, vlastně drápky, a začal testovat trpělivost dvounohých. Převážně tedy dvounohé, neboť mi můj člověčí vůdce smečky dopřával ten luxus mít ji neustále někde poblíž, a to prosím každodenně. Bral jsem to jako hrdé gesto k mému britskému původu. To, že jsem kocour jak se patří, dokazuje také to, že jsem pomalu a jistě přestával žít já s dvounohými, ale naopak oni začali žít se mnou. Můj vybavený koutek bejváku se tak začal rapidně rozšiřovat do všech světových stran. Tu přibyly nějaké nové hračky, tam papírové krabice nebo prázdná plata od vajec. Škrabadlo s odpočívadlem jsem si ...
24. března 2016 | Autor: Oreo

Zelenáč na obzoru

Zelenáč na obzoruCo vám budu povídat, uplynulé dny byly vážně k zbláznění. Zážitků dost i pro kočku. To by mohl jeden mít i sto životů a stejně by to bylo málo. Nové zvuky, nové prostředí, noví dvounožci... jako onehdá! To vám takhle jednou (po vydatné kuřecí snídani) odpočívám v pelíšku, pěkně zachumlaný do peřin, dopolední siesta svádí k lenošení, když v tom po mně hrábne ruka dvounohé a se slovy: tak pojď, ty pucliku, mě zavřela do přenosné kukaně. To se mi ale vůbec nelíbilo, tak jsem začal řvát na celé kolo. Dvounohá mě chlácholila, že se není čeho bát, že jde o mé dobro a já nevím co ještě. Přehlušil nás až zvuk motoru a já pochopil, že se někam jede. Zbystřil jsem. Že by výlet ve dvou? Nebo nákup ...
22. března 2016 | Autor: Dafné Blue Beetle

Volání přírody

Volání přírodyMilí kočičáci, tak prý na mě přišlo jaro a dokonce dřív, než to kalendářní. Panička mi oznámila, že jsem se začala mrouskat a že teď jsem velká holka. Samotná jsem z té změny byla dost vykulená, protože jsem nevěděla, co se děje. Nechtěla jsem si hrát, nechtěla jsem papat, nechtěla jsem spát, nechtěla jsem se dívat z okna, nechtěla jsem škrabat na škrabadle, chtěla jsem prostě stále řvát. Přes den se to prý se mnou dalo vydržet, ale aby si tu změnu naplno užili i páníčci a půlka paneláku, nejhlučnější jsem byla v noci. Běda, jak byla tma a obsluhy zalehly do peřin. Už jsem stála uprostřed pokoje a vřískala a vřískala. Třeba čtyřicet minut v kuse, pak jsem jim dala pět minut pauzičku a ...
22. března 2016 | Autor: Míša (6)

Filipka a Čertík

Filipka a ČertíkMilí kočičáci, slíbila jsem, až budu vědět něco o Filipce, dám vědět. Filipka se zabydlela velice rychle a má se asi i líp, protože je mazlená dvěma páníčkama, které si omotala kolem packy. Venku i doma má svá místečka, ví, na které okno skočit, aby mohla domů. Doma obsadila páníčkovo křeslo, tam se vyvaluje, páníček má smůlu, ale neprotestuje. Prý jen do ložnice nebude chodit, ale samozřejmě je tam také. Nejlepší je, když si lehne k jednomu, druhý žárlí, že není u něj, tak to je asi docela zábava. Určitě má péči, jakou potřebuje, je spokojená a milovaná, a to je to nejdůležitější. Jen mně se stýská, když přijedu na chaloupku a ona nikde, nepřiběhne, ale to se nedá nic dělat, takhle je jí ...
12. března 2016 | Autor: Oreo

Milý deníčku...

