Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum19. ledna 2009  |  KočičákMaruschka von Neukirchen  |  Zobrazení celkem/dnes2 625x / 3x

Co jsem komu udělala?!

Ta zima, je mi obrovská zima. Proč jsem venku? Kam mne odvezli? Neznám to tady!Před mnoha dny mne ten zlý člověk naložil do auta a vezl mne, neprotestovala jsem, už jsem v autě jela. Po nějaké době, aniž by cokoliv řekl, zastavil, otevřel dveře, vyhodil mne a auto odjelo! Jsem se bála, zaběhla jsem do křoví, ve kterém jsem se schoulila a čekala. Po dlouhé době se mi ozvalo bříško, měla jsem hlad. Vylezla jsem ze křoví, že se podívám, jestli je tady nějaké jídlo. Opatrně jsem si začala prohlížet okolí, kde to vůbec jsem? Aha, ty velké budky, ve kterých žíjí dvounozí, jsou tady také, půjdu se podívat blíž, snad mi dají najíst. Ouha, mám smůlu, těch lidských budek je tady málo, ale u každé je nepřítel, pes, a řve na mne jako šílený, ještě, že jsou všichni přivázaní, nemohou na mne. Musím se pořád schovávat! K jídlu nic, musím si ulovit! Jde to, myškama se to tady jenom hemží, kde schovat se také dá.
Už se tady po okolí potuluji dlouho, hodněkrát se vystřídalo světlo s tmou. Marně se snažím vzpomenout si, co jsem provedla, že mne sem ten člověk přivezl!
Napadl sníh, znám sníh, za svůj život jsem ho už hodněkrát zažila. Sníh mi nevadí, ale zmizely myšky, ptáčka nechytím, mívám hlad! Ti psi u těch lidských budek na mne řvou, když se přiblížím!
Je obrovská zima, mám velký hlad, ani nevím, kdy jsem jedla naposledy. Ale zjistila jsem, že ten velký pes, u té jedné lidské budky, zmizne. Zmizne vždycky po setmění. Několik nocí jsem dávala pozor, pozorovala jsem tu budku z dálky, opravdu, ten pes tam, když je tma, není! Mám velký hlad, je mi velká zima, až bude tma, půjdu se podívat blíž! Celý den jsem byla zalezlá, když se setmělo, dodala jsem si odvahy, je mi všechno už jedno, šla jsem bíž, je ticho, ten pes tady opravdu není! Hele je tady nějaká díra do té lidské boudy, skočila jsem dovniř.
Je tady také zima, ne tak velká jako venku, ale jídlo tady žádné necítím. Nevadí vyspím se tady. Schoulila jsem se do klubíčka a zimou a hlady jsem usnula.
Světlo? Co se děje? Povystrčím hlavičku, hele člověk, neznám ho! Mňouknu. Nic! Si říkám, asi tě neslyšel, ozvi se víc! Mňoukla jsem pořádně, hledá, blíží se, co udělá? Skrčená čekám, nemám sílu utéct, je mi to jedno, do té velké zimy nebudu utíkat! Zůstanu, je mi jedno, co se stane!
Mluví na mne, jeho hlas zní hezky, vzal mne do náruče, někam mne nese, neprotestuji. Hele další člověk, vlastně člověčice. Vyhodí mne ona? Běží pryč, je zpátky, hele miska plná voňavého jídla. Vrhám se na jídlo, nekoukám, neslyším hodně rychle hltám, co když mi to někdo sebere?! Snědla jsem všechno, misku vylízala, hele, druhá miska, že by ještě jídlo, vrhnu se k ní, voda, žízeň mám také, pořádně piju! Když jsem se napila, dvounohá mne vzala na ruku, ani si nepamatuji, že mne někdy brali dvounozí na ruce. Někam mne nese, vrním jí v náručí, tulím se k ní, je mi dobře, je tady teplo, jsem najezená, chce se mi spát, kam mne nese? Položila mne na zem, čekám, koukám na ní nahoru, bere vlhký hadřík, myje mi kožíšek, říká něco o uhlí. Potom mne položila k teplu na polštářek, usnula jsem.
Nevím jak dlouho jsem spala, probudil mne nějaký pach, to je divný, cítím kočky, Otevřu oči, co vidím? Jsou to kočky? Jsou divné, obrovské, sedí opodál a zírají na mne! Objevila se dvounohá, přinesla misku s jídlem! Rychle hltám, snad mně to ty kočky nesní, bránila bych si to jídlo, ale sedí a koukají. Dvounohá naříká, co se děje? Budu muset jít zase pryč??
Jsem tady už pár dnů, už vím, že je to kočka a kocour, prý Barunka a Matěj. Matěj se se mnou už pozdravil, Barunka na mne jen z povzálí kouká. Jsou to proti mně ještě mláďata, nedovolí si jít k mojí misce, bych si je srovnala!
Profackovala jsem Matěje, cpal se k dvounohý!
Další den, co se děje? Dvounohá mne strčila do takové bedýnky, naložila do auta a jely jsme. Kam mne veze? Vyhodí mne? Nevyhodila, odnesla mne k nějaké druhé dvounohé, ta mne osahávála, prohlížela uši, oči, zadek, otvírala mi tlamičku, prohlížela kožíšek, nakapala mi něco do kožíšku, také mne píchla. Když to všechno skončilo, strčila mne moje dvounohá opět do přepravky a znova jsme jeli v autě. Najednou jsme zase zpátky doma! Ano, je to už můj domov!! Dali mi i jméno, jmenuji se Maruschka von Neukirchen.



