Jak jsme se skamarádily

Jak jsem psala minule, pomalu si zvykám na nový domov. Několik prvních dní za mnou Betty pořád chodila a hlídala každý můj krok. Já jsem na ni zavrčela pokaždé, když se přiblížila moc blízko. Ale časem jsem vrčet přestala. Pomalu jsme se sbližovaly. O tom, že mi chutná nejvíce Bettynčí jídlo, jsem vám už psala. No a třetí den mě Bettynka nechala si vzít z její mističky, když ona jedla. Začala mě očuchávat a maličko mě olízla. Druhý den jsem zase mohla jíst z její mističky společně s ní. Dokonce si vedle mne na chvilku lehla, když jsem odpočívala. Občas mi trochu čechrala chlupy na zádech tlamičkou a olízla mě. Večer jsme se začaly spolu honit. Betty mě párkrát lehce kousla do zad, ale nebolelo to. Přesto jsem se po ní taky ohnala a zavrčela, aby věděla, že si na mě nemůže dovolovat. Od té doby jsme se honily poměrně často a byla to docela legrace. Včera si Bettynka ke mně lehla na škrabátko a spaly jsme vedle sebe. Úplně poprvé. Pak mě začala Bettynka mýt. Od hlavičky přes zádíčka. Myla mě tak vehementně, až mi hlavička cukala a celé škrabátko se třáslo. Bylo to moc příjemné a od té doby jsme kamarádky. Hrajeme si spolu, honíme se a je nám spolu dobře.

Sdílejte! | O sdílení

<< předchozí | obsah deníčku | následující >>

2 komentáře

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Minda

14. října 2008 16:21

Tak vy jste kočičky kamarádky od Micínka, to jsou mi věci. Tak ho taky ode mě pozdravujte a ať dědu občas pozlobí rychlým startováním. Má moc hezký deníček!

Micinek

7. října 2008 16:20

Mňauky kočičko. Vidíš vidíš, co dělají sliby. Samé chyby. Chtěl jsem Ti už dávno napsat. A taky Bettynce. Protože my dva se známe, víš? Ale děda že pořád má spoustu práce, že na počítač dnes nemůžu, že až zítra... Zítra už bylo několikrát a tak jsem to vzal do svých tlapek. Když si děda šel do lednice pro pivo, sedl jsem si na jeho stoličku... Čučel jak fík. „Kam si mám sednout?“, ptal se. A já mu řekl že tam, kde jsem já byl celé ty dny kdy říkal zítra. Tak tady to má a dobře mu tak. Vítám Tě čičinko a přeji Ti, ať se Ti v novém domově líbí. Protože znám Tvoji dvounožkyni i Bettynku, tak vím, že budeš spokojená a budeš ráda kde jsi. Z toho, co jsi napsala, i z fotky s Bettynkou, je to víc než samozřejmé. Pozdravuj u Vás doma a zase někdy příště. Cmučky, mňauky.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Jak jsme se skamarádily

Modrý kocouř.cz (c) 2024