Kočičí deníčky

Stránka 127 z 133

18. června 2016 | Autor: Gafíček

Už nejsem králík

Už nejsem králíkPrý jsem teď Franknštejn. Nevíte proč? Cestu do Prahy na kontrolu jsem si užíval, až na ten podivný blikající tunel. V polovině jsem si začal nahlas stěžovat, ale projet jsme ho prý museli a dokonce dvakrát. Doktorka byla moc milá. Hned mně postavila na zem, abych se protáhl a viděla, jak už zase pochoduju. Hned jsem si to nasměroval ke dveřím na průzkum, ale daleko jsem se nedostal. Najednou jsem byl zase na stole. Sundali mi konečně tu ohavnou síť, to bylo ještě fajn, ale najednou mi začali tahat stehy, a to se nelíbilo ani mně, ani paničce. Mě to děsně lochtalo a ta moje dvounohá zase málem omdlela. A celého mně pomalovali! Trvalo mi celý týden, než jsem to konečně dostal dolů! ...
18. června 2016 | Autor: Mafia (2)

Ako odučiť mačku otvarať dvere :)

Ako odučiť mačku otvarať dvere :)Prosím o radu... ako mačku naučiť sadnúť, mňawkať na povel už viem, ale neviem, ako ju odučiť otvárať všetky dvere, jedno či na wecku, v kúpeľni, špajzy... ešteže vchodové sa primkynajú takou guľou... normálne prídem zvonka a všetky dvere dokorán, svetla zapnute, ta Mafia tu snáď mala diskotéku, keď sme neboli dnu... zamkýname, čo sa dá, ale šľak ma ide trafiť, keď ráno o štvrtej otvárala dvere na spálni a ťahala chudáka muža za vlasy a hrkotala kryštálikmi na lampe... mám účinnú zbraň - odpudzovacie granule, tie fungujú pri telke a na linke, ale poraďte, čo zavesiť na kľučku, aby sa tam nevešala ona - systém ku sebe sa odkopne od zárubne, systém od seba sa posunie a dvere otvorí aj tak... ...
14. června 2016 | Autor: Míša (6)

Čertík

ČertíkMilí kočičáci, spíš teď páníčkové, nedá mi to a musím napsal o tom opuštěném Čertovi, jak asi většina z vás ví. Já ho znám od koťátka, když si ho panička přinesla. Byl určen k sežrání hadem, tak začal jeho osud. Byl vždycky strašně plachý, když jsem přišla k sousedce, utekl, to ale dělal u každé návštěvy, na rozdíl od Filipky. Časem moje návštěvy začal respektovat, ale držel se v uctivé vzdálenosti, a sebemenší pokus o pohlazení nevyšel. Na zahradu ke mně také vůbec nešel a když mu zemřela panička, zůstal naprosto sám, opuštěný. Pokus o to, najít mu nový domov, nevyšel. Byl nešťastný, tak se musel vrátit. Myslela jsem si tedy, že potřebuje spíš svůj domov a svobodu než nového páníčka, ale ...
7. června 2016 | Autor: Aladarko

Byl jsem hubenej a mrňavej

Byl jsem hubenej a mrňavejByl jsem hubenej, mrňavej, ale když mne moje spolubydlící vzala na ruce, zapnul sem svůj stroj a vydával co nejhlasitější zvuk, aby na mne nezapomněla. Když jí první kocourek odešel za duhový most, byla velice smutná a často brečela. Když přišel Brňák domů, zavelel, že to musí ukončit, a našel inzerát. Krásná britská koťátka po výstavně oceněných rodičích. Vytáhl maminku do auta, ta se ještě bránila, a šli si mne okouknout. Za brankou byli na stráži dva dobrmani, takže mí rodiče neviděli ani to ocenění. V kartonu donesla paní 4 koťata a moje spolubydlící si vzala pochovat to nejmenší, mne. Nějak se to spolubydlící nezdálo, tak nekoupili nic. Jsem léčitel, vím, jak se přenáší láska a ...
6. června 2016 | Autor: Lejduška

