Kočičí deníčky

Stránka 137 z 138

10. března 2019 | Autor: Sněhurka (2)

Proč by tam mělo ležet dřevo, když tam mohu ležet já?

Proč by tam mělo ležet dřevo, když tam mohu ležet já?Uznejte, že dřevo na podpal může být kdekoliv, zatím co já musím být tam, kde nejlépe vyniknu!
6. března 2019 | Autor: Sněhurka (2)

Pamatuji se!

Pamatuji se!Děkuji všem kočkám a kočičákům, kteří mi napsali, za pochopení a rady. Chci jim říct, že si dávám velký pozor, abych to lumpačení nepřehnala. Moc dobře si totiž pamatuji dobu, kdy jsem byla bez domova, nikdo mne nepohladil, nedal mi napapat a nechránil mne před ošklivým počasím a jiným nebezpečím. My, kočky, které jsme tohle poznaly, si dáváme velký pozor, abychom o teploučký a bezpečný domov nepřišly, i když já si myslím, že mne by panička už pryč nedala, ani kdybych rozbila cokoliv. Nedávno se mi totiž při děsně zajímavé hře podařilo rozbít porcelánový popelník a panička sice řvala (no je to lvice) a vyhrožovala, co vše mi udělá, ale znáte to, když jsem se přikrčila k zemi a zvedla ...
1. března 2019 | Autor: Sněhurka (2)

Jak se vylepšuji!

Jak se vylepšuji!Protože mi panička stále říká, jak je ráda, že jsem se nastěhovala zrovna k ní, cítím povinnost postarat se jí o nějakou zábavu. No uznejte, když celé dny probíhají v klidu, je to občas nuda. A tak stereotyp klidně plynoucích dnů prokládám občas nějakou změnou, jako teď naposled! Ze začátku jsem spapala (a vděčně), cokoliv mi panička předložila. Postupem času jsem zjistila, že zásobu jídla mám jistou, a začala jsem si vybírat. S mojí paničkou to však nic neudělalo, takže jsem musela přitvrdit. Když jsem sytá, začala jsem si se zbylým jídlem hrát! No, to byste nevěřili, jaké je to vzrůšo! Panička vylítne, jako když ji vystřelí, a honí mne, aby mi tu hračku sebrala, a při tom pořád volá: ...
26. února 2019 | Autor: Micka (4)

Prečo nesmiem biť psinu Sisu?

Prečo  nesmiem biť psinu Sisu?No povedzte, prečo? Vraj som predátor... vraj nesmiem biť psa a ani susedove mačky? Prečo? Odkedy ma pred rokmi naštvala líška a zlomila mi packu, tak odvtedy som vraj diabol... zazlievajú mi, že som introvert, nikomu okrem vlastného služobníctva sa neukážem, nedám pohladkať... že vraj som bitkárka... ale veď dcérku Cililing nebijem... Lea rešpektujem... ale prečo nesmiem zmlátiť psinu nechápem, dnes ráno som jej naložila... ona si myslí, že keď je bodyguard na dvore, že bude rozkazovať aj mne... Panička krúti hlavou, že ešte žijem, že raz mi iste niekto vykrúti hlavu... susedovu Priscillu som mlátila pravidelne, teraz ma to mrzí, lebo ju zrazilo auto... tak občas vytrieskam kohúta, len tak ...
23. února 2019 | Autor: Nyrin

Jak jsem poprvé navštívila svou osobní lékařku

Jak jsem poprvé navštívila svou osobní lékařkuTo bylo tak. Jednoho dne po návratu z práce se DNŽ ani nesvlékla z bundy a maminka Ruda se naopak začala oblékat. DNŽ něco lovila v komoře, až se vynořila s přepravkou. Tu znám, vezla jsem se v ní do nového panství. Neprozřetelně jsem do ní vlezla a najednou byla dvířka zavřena a já jsem byla transportována ven z bytu. Dávala jsem najevo svou nespokojenost hrdelním mňoukáním a dost jsem v přepravce pobíhala. Za pět minut jsem byla v ordinaci. Byla mi představena moje osobní paní doktorka vetka, mladá drobná usměvavá. Prohlédla mě a něco mi dala do tlamičky. DNŽ konstatovala, že paní doktorka je velmi statečná žena, neboť mi ten prášek šoupla do pusy bez použití pinzety, holou rukou!!! Pak ...
18. února 2019 | Autor: Miou