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







20 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

Moni
KocouřákMoni  Datum17. července 2009 0:21

Já si deníček přečetla až dneska a brečím jak želva. Ještě že jsi Maruško našla ty správné dveře u hodných lidí, kteří vědí, že postarat se o čičinku v nouzi je prostě povinnost. Přeju ti ještě hodně krásných bezstarostných let v blahobytu.

Alena H
KocouřákAlena H  Datum26. ledna 2009 20:58

moc hezky pribeh s dobrym koncem, skoda ze takove stesti ma jen maloktera kocicka.ja a moje dvounozkyne drzime palce vsem kocickam co vahaji vstoupit do tech spravnejch dveri. Elinka

janina.z
Kocouřákjanina.z  Datum26. ledna 2009 20:52

Ono to "mokro" a pofrkávání pokračuje do pondělka:-) Maruško, Matěj s Barunkou a dvounohá jsou moc hodní!! Teď už si budeš užívat jen to hezké. Moc se všichni opatrujte.

 SUSI
Kocouřák SUSI  Datum26. ledna 2009 17:07

Maruško, hodně štěstí v nové rodině. Fňukám tady u počítače... Ještě že ten příběh má dobrý konec.

 Míša (6)
Kocouřák Míša (6)  Datum26. ledna 2009 15:54

Kočičko, už je dobře, viď? Kdybys neměla hodné páníčky, vzala bych si tě hned. Měj se hezky, zase bude dobře a na to ošklivé zapomeň. A hodně rychle Zdraví tě můj kocourek Míša (6)

beta.1
Kocouřákbeta.1  Datum26. ledna 2009 15:38

děkujeme všem, kteří nám přejí štěstí, Maruška se u nás bude mít opravdu jako v bavlnce a tak jako Barunku s Matějem jí respektujeme a milujeme:-)

 Minda
Kocouřák Minda  Datum26. ledna 2009 15:24

Jo Maruško, měla jsi štěstí a tvoje nová rodina vlastně taky. Mají o jeden
kočičí kožíšek navíc a ty se budeš mít holka jako v bavlnce. Hodně štěstí tobě i vašim přeje Minda :-)

 Miri
Kocouřák Miri  Datum25. ledna 2009 18:04

Hlásí se další ufňukánek. To mi dalo. Hlavně že už je dobře.