Jak jsem si našla domov

Jak jsem si našla domovNa Dušičky v roce 2009 jsem si našla svůj domov. Byla jsem malinkaté koťátko, co by se vešlo do dlaně. Všude se to v té době hemžilo kočkami. V pelíšku odpočívala Pufi, ta byla ještě menší než já, tak jsem si vlezla k ní do pelíšku a začala sem ji mejt. První se na mne přišel podívat Oliver a zkonstatoval, že s takovým mrnětem se nebude kamarádit. V tom přišel Kasperko a byla to láska na první pohled. Měl krásné medové oči a celou si mne očuchal. Pufi byla opuštěné mourovaté koťátko, které spolu s bratrem porodila toulavá kočička do kompostu na zahradě. Měsíc se o ně starala a pak už nepřišla. Její bratr si sám našel adoptivní maminku, kterou sousedi nestihli včas vykastrovat a měla ...
5. června 2016 | Autor: Oliver z Mokropes

Oliver na výletě...

Oliver na výletě...Milí naši, tak jak začít? Asi tím, jak to začalo... ve středu 04. 05. před desátou večer otevírám návštěvě a Oliver využije příležitosti - prchne na chodbu. To už tu ale bylo, čili se vydám za ním, abych ho v činžáku odchytil... to jsem ovšem netušil, že nějaký debil zablokoval otevřené dveře do ulice a poslední, co jsem z Olivera viděl, byla silueta mizející pod zaparkovanými auty. Ten večer jsem obcházel okolí do 04:00 ráno, volal ho a chrastil krabičkou s dobrotami. Další den jsem si vzal volno a zahájil pátrací akci... přes 130 letáků po širokém okolí, sociální sítě, veteriny, útulky, sdružení, měšťáci... dále pejskaři v okolí, popeláři, bezdomovci (za cigára), atd. atd. ... abych to ...
3. června 2016 | Autor: Gafíček

Jsem teď králík

Jsem teď králíkJsem teď králík. Jsem teď králík, ale prý jen dočasně, říká moje panička. V pondělí mne operovali, tak prý nesmím skákat. Je to pěkná otrava, celou noc se válet v kleci a nesmět dělat lumpárny s kámou Čikynem. Teda né, že bych se jindy neválel, ale všeho moc škodí. A Vtěrka, ta zrádkyně dělá, že mne nezná! A taková to byla láska. V pátek mne prý čeká další cesta do Prahy a z toho se mi ježí chlupy už teď (teda ty, co mi zbyly). Od minulé cesty mám na sobě podivnou síť a pod ní, představte si, žádné chlupy! Příšerně to škrtí a taky svědí. A když už mne vyndají konečně z té otravné klece, tak se mi smějí, že chodím jako baleťák. Ale včera jsem je pěkně převezl, i když toho teď trochu ...
20. května 2016 | Autor: Miki (5)

Jsem prý prevít!

Jsem prý prevít!Nazdar kočičáci, jak jsem zjistil, dlouho jsem si nic pořádného do deníčku nedrápl. Je nejvyšší čas to napravit :-). Ono by vlastně ani pomalu nebylo co psát, protože se ze mě stal skoro vzorný kocour, kdyby si sousedi nad námi nepořídili na vánoce nového psa. Teda psa – štěně vlčáka, takové mrňavé. Přes zimu na nás s Fouskem jen zírala přes plot. To teda dělá furt, chodí nás i vyhlížet. Je docela i chytrá na to, že je to jen pes ;-). Ví, že když přijede panička autem, je značný předpoklad, že se objevíme my dva na druhé straně garáže. Sára se od naší paničky nechá podrbat a pak letí za garáž se podívat, kde jsme, a zírá, divizna jedna zvědavá. Teď o velký kus vyrostla a začala na nás ...
25. dubna 2016 | Autor: Smudlinka