Jak mi Giselle postupem času začíná přerůstat přes hlavu

Jak mi Giselle postupem času začíná přerůstat přes hlavuMiouk ve spolek. Tož mí drazí zdejší, dlouho jsem se pravda neozvala, ale to víte, měla jsem plné tlapky s výchovou toho nezvedeného kotěcího pazdrátěte Gisellky, důvěrně zvané Žíža, Žižina, Žížala či Žoužel vlezlá přidrzlá, a navíc i DNŽ kvílí, že vždy ke konci roku a začátkem dalšího má v práci takový práce, že odmítá přepisovat můj diktát s odůvodněním, že ještě chvíli bude čučet na svítící obrazovku, tak z ní bude definitivní slepejš, a bohužel následkem toho i dost fláká komentování vašich nádherných fotek. Jak jsem tedy již v minulém deníčku popsala, jednoho horkého letního odpoledne DNŽ od tety ArčiLenky přivlekla krom dobrůtek i jakousi olezlou mrňavou myš, která vážila cca ...
18. února 2019 | Autor: Borůvečka

Borovice stávkuje

Borovice stávkujeMoji milí kamarádi. Opět si musím postěžovat na tu mojí obsluhu. Nejen, že mi naservírovala tu Elíšu do mého domova. Ale ta mrška mi zabrala nejlepší pelíšky. Cpe se obsluze do postele a sežere mi i mou večeři! Musela jsem začít víc a hlavně rychle papat! Ale už se nepereme. No já na Eli občas zavrkám a ona se na mě vrhne. A jelikož jí u nás chutná, tak váží asi o 1 kg víc než já a to bolí! DNŽ nás obsluhuje, rozmazluje. Ale trucovat a stávkovat musím. Prvních pár pátků jsem v noci pěkně vyváděla. Škrábala jsem vše možné. Lezla tam, kam jsem ani vylézt nedokázala. Tak mě mami zachraňovala. No brblala, že jsem kočičí sebevrah! To moje zlobení pokračovalo. Celý obsah ...
15. února 2019 | Autor: Oliver z Mokropes

... sme byli nemocný, trochu... a dloouho to trvaloo...

... sme byli nemocný, trochu... a dloouho to trvaloo...... hoj kočičandy a kočičáci... sme tady s klukem ňák moc nebyli jeden čas, tak vám řeknu, proč... sem se zase k podzimu porval se sousedem, a měl dírku v kožichu a vono to začalo hnisat... a furt se to nelepšilo a antibiotika a masti a íněkce a ... až pak pani dochtorka řiká, že už jako je to moc a muší se to votevřít... no a vevnitř hluboko dost našla dlouuuhej ulomenej skoro celej dráp vod souseda... ale už je to v cajku, sem zase skoro na svých vosmi kilech.)) ... aa taky už sem definitivně kocouř z Vysočiny... páč muším babí a dědovi dělat toho felinoterapeuta... a taky je mi tam vo dost líp než v práglu, žejo... fšem dík za Vaše vzkazy... / kluk přikládá fotky události...
3. února 2019 | Autor: Nyrin