Milý deníčku...Víte, ono správně vychovat a vypustit do světa lidské mládě, připravené objevovat vlastní hranice a chránit si je pořádně zaťatými drápky, není jednoduché, natož pak to kočičí, jako jsem já. Když vás navíc svazují jistá společenská postavení, platná a neměnná po staletí, situace je o to horší. Zažitých rituálů se držíte jako čert kříže a slovo kompromis znáte jen z televizních obrazovek. Takhle srozumitelně jsem to vysvětlil i mým dvounožcům. A každodenní lekce začaly býti ku prospěchu. Samozřejmě tomu mému, pohodlí především! Takže... Když zamňoukám u prázdné misky, chci nášup navíc. A ohřát, prosím! Když křiknu u nohou dvounožce, chci pomazlit. Když se převalím na záda, chci pošimrat na ...
10. března 2016 | Autor: Oreo

Seznámení

SeznámeníAhoj dvounožci, děkuji za přitlapkování a vítám vás ve svém světě. Konečně jsem se odhodlal představit se. Jmenuji se Oreo a světlo světa jsem poprvé spatřil 3. ledna, spolu se svými osmi sourozenci. Jelikož se nás narodilo opravdu požehnaně, jsem hodně maličký. Má kočičí máma na nás všechny nestačila, tak jsem ke své člověčí rodině putoval o trochu dřív. Ale o to víc statečně a zvídavě. Když jsem je poprvé uviděl, jeden s vousy, druhá v dlouhých šatech, kolem nich skákali dva divně pištící tvorové, hned jsem zbystřil. Sklonili se nade mnou a začali šišlat. Vůbec jsem jim nerozuměl. Mumlali něco o tom, že jsem malý jako myš. Teda já se picnu, taková drzost, přirovnávat mě k hlodavcům, k ...
7. března 2016 | Autor: Honza Uličník

Max čůral krev

Max čůral krevMax se mi nelíbil již delší dobu. Posedával, nereagoval na výzvu Honzíka k hraní si. Už jsem se s ním chystal jít na veterinu, ale pořád jsem odkládal. Mohlo to být nějaké kočičí murousení, co já vím. Až se stalo, že jsem přišel domů a přivítal mi jenom Honza. Už to bylo divné. Šel jsem tedy na výzvědy do bytu. Max byl v poloze jako čůrání a drápky vytasené. Odmítal se hnout. Jenom mňoukal. Krve se mi nedořezal. Mluvil jsem na Maxíka, ale nic. Jenom smutné oči, které hledaly pomoc. Když se snažil v podřepu popojít, našel jsem pod ním krev. Zamrazilo mi v zádech a zároveň polil studený pot a bylo mi horko. Divná kombinace, že. Popadl jsem Maxíka, vsunul ho do přepravky a vydal se s ním na ...
7. března 2016 | Autor: Míša (6)

Čertík

ČertíkDobrý den, kočičáci. Jak jistě většina z vás ví, kocourek Čertík po zemřelé paničce se odstěhoval do Prahy na Palmovku. Jenže byl nešťastný, takže se musel vrátit zpátky domů. Žrádýlko má, vypadá spokojeně, zase asi tak moc hlazení a mazlení nepotřebuje jako Filipka. V sobotu jsem ho měla dost dlouho v náručí, otíral se čumáčkem o bradu, ale pak zmizel a celou neděli jsem ho neviděla. Asi mu to stačí, je to takový samorost. Myslela jsem to s ním dobře, ale nepovedlo se. Teprve teď zjišťuji, jak je každá kočička individualista. Ono se řekne - kočka. S Filipkou problém nebyl, ta strašně potřebovala mazlení, snad 24 hodin denně, u Čerta jsem tušila, že to nebude jednoduché, aby si někde zvykl, ...
1. března 2016 | Autor: Tallica - Erica Mon Chéri