 KocickaLea
Kocouřák KocickaLea  Datum25. ledna 2009 17:30

Tak zase o jednu šťastnou kočičku s domovem více. To jsem ráda, že to takhle dopadlo! Pěkně si je vychovej, jsou hodní, ti tě určitě nevyhodí. Mějse, Lea

bobtail
Kocouřákbobtail  Datum25. ledna 2009 16:38

Hlásí se další ubrečenec :o). Maruško měla jsi štěstí a vlezla do toho správného domečku! Teď už ti nic chybět nebude :o).

 Hanka*
Kocouřák Hanka*  Datum25. ledna 2009 16:16

Maruschko, tak jsem se šel podívat, proč má ta moje člověčice mokré oči a ona si četla tvůj deníček. To je moc dobře, že jsi našla odvahu a do té lidské boudy vlezla, teď už se budeš mít dobře. Mě taky kdysi našli venku, ale už si to nepamatuju, byl jsem malé koťátko, jen pár dní staré. A taky jsem měl spolu s maminkou, třemi brášky a sestřičkou štěstí. Dostal jsem se k moc hodné tetě do depozita a teď už jsem víc než čtyři roky vládcem domáctnosti, do které si mě odnesly mé dvě člověčice. Ta menší už tu moc není, ale tu větší mám dobře vycvičenou :-) Matýsek

 Max Mourison + Fifu Tříbarevka
Kocouřák Max Mourison + Fifu Tříbarevka  Datum25. ledna 2009 15:24

U nás se taky bulí... Ale neboj, Maruschko, už jsi v dobrých rukou!

EvaNo
KocouřákEvaNo  Datum25. ledna 2009 14:27

Koukám, že ta dnešní neděle je pěkně uplakaná, taky tady brečím. Ale teď už bude jenom dobře, Maruschko. Moc tě všichni pozdravujeme

 Sylvie ( Guru, Piskotek)
Kocouřák Sylvie ( Guru, Piskotek)  Datum25. ledna 2009 13:28

...... A slzičky tečou i nám......lidé jsou opravdu zlí a krutí.......přejeme ti štestí a lasku, která ti toik chyběla, plné mističky a fajn kamarády. Dej vědet, jak jsi se spřátelila s tím hafanem. Mnau Guru a Piškotek.

 danek
Kocouřák danek  Datum25. ledna 2009 12:57

už brečíme čtyři, měj se Maruško v novém domově krásně! Dana a čičiny

 Maxík
Kocouřák Maxík  Datum25. ledna 2009 12:49

Maruško, i nás jsi téměř rozbrečela. Napsala jsi to moc krásně. Jsme velmi rádi, že jsi v teple, plným bříškem a budeš mít kamarády. A co ten pes? Bude to také kamarád? Moc Ti držíme s přítulkyní tlapky.

 tasma
Kocouřák tasma  Datum25. ledna 2009 11:22

Tak už tu brečíme tři...

Betty
KocouřákBetty  Datum20. ledna 2009 20:01

Taky tady brečím. Ještě že jsou na světě pořád i hodní lidé. Maruško u nich ti bude moc dobře. Přejeme ti už jenom krásný a spokojený kočičí život. Kačka, Betty a Wyome

Alča
KocouřákAlča  Datum20. ledna 2009 14:24

Teda Maruško rozbrečet jsi mě nemusela:-))) Už je dobře a drž se jich. Jsou hodný.

Majole
KocouřákMajole  Datum20. ledna 2009 11:21

Maruško měla jsi obrovské štěstí, že jsi se dostala k hodným lidem. Držíme Ti palce a přejeme hodně spokojenosti a radosti v nové rodině. Markéta, Dizinka a Julinka.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Kdy je možné odebrat kotě od kočky? A proč ... (18x)
2
Veterinární poradna: Pískání v nose při námaze (15x)
3
Kočičí jména (12x)
4
Oči koček a možné problémy (12x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2019

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top