Jak se mě jali vychovávat

Jak se mě jali vychovávatTo bylo tak. Jako první se rozhodli, že mě naučí slyšet na mé jméno. Tak na mě neustále mluvili a volali Nyrin, Nyri, Nyr, Nyrinko, Nyrčo. Záhy jsem pochopila, že jsem to já, mé jméno. Pak taky někdy volali Nyrino, Potvore, Netvore, Bestijo. Na to nereaguju. Brzy poznali, že mě musejí naučit, že něco nesmím. To pak volají NE! Většinou marně... No uznejte, už sám název deníčku je legrační. Kdo to kdy slyšel – vychovávat kočku! Rozumí se samou sebou, že vychovávám JÁ je. No ale je to někdy dřina. Už poznají, že mi mají dát něco k jídlu, vybrat bobky, pustit mě do další místnosti, vypustit mě z té místnosti a že si mají se mnou hrát. Musím se leckdy dožadovat mňoukáním. Panička říkám, že ...
12. ledna 2019 | Autor: Nyrin

Jak jim skončily klidné dny

Jak jim skončily klidné dnyTo bylo tak. Když si mě přivezli a dobrovolně se nechali podrobit, tak jsem byla malé koťátko, kotítko, koťátečko neboli kůtě, jak říkával pan Karel Čapek. Nevím sice, kdo to byl, ale podle toho, že měl kočky rád, tak to musel být hodný dvounožec. No a teď už jsem velké kotě! Nedávno s notnými povzdechy mě DNŽ vzala do náruče a stoupla si na čtvercovou skleněnou podložku a upřeně hleděla na ni dolů. Já jsem pochopitelně také koukala dolů a moje maminka Ruda se mohla umlátit smíchy, jak obě dvě vrháme pohled na stejné místo. No, bylo zjištěno, že mám 2,4 kg! Načež DNŽ upadla do deprese. Nejsem si úplně jistá, ale domnívám se, že z MÉ váhy to nebylo... No, a jelikož jsem již velké kotě, ...
30. prosince 2018 | Autor: Nyrin

Jak jsem měla návštěvu

Jak jsem měla návštěvuTo bylo tak. Jednoho dne DNŽ zahlásila: „Nyrinko, přijede za tebou tetička Micouša z MK.“ Nevím, co je MK, ale to slovo tetička mi bylo povědomé, protože když to slovo naposledy DNŽ říkala, tak mi vydávala dárky od tetiček, s kterými byla na potlachu. V neděli bylo počasí, že by psa nevyhnal (u kočky by se o to nikdo ani nepokusil), a DNŽ vystartovala ven s deštníkem, aby se vrátila pro klíče od auta a opět zmizela. Netrvalo dlouho, otevřely se dveře a dovnitř vešla DNŽ, velká krabice a tetička. Tak jsem to vzala postupně – DNŽ znám, takže jsem ji ignorovala, krabice se nápadně podobala té, z níž pravidelně vydobývám dobrůtky z očíslovaných okýnek, takže té jsem se věnovala více. No a za ...
20. prosince 2018 | Autor: Nyrin

Jak jsem povýšila

Jak jsem povýšilaTo bylo tak. Po anexi nového území a podmanění původních obyvatel jsem se ujala vlády. DNŽ kvůli mně vstává v pět, aby mě stihla nakrmit, pošišmat, vybrat bobky, odchytit a vyndat z místnůstky s jejich bedýnkou, odchytit a vyndat z komory, odchytit a vyndat z koupelny, odchytit a zavřít do jiné místnosti a znova před odchodem do práce pošišmat. Pochopila jsem, že jsem velmi vážená panovnice. Tuhle v sobotu DNŽ zmizela na celý den a vrátila ověšená taštičkami a obrovskou krabicí. Jak jsem později zjistila, byla na návštěvě s ostatními tetičkami z MK a přivezla mi od nich dárky. Některé, myslím, má ještě schované, prý je dostanu pod hvězdu (DNŽ pravila jasně, že letos žádnou větev do vázy, ...
5. prosince 2018 | Autor: Nyrin