Boudičková Fionka

Boudičková FionkaDnes bych vám chtěla napsat o naší boudičkový Fionce. Před 10 lety, kdy náš domeček ještě nestál, sousedka našla v igelitce na procházce dvě úplně malinká koťátka. Sama měla rotvajlera, tak je domů vzít nemohla. Ukecala souseda, ať si jedno koťátko nechá. Soused koupil pelíšek a mlíčko a koťátko umístil do dětského domečku na hraní. Po chvíli přišla Donka, 4letý zlatý retrívr, a vzala si koťátko do psí boudy. Sama byla rozbolavělá po operaci a kastraci, protože čekala štěňátka. Nevíme, jestli měla Donka psí mlíčko nebo jí prospívalo to z krabice, ale koťátko se krásně zakulatilo a rostlo do krásy. Fionka vypadala jako z reklamy na Whiskas a její sestřička taky. Tu kamarádka odvezla ...
21. dubna 2016 | Autor: Kurín

Náš příběh - díl sedmý: Kurín a já; nekončící léto v Ankaře; sváteční atmosféra a špatné zprávy z domova

 Náš příběh - díl sedmý: Kurín a já; nekončící léto v Ankaře; sváteční atmosféra a špatné zprávy z domovaLéto v Ankaře pokračovalo, teploty nad 30 stupňů, obloha bez mráčků, v obchodech stále aktuální letní kolekce. I pracovní tempo v nemocnici neubíralo na intenzitě, spíše naopak. Jak bylo předpovídáno, se svátky Kurban Bayram (Svátky obětování) nastal velký příval hotelových hostů. Nemocnice byla přeplněna k prasknutí. Situace byla dokonce tak vyhrocená, že i stálý obyvatel kocourek Umut byl nucen opustit své velké apartmá, aby bylo místo pro tři kočičáky, kterým odjeli páníčkové na svátky k příbuzným. Nejvíce situaci „odnesly“ kočky bez majitelů, které měly status připraveni k osvojení. Některé se přesunuly už do tak plných kotců v zahradním výběhu. I Kurín se tato situace dotkla. Nedalo se ...
17. dubna 2016 | Autor: Dafné Blue Beetle

Jó, kočka, ta těžkej život má!

Jó, kočka, ta těžkej život má!Hezkou neděli všem, konečně jsem schopna drápnout sem pár řádků o těžkostech, které jsem poslední dny zažívala. Jak už jsem sdělila minule, stala se ze mě velká holka (pardon, kočka) a tím pádem jsem obsluhám dvakrát po sobě velmi znepříjemnila dny a hlavně noci. Mluvili o nějaké kastraci, což jsem neměla tušení, o co jde. Měli jsme v kalendáři červeně napsáno Dafinka kastrace u dne 30. března a nic víc. Podezřelé mi mělo být už to, že jsem ráno toho dne měla schovanou misku s granulemi, nedostala jsem mlsotku a čekala na mě jen voda. Ale měla jsem jiné starosti, tak jsem si říkala, že určitě dostanu granulky v poledne. Jenže v poledne jsem místo oběda uviděla ve dveřích paničku, která mi ...
28. března 2016 | Autor: Smudlinka

Deníček

DeníčekJsem moc ráda, že jsem si mohla založit svůj vlastní deníček a napsat něco o sobě. Dnes jsem velká, kulatá, umazlená 5kg kočička, no, jen co mě někdo naštve, hned se proměním v lva. Mám hustý lví límec i zbarvení, takže ostatní moji chlupatí spolubydlící se musejí mít na pozoru, kromě Aladárka, kterýho miluju. Když jsem byla jen malé 40dkg koťátko, zlí lidi mne strčili do malý krabice a nechali mne tam samotnou. Kadila jsem tam pod sebe, celé bříško i zadeček se mi zapálil a udělala se krusta. V noci jsem krabici konečně pročůrala, s posledními silami jsem se z ní vyhrabala a začala hlasitě mňoukat a volat o pomoc. Moje dvounohá poslala manžela, ať přeleze plot a zachrání mne. Byla ...
28. března 2016 | Autor: Oreo

