Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum17. července 2009  |  KočičákMaruschka von Neukirchen  |  Zobrazení celkem/dnes3 777x / 2x

Zabydlování a jiné

Zabydlování a jiné

Zdravím všechny čtyřnohé a dvounohé. V novém domově jsem už půl roku, tak je na čase, abych napsala, jak jsem se zabydlela, ale i jiné, co se tady děje. Z mého prvního zápisku víte, jakým podivným řízením osudu jsem se sem dostala. Bylo o mne hned dobře postaráno. První týdny jsem jenom pořád jedla a jedla. Hezky jsem se zakulatila a začla pořádně vnímat, kde to vlastně jsem, s kým to tady bydlím. Nestačila jsem se ani pořádně rozkoukat a ozvaly se moje hormóny!Jsem sice prý starší dáma, ale příroda si nedá poroučet:-). Deset dnů jsem marně volala nějakého mňauláčka, ale žádný se tady neobjevil! Matěj - kocouří eunuch - čuměl na mne jako vyoraná myš, když jsem se snažila svádět jeho, ke kočičím hrátkám. Barunka mne z povzdálí mlčky a udiveně pozorovala nechápavým pohledem. Já zase nechápu, jak mohli na mne tak nechápavě koukat? Zapoměli snad, jak bylo jim, když s nimi lomcovaly touhy?! Nakonec jsem se z toho blbočumění cítila tak trapně, že ve chvílích, kdy jsem se už nedokázala ovládat, jsem utekla do patra, kde jsem si volala podle své chuti, bez jejich trapného blbočumění. Žádný nápadník nepřišel a já to své volání po vysilujících deseti dnech vzdala. Toho rychle využila dvounohá, naložila mne do přepravky, šoupla do auta a jely jsme. Já jen potichounku čekala, kam že mne to veze, a doufala, že jsem jí nenaštvala, aby mne snad někde nevyhodila. Vezla mne zase k té dvounohé, u které už se mnou jednou byla. Ta mne opět píchla a dál už nevím, usnula jsem. Nevím, jak dlouho jsem spala, ale když jsem se probudila, byla jsem zabalená a ležela jsem před takovou věcí, ze které na mne šlo krásné teploučko. Ale i přesto jsem byla nějaká malátná a bolelo mne bříško. Vyhrabala jsem se z toho obalu, že se podívám, proč mne to bolí, ouha, měla jsem na sobě něco nataženého a bříško jsem neviděla. Dvounohá mluvila něco o nějaké košilce, no pěkně pitomá věc, která nešla sundat za nic na světě! Dvounohá se ještě připitoměla ptá, prý Maruschko, co chceš? Co bych asi chtěla?! V té bolesti jsem byla trochu podrážděná, chci na záchůdek a mám žízeň! Ona mi snad rozuměla, pomohla mi na záchůdek a potom mne postavila k misce s vodou a já se napila a opět jsem usnula. Ale to asi už většina z vás zná. Dny ubíhaly a mně bylo den ode dne lépe. Po nějaké době mne zase naložila a odjely jsme opět k té dvounohé, prý vetka, ta se mi podívala na bříško, něco mi tam dělala, štíplo to, ale bylo to tak rychlé, že jsem nestačila jí dát jednu packovanou, jo a také mi konečně sundaly tu košilku. Všechno bylo v pořádku a jely jsme s mojí dvounohou zpátky domů. Byla jsem v pořádku, v klídku a pohodě a rozhodla jsem se, že je právě vhodná doba nastolit nějaké pořádky v tomhle mém novém domově. Dvounožce jsem měla zmáklý rychle, dělali, co mi na očích viděli, to bylo bez problémů. Ale ti dva? Prý Barunka a Matěj, pha! Prej také kočky! Jo? Nějaký divný!!! Nějaký moc velikánský!!! Ale já jim ukážu, kdo to tady bude mít na povel! Při mých splašených hormónech jsem si stačila všimnout, že je to tady pěkně velký, místa dost. A já, protože jsem nejstarší, tak jsem si za své území vybrala místo, kterému dvounozí říkají kuchyň. Tam se totiž dělá jídlo:-))). To ale neznamená, že nemohu i jinam, jsem nejstarší a proto mohu všechno. Matěje a Barču do kuchyně nepustím. Jakmile se tam odváží, tak já zverbuji v sobě své velké síly, syčím a řvu, že oni v hrůze prchají. No jenom Barča, Matěj, ten drzý výrostek, si na mne troufá, vystartuje proti mně a zažene mne pod lavici. Divíte se, že před ním utíkám, ale to byste ho museli vidět, je dvakrát tak velký než já. Kdo by neutíkal?! Dvounohá nás řešila, dělala všechno možný, co kde přečetla, co jí kdo poradil. My se bavili:-))). Nejvíc, když přinesla ty kapky od kozla a všechny nás namazala, prý ať voníme stejně. Chachacha, nám to sice vonělo, ale ona :-)))) Prý jí to nešlo umýt z rukou a prý to smrdí jak... co se do nás motá?! Nakonec to pochopila a vzdala to, prý ať si to srovnáme sami mezi sebou. No trvalo jí to, jsem jí říkala hned od začátku, ať se mezi nás nemíchá, hlavně, že jí to došlo. Pořádky mám nastolené, území rozdělené... v klidu si užívám:-). Počasí venku se změnilo, už nejsou ty mrazy, sluníčko svítí, oteplilo se. Všechno to pozoruji z okna. Vidám dvounohou s Barčou a Matějem venku, také mi otevřela okno a lákala mne ven, ale kdepak, já si hezky sedím na venkovním parapetu, užívám si sluníčka, ale dolů ani náhodou. Jsem spokojená s tím, jak to je, já si dokonce na stará kolena začla i hrát s hračkama. Také si klidně vyskočím na linku, nebo na stůl, dvounohé na klín, mazlí mne, potřebuji snad víc? Jenom ta dvounohá si pořád něco vymýšlí, v poslední době tady něco mele o tom, že prý jsem tlustá. Já :-(. Dokonce zmenšila porci granulek! CHA, ale já přeci vím, kde jsou granulky Barči a Matěje:-)))) Se mi nedivte, já zažila tolik hladu a tady je jídlo tak dooobréééé. No, už jsem si začala i trochu vybírat:-), ať si mne hýčkají, vždyť slíbili, že budu mít pěkné stáří. Mňauláčci nebudou, tak dobré jídlo a hlavně dostatek musí být:-). A to pěkné stáří, to opravdu mám, dvounohým za to opravdu děkuji. Máme se všichni dohromady rádi, tak to má být. To také přeji vám všem, dvou i čtyřnohým:-).