Jak jsem se zabydlela

Jak jsem se zabydlelaTo bylo tak. Když si mě přivezli jakožto novou panovnici a já jsem zabrala skoro celé území (no ještě něco málo mi zbývá k dobytí), tak jsem získala tři poddané. Ten třetí se totiž objevil večer, byl vousatý a s bručivým Nyri, Nyri mě taky pohladil. Tenhle vousatý DNŽ na mě občas zavolá Meli. Pochopila jsem, že tak se jmenovala moje předchůdkyně, slovutná carevna Maya Melian. Doufám, že budu důstojnou následovnicí. Začala jsem všude šmejdit, hrát si, cupovat cokoli, co se cupovat dalo - od plyšových myšek přes ovčí bačkory až po ponožky navlečené samozřejmě na končetinách mých poddaných, což se na rozdíl od myšek a bačkor projevovalo i po zvukové stránce. Prostě zábava. Záhy pochopili, že ...
2. prosince 2018 | Autor: Nyrin

Jak si mě odvezli

Jak si mě odvezliTo bylo tak. Za měsíc po první návštěvě si pro mě ti dva přijeli. DNŽ nechala vedle dveří otevřenou přepravku a šla si sednout ke stolu. Zase si s domácí povídali a pozorovali naši kočičí smečku, která se zmenšila o moji sestřičku a zvětšila o šest potomků mé tetičky. Koťátka ale spala na škrabadle ve vedlejším pokoji a já s bratříčky jsem se převalovala ve stanu a lítali jsme kolem stolu. Já jako první jsem zmerčila přepravku a šla jsem ji prozkoumat. Uvnitř byla složená měkká červená deka, tak jsem si na ni vlezla. A ti dva se podívali na mě, jak trůním v přepravce, pak na sebe a znovu na mě a potom na sebe kývli, jako že je to určitě znamení. A pak už jsem putovala, trošku to hučelo a ...
1. prosince 2018 | Autor: Nyrin

Jak mě poprvé uviděli

Jak mě poprvé uviděliTo bylo tak. Jednoho dne vešli do kuchyně, kde jsem si hrála se svým bratříčkem (druhý chrupal na okně) a sestřičkou a mamkou a tetičkami, dva. Paní a mladík s dlouhou zrzavou prachovkou. Sedli si ke stolu a povídali s mou domácí. Šla jsem je opatrně očichat, ale jinak jsem si jich moc nevšímala a řádila jsem s ostatními. Zato moje maminka Peggy asi tušila, co se chystá, tak si je šla prohlédnout důkladněji. Vyskočila na stůl a vzala to rovnou k tomu mladíkovi, mé budoucí mamince Rudovi. Očichala, otřela se a nechala se podrbat. Bylo vidět, jak DNŽ závidí. Zase ostrouhala, zase je veškerá pozornost věnována někomu jinému. Peggy však znova vyskočila na stůl a cíleně si to namířila k DNŽ a ...
26. října 2018 | Autor: Mates z Mokropes

Mates podzimní

Mates podzimníMňaauuúúcta, na chatě s Tafi zůstáváme až do konce října, ona dokonce dojíždí do práce vlakem a já jsem tady sám a užívám si, kontroluju svůj lovecký revír, fóglíkům provětrávám brka, aby nezapomněli lítat, i těm třem sojkám, co pořád lítají spolu a co je Tafi ne a ne vyfotit, no a když prší, vlezu okýnkem do garáže, kde mám deku a granule, chodí mi na ně sice cizí kočky, protože skoro všechny chaty už jsou prázdné a krmiči důchodci už zase bydlí v Praze, takže ti zdejší kočičí bezdomovci se kolem naší chaty poflakují furt, Tafi si myslí, že ty granule baštím, když je někdy celý den pryč, ale co si budem povídat, jsem rád, když mě těch sucharů ti cizí chlupáči zbaví a já se pak nafutruju ...
22. října 2018 | Autor: Lejduška

Jonymu k narodeninám

Jonymu k narodeninámZamračené letné ráno, slniečku sa nechcelo, dopriat lúče spoza mrakov, aby bolo veselo. Alíček ten rozospato, spoza okna pozerá, možno bude dáždik padat, od rána do večera. Lejduška tá nebojí sa, skáče medzi kvapkami, kožuch mokrý vysuší sa, pomože si labkami. Dvojnohá sa zobudila, už sa k dverám hrnula, čudné zvuky, mužské hlasy, za bráničkou začula. Zahliadla len staré auto, ako sa jej vzdialuje, čosi rýchlo z okna hádže, batožka sa zbavuje. Utekala rýchlo k nemu, čo to može vnútri byt. Malé klbko pruhované, žiadalo sa pritúlit. Hnedý kožuch, bystré očká, odvážne si hladeli. Necháš si ma, hladám domov. Jasnou rečou vraveli. Zodvihla to klbko ...
28. září 2018 | Autor: Max Darebák

Tak co se děje?