Mé 2. narozeniny

Mé 2. narozeninyTak, a je to tady! Dnes je 01. března 2016 a mně jsou krásné dva kočičí roky. Hned brzy ráno jsem chtěla paničku vytáhnout z postele, abychom si trochu pohrály na šelmu a ubohou kořist. Každému je snad jasné, že já jsem pravá lítá šelma, zatím co ruka paničky je ona ubohá kořist, kterou drápama, zubama kolikrát peru až do krve... moc se jí to nelíbí, ale né, že by mě to zajímalo. Ona se ale jen otočila a spala dál... FAJN. Tak jsem si řekla, že se půjdu podívat ven. V okně jsem se ale zarazila se šíleným údivem, co se to venku stalo... SNÍH... no fuj. I tak jsem se ale rozhodla, že je zapotřebí jít očíhnout alespoň kousek mého teritoria. Cestou jsem potkala kámošku z baráku Smokie, tak ...
29. února 2016 | Autor: Dafné Blue Beetle

Můj noční život...

Můj noční život...Hezký večer všem, zdraví Dafné. Nevím, co se přesně děje, ale prý jsem v pubertě. Mí páníčci říkají, že mám jasné příznaky. Tak třeba mazlení - ne, že bych byla dřív extra mazlící typ, ale poslední dny dávám všem doma najevo, že mě jejich projevy přízně obtěžují. Pak taky chodím po bytě a jen tak si mňoukám... Nic mi není, ale mňoukám často, mňoukám ráda. Když si chtějí hrát, tak mě to baví chviličku, když si mě nevšímají, hlasitě protestuju. Nejlepší je to večer. Jak se všude zhasne světlo, vyčkám, a pak to začne. Sedím na prahu ložnice a chci si povídat. Když neslyším odezvu, klepu na dveře. U dospělých to není zábava, ti mi nechávají dveře otevřené pořád, ale u nejmladšího dvounožce... ...
24. února 2016 | Autor: Mafia (2)

Zoznam škôd č. 2

Zoznam škôd č. 2Súpis: - jedna babkina zubná protéza - kúsok odlúpenej dyhy na obývacej stene - jeden rozbitý pohár - trolin poškriabaná telka - pár nových škrabancov na sedačke - prasknuté digitálne hodiny Pekný dník... gazdiná povedala, že zapisovať, že mi to všetko neskôr zráta aj s úrokami... som teda zvedavá, ako. Nejak sa mi podarilo vyskočiť v babkinej izbe na poličku v stene a tam horor nad horor... šklabilo sa to na mňa z akvária, cerilo zuby, tak som tomu dala po frňáku... teda pumu do zubov... ako som ja nešťastná mala vedieť, že sa to prevráti a vypláva to rovno na mňa... normálne ma to ohrozilo na živote... tak som do toho ešte švacla, nech to neokrivie, a odkráčalo to z poličky na ...
19. února 2016 | Autor: Kurín

Náš příběh – díl šestý: Kurin a já; slunečné dny v Ankaře; znovusbližování s ďáblikem jménem Kurin; mnoho práce a mnoho emocí

Náš příběh – díl šestý: Kurin a já; slunečné dny v Ankaře; znovusbližování s ďáblikem jménem Kurin; mnoho práce a mnoho emocíDruhý den v Ankaře jsem byla znovu přivítaná pálícím sluncem na blankytné obloze. Má cesta do nemocnice začínala před osmou a už v této hodině se teplota šplhala přes 30 stupňů Celsia. Byla to nádhera, i když místo moře mě čekalo spíše moře práce. Po jízdě metrem a autobusem rychlá zastávka v minimarketu a už jen pár kroků do nemocnice a ke Kurin. První pracovní den mě ještě čekalo zdržení v podobě hledání pracovního mundůru, a pak už nestálo nic v cestě tomu, abych byla s mou kníratou kráskou. Tím, že i celý následující měsíc budu jezdit do nemocnice hned na začátek pracovní směny, budu moct Kurin dávat i snídani. Každý den uvidí první právě mě a já pro ni nebudu mít jen obyčejné suché ...
18. února 2016 | Autor: Dafné Blue Beetle

Ach jo...