Jak jsem začal vystrkovat drápky

Jak jsem začal vystrkovat drápkyNálepka hodného a klidného kocourka mě už pomalu přestávala bavit, tak jsem začal vystrkovat růžky, pardon, vlastně drápky, a začal testovat trpělivost dvounohých. Převážně tedy dvounohé, neboť mi můj člověčí vůdce smečky dopřával ten luxus mít ji neustále někde poblíž, a to prosím každodenně. Bral jsem to jako hrdé gesto k mému britskému původu. To, že jsem kocour jak se patří, dokazuje také to, že jsem pomalu a jistě přestával žít já s dvounohými, ale naopak oni začali žít se mnou. Můj vybavený koutek bejváku se tak začal rapidně rozšiřovat do všech světových stran. Tu přibyly nějaké nové hračky, tam papírové krabice nebo prázdná plata od vajec. Škrabadlo s odpočívadlem jsem si ...
24. března 2016 | Autor: Oreo

Zelenáč na obzoru

Zelenáč na obzoruCo vám budu povídat, uplynulé dny byly vážně k zbláznění. Zážitků dost i pro kočku. To by mohl jeden mít i sto životů a stejně by to bylo málo. Nové zvuky, nové prostředí, noví dvounožci... jako onehdá! To vám takhle jednou (po vydatné kuřecí snídani) odpočívám v pelíšku, pěkně zachumlaný do peřin, dopolední siesta svádí k lenošení, když v tom po mně hrábne ruka dvounohé a se slovy: tak pojď, ty pucliku, mě zavřela do přenosné kukaně. To se mi ale vůbec nelíbilo, tak jsem začal řvát na celé kolo. Dvounohá mě chlácholila, že se není čeho bát, že jde o mé dobro a já nevím co ještě. Přehlušil nás až zvuk motoru a já pochopil, že se někam jede. Zbystřil jsem. Že by výlet ve dvou? Nebo nákup ...
22. března 2016 | Autor: Dafné Blue Beetle

Volání přírody

Volání přírodyMilí kočičáci, tak prý na mě přišlo jaro a dokonce dřív, než to kalendářní. Panička mi oznámila, že jsem se začala mrouskat a že teď jsem velká holka. Samotná jsem z té změny byla dost vykulená, protože jsem nevěděla, co se děje. Nechtěla jsem si hrát, nechtěla jsem papat, nechtěla jsem spát, nechtěla jsem se dívat z okna, nechtěla jsem škrabat na škrabadle, chtěla jsem prostě stále řvát. Přes den se to prý se mnou dalo vydržet, ale aby si tu změnu naplno užili i páníčci a půlka paneláku, nejhlučnější jsem byla v noci. Běda, jak byla tma a obsluhy zalehly do peřin. Už jsem stála uprostřed pokoje a vřískala a vřískala. Třeba čtyřicet minut v kuse, pak jsem jim dala pět minut pauzičku a ...
22. března 2016 | Autor: Míša (6)

Filipka a Čertík

Filipka a ČertíkMilí kočičáci, slíbila jsem, až budu vědět něco o Filipce, dám vědět. Filipka se zabydlela velice rychle a má se asi i líp, protože je mazlená dvěma páníčkama, které si omotala kolem packy. Venku i doma má svá místečka, ví, na které okno skočit, aby mohla domů. Doma obsadila páníčkovo křeslo, tam se vyvaluje, páníček má smůlu, ale neprotestuje. Prý jen do ložnice nebude chodit, ale samozřejmě je tam také. Nejlepší je, když si lehne k jednomu, druhý žárlí, že není u něj, tak to je asi docela zábava. Určitě má péči, jakou potřebuje, je spokojená a milovaná, a to je to nejdůležitější. Jen mně se stýská, když přijedu na chaloupku a ona nikde, nepřiběhne, ale to se nedá nic dělat, takhle je jí ...
12. března 2016 | Autor: Oreo

Milý deníčku...