Tak co se děje?My, kocouři z druhého patra, jsme se dlouho neozvali. Asi bysme měli drápnout, co je u nás nového. Takže - Vikuna již bydlí nově. Má nové dvounožce a odstěhovala se z našeho domu někam do pryč. Ale není to daleko, protože jí občas vidíme pod okny. Další velice důležitá zpráva pro všechny čumáky je ta, pozor, pozor, víte, že když shodíte hrneček s kafem ze stolu na zem, že se rozbije? A víte, že dvounožec potom dostane nemoc, které se říká rapl? Ne? Tak už to víte. Velmi nepříjemná situace, jenom jsem šel kolem a ta sklenička sama od sebe spadla a rozbila se. Ale vysvětlujte to takovému psychopatovi jako je Jirka. Jirka je vůbec poslední dobou nějak divný. Tak například mi nechce pustit ...
23. září 2018 | Autor: Budičková Fionka

Fionka

FionkaSlnko vyšlo spoza mrakov, osvietilo cestičku. Tiahnucu sa medzi stromy, až po starú búdičku. Pred búdou sa niečo hemží, a aj tíško zapiští. Malá taška otvorená , v nej si druhé tíško spí. Dve sestričky vyhodené, o hlade a o smäde. Čakali na osud krutý, nikto o nich nevedel. Vyňuchal ich pri venčení kamarátkin rotvajler. Olízal ich, pomoc poslal, nedokončil krutý sen. Malé sa len chladom triasli, veľmi pišťať začali. A po noci strašidelnej, pomoci sa dočkali. Odtrhli ich od mamičky, z materského náručia, vidieť svoje drobné dcérky, sa ich mamka nedočká. Aký človek toto spravil, aký netvor bez srdca, aký osud ich to čaká, aká cesta budúca. Zodvihla ...
12. září 2018 | Autor: Miou

Jak jsem se já definitivně zjevila a DNŽ byla ještě definitivněji zakousnuta

Jak jsem se já definitivně zjevila a DNŽ byla ještě definitivněji zakousnutaMiouk ve spolek. Tak dnes vám, mí drazí zdejší, předestřu, jaká strašlivá strašlivost, ze všech strašlivostí nejstrašlivější, byla na Mioušce zákeřně spáchána, a to až tak, že jsem se z toho já, chuděrka malá, definitivně zjevila. Tuhle se mi vám totiž ta moje obsluha zase rozhodla, že pojede přes noc někam na návštěvu, avšak poté, co jsem přimhouřila jedno oko, druhé výstražně povytáhla až k uchu a poodhrnula horní rtík tak, aby vynikl můj velmi ostrý špičák, tato pravila, že už je vážně ponaučena a nechá mě tentokrát se vší zaopatřeností doma. Kdybych byla ovšem věděla, co nastane, když jí pustím k tetě Lence z Arči-bandy bez dozoru, tak bych jí byla raději natrhla příslušenství ...

Omlouváme se za malé zmatky v důsledku předělávání stránek. Kdyby něco nefungovalo, e-mňauněte!

Kocouřova veterinární poradna

Škrabadlo
Vše, co se děje na Modrém kocouřovi.cz

Anketa:
Jak často čistíte kočkám záchůdek?

Novinky 7. 3. 2019

Pamatuji se je kočičí deníček Sněhurky (2). A Veterinární poradna řeší, zda může FeLV pozitivní kocour chodit ven.