Foto: Maruschka von Neukirchen vám mává na pozdrav



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







5 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

EvaNo
KocouřákEvaNo  Datum26. července 2009 22:41

Maruschko, vybrala sis ten nejsprávnější dům ze všech domů, mají tě všichni rádi. I Matěj s Barunkou tě mají rádi, tak je k sobě pusť a buďte kamoši.

 adelnik
Kocouřák adelnik  Datum26. července 2009 20:13

Maruško, to je paráda.... užívej si klidného stáří a ať se vám všem na západě Čech spolu hezky žije!

Alča
KocouřákAlča  Datum26. července 2009 18:54

Marunko moc Ti to přeju. Vím, že se máš dobře, ale uvidíš, že mít sourozence je prima a honit se s nima je fajn. Tak si užívej domova. A už se neboj, dvounohá Tě nikdy nevyhodí.

Betty
KocouřákBetty  Datum26. července 2009 8:44

Tak to je dobře Maruschko, že se ti v novém domově líbí. Dvounožci jsou fajn, viď? Ale přece jenom nemohla bys na tu Barunku a Matěje být trošičku milejší? Oni jsou moc hodní. Tak vám držíme palce.

tasma
Kocouřáktasma  Datum25. července 2009 16:34

Jsem moc ráda Maruško, že na stará kolena, teda na staré packy, si užíváš takové péče a určitě to dvounožcům vracíš svou láskou. A na nějaké to kilčo nekoukej, u starších dam se to tak přísně nebere ;o).

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama

Nejčtenější

1
Veterinární poradna: Kocourek má zlomenou nohu - je ... (12x)
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2022

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top