Milý deníčku...Víte, ono správně vychovat a vypustit do světa lidské mládě, připravené objevovat vlastní hranice a chránit si je pořádně zaťatými drápky, není jednoduché, natož pak to kočičí, jako jsem já. Když vás navíc svazují jistá společenská postavení, platná a neměnná po staletí, situace je o to horší. Zažitých rituálů se držíte jako čert kříže a slovo kompromis znáte jen z televizních obrazovek. Takhle srozumitelně jsem to vysvětlil i mým dvounožcům. A každodenní lekce začaly býti ku prospěchu. Samozřejmě tomu mému, pohodlí především! Takže... Když zamňoukám u prázdné misky, chci nášup navíc. A ohřát, prosím! Když křiknu u nohou dvounožce, chci pomazlit. Když se převalím na záda, chci pošimrat na ...
10. března 2016 | Autor: Oreo

Seznámení

SeznámeníAhoj dvounožci, děkuji za přitlapkování a vítám vás ve svém světě. Konečně jsem se odhodlal představit se. Jmenuji se Oreo a světlo světa jsem poprvé spatřil 3. ledna, spolu se svými osmi sourozenci. Jelikož se nás narodilo opravdu požehnaně, jsem hodně maličký. Má kočičí máma na nás všechny nestačila, tak jsem ke své člověčí rodině putoval o trochu dřív. Ale o to víc statečně a zvídavě. Když jsem je poprvé uviděl, jeden s vousy, druhá v dlouhých šatech, kolem nich skákali dva divně pištící tvorové, hned jsem zbystřil. Sklonili se nade mnou a začali šišlat. Vůbec jsem jim nerozuměl. Mumlali něco o tom, že jsem malý jako myš. Teda já se picnu, taková drzost, přirovnávat mě k hlodavcům, k ...
7. března 2016 | Autor: Honza Uličník

Max čůral krev

Max čůral krevMax se mi nelíbil již delší dobu. Posedával, nereagoval na výzvu Honzíka k hraní si. Už jsem se s ním chystal jít na veterinu, ale pořád jsem odkládal. Mohlo to být nějaké kočičí murousení, co já vím. Až se stalo, že jsem přišel domů a přivítal mi jenom Honza. Už to bylo divné. Šel jsem tedy na výzvědy do bytu. Max byl v poloze jako čůrání a drápky vytasené. Odmítal se hnout. Jenom mňoukal. Krve se mi nedořezal. Mluvil jsem na Maxíka, ale nic. Jenom smutné oči, které hledaly pomoc. Když se snažil v podřepu popojít, našel jsem pod ním krev. Zamrazilo mi v zádech a zároveň polil studený pot a bylo mi horko. Divná kombinace, že. Popadl jsem Maxíka, vsunul ho do přepravky a vydal se s ním na ...
7. března 2016 | Autor: Míša (6)

Čertík

ČertíkDobrý den, kočičáci. Jak jistě většina z vás ví, kocourek Čertík po zemřelé paničce se odstěhoval do Prahy na Palmovku. Jenže byl nešťastný, takže se musel vrátit zpátky domů. Žrádýlko má, vypadá spokojeně, zase asi tak moc hlazení a mazlení nepotřebuje jako Filipka. V sobotu jsem ho měla dost dlouho v náručí, otíral se čumáčkem o bradu, ale pak zmizel a celou neděli jsem ho neviděla. Asi mu to stačí, je to takový samorost. Myslela jsem to s ním dobře, ale nepovedlo se. Teprve teď zjišťuji, jak je každá kočička individualista. Ono se řekne - kočka. S Filipkou problém nebyl, ta strašně potřebovala mazlení, snad 24 hodin denně, u Čerta jsem tušila, že to nebude jednoduché, aby si někde zvykl, ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?