Ach jo...Ach jo... musím vám napsat, jak je moje panička od dnešního odpoledne smutná (a pláče). Zhruba začátkem září jí přišel mail, ve kterém jistý kočičí útulek prosil o příspěvky na svůj provoz, na pokrytí zákroků u veterináře, na krmení, stelivo a výbavu kočiček. Panička je - co se týká zvířat - měkota, takže po dohodě s páníčkem dali trvalý bankovní příkaz a hned od druhého dne jsme (píšu jsme, neboť už jsem byla právoplatný člen a šéf domácnosti) se stali sponzory onoho útulku. Dneska jsme se dozvěděli, že útulek prověřuje policie, majitelka si za peníze sponzorů vcelku pěkně žije daleko od útulku a kočičky tam strádají. Panička je rozčarovaná, smutná, naštvaná, ale hlavně strašně zklamaná. ...
12. února 2016 | Autor: Mafia (2)

Takáto som dobručká po kastrácii

Takáto som dobručká po kastráciiČo už môžeme my napísať-zapísať... nič nevyvádzame, som milá a sladká, ako cukrík... asi ma vymenili pri kastrácii, lebo ináč si to moji doma nevedia vysvetliť... nič som nerozbila, nič nerozkúsala... som skrátka roztomilá... panička dúfa, že mi to vydrží... tá si ale fandí :)
12. února 2016 | Autor: Honza Uličník

Přišel k nám Maxík

Přišel k nám MaxíkŽil jsem si s Jirkou spokojeně. Každý den jsme si spolu hráli, spali jsme, koukali z okna či chodili se protáhnout na chodbu. Prostě život byl krásný. Vzniklo už i několik rituálů, které se denně opakují do dnešních dnů. Tak například každé ráno, když Jirka vstane, závodíme, kdo bude dříve na lidském záchodu. Já potom vylezu Jirkovi na ramena a cvrnkám si do splachovadla. Jeé čumáci, to já mám rád. Jirka sice žbrblá, ale co. Jednou Jirka přinesl kočičí trávu a zasadil jí do květináče. Mně se to ale esteticky nelíbilo, tedy myslím květináč na oknu, a tak jsem se rozhodl květináč posunout více ke kraji. No čumáci, mohu já za to, že květináč spadl a rozbil se? Jirka se rozzlobil, ale nevím, ...
11. února 2016 | Autor: Honza Uličník

Můj první den v novém domově

Můj první den v novém domověAhoj, jmenuji se Honza. Ale k mému kamarádovi, lidskému, jsem v létě 2014 původně přišel jako holka. Takže mě pojmenoval Zuzana. To ale byla chyba, pochopitelně, na kterou přišel až při návštěvě veterináře. Narodil jsem se v polovině července mámě a tátovi v jedné domácnosti na Palmovce v Praze. Narodili jsme se tři, ale jeden sourozenec umřel, a tak jsme zbyli dva. Já a brácha. Jenomže, původně jsem měl být holka. Velký omyl. Jirka si mi přišel prohlédnout někdy v polovině srpna. Jak jinak, byl mnou uchvácen, ještě navíc když si myslel, že jsem holka, a tak slovo dalo slovo, a já dvacátého čtvrtého srpna léta 2014 cestoval v nočních hodinách do nového domova. Původní majitelé, u kterých ...
9. února 2016 | Autor: Míša (6)

Filipka

 FilipkaMilí kočičáci, tedy spíše páníčkové, mnozí víte, jak to teď vypadá s Filipkou a Čertem. Na Filipku jsem dostala dvě nabídky. Jedna je ovšem ta, že by zřejmě byla jenom v bytě, ale zase by měla paničku, kterou podle mě moc potřebuje, aby ji hladila a mazlila se s ní. Druhá je trochu opačná, že by byla sice na zahradě, od jara do podzimu jsou "páníčkové" spíše venku, tak by se s ní mazlili tam. V zimě, to zatím nevím. A mají malou holčičku, která kočky miluje. Prosím, poraďte mi, co mám dělat. Míša je můj první kocourek, kterého mám od kotěte, takže vůbec nemám zdání, jak si dospělá kočka kde dokáže zvyknout. Nebo je nechat tam, kde jsou, bez paničky, ale "doma"? Co by ...
4. února 2016 | Autor: Mafia (2)

A už je zo mňa eunušica

A už je zo mňa eunušicaPekný dnik vám všetkým... dnes to nebude nijaká vtipná príhoda, ani ďalšia lumpárina, len sme sa rozhodli s paničkou, že vám povieme, ako nás operovali doma... veľa ľudí, čo o tom počulo, to pohoršilo, že sme riskovali, ale panička to mala premyslené a veterinár mal zo sebou dva kovové kufre výbavu „kdyby něco“... Veterinár mal prísť v pondelok o deviatej ráno, ale keďže sa vyskytli súrnejšie prípady, prišiel o hodinu a pol neskôr... to bola už panička na nervy a v blond hrive mala asi o pár šedivých vlasom viac... panička má chytila a dostala som injekciu do stehienka a potom už viem len to, že z môjho vreskotu kvôli injekcií sa roztriasla aj panička, a potom už nič... hmla... tma... a keď ...
30. ledna 2016 | Autor: Willard

Jak jsme umravňovali kytku a vymklo se nám to z tlapek

Jak jsme umravňovali kytku a vymklo se nám to z tlapekDvounohá řádila. Lítala po mým teritoriu se smetákem a vysavačem a rušila mě z odpoledního spánku. Natočil jsem ouška jejím směrem, abych měl přehled, co ji tak rozčílilo, a pohodlně se opřel o pravou přední tlapu, o který dvounohá tvrdí, že je ze všech mých tlap nejkrásnější. „Zlotřilče malej! Nevděčnice kočičí! Vandalko pruhovaná!“ vykřikovala dvounohá. Měl jsem podezření, o kom se zmiňuje, a to se mi potvrdilo, když do pokoje vrazila Elsa a s výrazem věčný průšvihářky zahučela pod postel. „Ha! Kde je?!“ rozhlížela se dvounohá, která s lítým výrazem ve tváři vrazila do pokoje hned po ní. Vzdychnul jsem a povytáhnul trochu pravou přední tlapu, tu nejhezčí. Zabralo to i tentokrát. Dvounohá ...
26. ledna 2016 | Autor: Kurín

Náš příběh – díl pátý: Kurin a já; návrat do Ankary; mise „Kurin“ startuje; první setkání po dlouhém odloučení; každá překážka zvyšuje odhodlání.

Náš příběh – díl pátý: Kurin a já; návrat do Ankary; mise „Kurin“ startuje; první setkání po dlouhém odloučení; každá překážka zvyšuje odhodlání.Neuvěřitelné. Po téměř šesti měsících jsem se zase vracela do Ankary. A i když cesta probíhala prakticky stejně jako ta minulá, tedy zpoždění prvního letadla, takže mi na přestup v Istanbulu opět zbývalo jen 10 minut, tato cesta se v mnohém lišila. Tentokrát nešlo o žádné studium, o žádný pomalu „povinný“ pobyt, strach z neznáma, obavy z jazykové bariéry. Tentokrát byl cíl i můj program naprosto jistý. Mise „Kurin“ mohla začít. Během cesty jsem si přehrávala vzpomínky z minula, ale už jsem byla nedočkavá na to, co vše zažiju tentokrát. A asi to na mě bylo dost vidět. Má turecká rodinka, která mě vyzvedla z letiště a doma ihned posadila k jídelnímu stolu, se mě ještě při večeři ptala: „A ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 24. 5. 2018

Další z článků ... ehm, o kočkách: Proč kočkám v noci svítí oči? Pak nabízíme tradiční výběr toho, co se píše jinde, a nakonec další Kdo jsem.