[kockodan]

Jinak snad se konečně dohrabu k tomu, založit mu tady taky fotogalerii, ale fotky zatím nic moc, protože foťák si pracuje kdy chce on, což se ne vždy shoduje s hezkou momentkou, a kupodivu sám do opravny dojít taky nehcee

[Verunka]

Nám neustále mňaučí Fugo. Cokoli dělá, tak pořád ječí. Přes den se tomu člověk zasměje, když se mu třeba nedaří vydolovat myš kterou nacpal pod ledničku, tak po chvíli snažení vyletí a jak kdyby měl hysterický záchvat - mňauu mňauuuuu.... No ale v noci je to děs. Spíme tedy odděleně, my v ložnici, kocouři v obýváku. Večer v pohodě, to vědí, že jdeme spát. Ale to se nesmíme v posteli bavit ani nějak moc šustit, jinak je Fugo hned za dveřmi a vyřvává. Nejhorší je ráno - padne čtvrtá hodina ranní a začne řev. Nedá se to vydržet, dokáže ječet až do půl sedmé, o víkendu klidně i do půl desáte. Upozorňuji že od čtyř!!! Nic na něj neplatí a je to pořád horší. Po kastraci je měsíc, takže už by se mohl krotit a zatím je to o 100% horší. Nejen že v bytě vše ničí a snaží se vlézt i na ta úplně nepochopitelná místa, k tomu ještě řve. Doufám, že ho to přejde.

[terez4]

Náš kocourek sedmiměsíční taky neustále mňaučí- dělá to od doby, co jsme si ho přinesli v jeho 3 měsících. Někdy je to takové smutné kníkání, jindy chraptivý řev. Nevím proč to dělá, dřív jsem se bála, že ho nějak trápíme, něco ho bolí, nebo že je prostě nešťastný...teď se spíš přikláním k tomu, že si snámi povídá- "mám hlad, dej mi něco", "teď jsem se nažral, koukej" "jsem přežranej, dělej něco", "jdu na záchod" "podívej jakej jsem udělal bobek"... a tak. Říkáme mu uřvánek..Ale platí na něj, že když si ho nevšímáme, když řve, tak za chvíli přestane (tak po půl hodině).
Dorazil nás jeden chovatel, který říkal, že pokud je kočka šťastná, nemá důvod mňaučet.

[Verunka]

No tak to je největší kravina co jsem kdy slyšela. Naše potvůrky mňaučí nejvíc právě ve chvíli když mají z něčeho radost - náš příchod z práce, servírování jídla, nová hračka, když přinesu trávu (to je největší řev:-). Ten chovatel byl asi trošku mimo.

[adelnik]

To si taky myslím, že je hloupost, co řekl pan chovatel...
Amí taky mňouká, není to nic extrémního, žalostného už vůbec ne, beru to taky jako že si se mnou povídá... jeho oblíbené "hoď mi myš..." "teď jdu na záchod..." a tak.
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[payushka]

[Alena V.]

Tak jako jsou různí lidé tak jsou různé i kočky. Některé kočky mňoukají jen minimálně a jen když je to nutné - třeba když jim šlápnete na ocas nebo když chtějí reklamovat prázdnou misku. Jiné kočky jsou prostě ukecané a komentují hlasitě vše co se kolem nich děje. Zajímavé je že ke komunikaci s dalšími kočkami používají mňoukání jen minimálně, většinou si vystačí jen řečí těla, občas syčí nebo vrčí. Kočičí máma při komunikaci s koťaty spíš přede nebo vrká a zvuky kterými v říji láká kočka kocoury se mňoukáním taky moc nazývat nedají.

[Verunka]

To je pravda, naši kočičáci když si spolu hrají, když se někde "nechtěně" potkají, když se hledají - nikdy nemňaučí. Spíš se různě tváří a staví tělo, či jen slabounce vrkají.
No a když jsem s nimi sama doma a nestihnou zaregistrovat, že jsem zalezla na wc, tak to je pak řev jak mně hledají

[uju]

možná to tu někdo už píše(možná jsem se přkoukla) , ale co ubrečenýmu koťátku pořídit kamaráda/ku? Nevyřešilo by to problém?(teda, jasně, pokud je možnost) Někde jsem tu četla, že když jsou kočky dvě jsou samostatnější a chvíle bez páníčka/paničky snášejí mnohem lépe.

[RadkaK]

Samozřejmě, že kočky mají rády společnost a pokud jste dlouho v práci a kočka či kotě je dlouho doma samo, tak je mu smutno a protože se snaží samo zabavit většinou to má destrukční účinky. Prostě si hledá zábavu. A když přijdete domů bude se dožadovat pozornosti a třeba si bude kolem 4 hod ráno (soboty neděle většinou neuznávají) chtít nutně hrát, než mu utečete zase do práce. Pokud máte dost trpělivosti, zvládnete to. Pokud je ale možnost, je lepší si pořídit kočky 2 a úplně nejlepší je hned, aby byly asi stejně staré a hlavně si na sebe lépe zvyknou a odpadne Vám pozdější boj o to kdo tam bydlel první a kdo je vetřelec. Kočičáci se spolu většinou zabaví a nevyžadují pak tolik pozornosti a taky jim není smutno.
To je můj názor a osobní zkušenosti.
_________________
Radka a kočičáci

[Verunka]

Já mám bohužel naprosto jiné zkušenosti. Druhou kočku jsem si pořídila kvůli tomu, aby první nebyla doma sama když jsme v práci či jdeme někam o víkendu.
První kočka je v pohodě, ale s druhou je problém. Přesto, že jsou dva, tak mladší kocourek ničí vše co najde, leze po záclonách, po nábytku, zdolal už doma všechen nábytek, musíme vše schovávat, jinak co kde volně stojí, letí na zem. Z bytu máme téměř holobyt - holý nábytek aby nemohl nic zničit a přesto si něco najde. Po příchodu domu z práce to u nás vypadá jako po bitvě, koberec plný chlupů, steliva, různých částí rozkousaných věcí. No prostě děs. A kocourek stejně mňouká. I když jsou dva, tak mu to prostě nestačí. Takže já se k názoru koupit druhou kočku po svých zkušenostech už moc nepřikláním. Když jsme měli jen Dominika, tak přes den spal, takže mu asi nevadilo, že je sám. Ale horší to bylo o víkendu - když jsme šli večer ven, to smutně koukal a bylo nám ho moc líto.
Jenže když jsme měli jen jeho, tak byt zůstal takový jako když jsme odešli do práce, nic nebylo sházené, po ničem nelezl. Prostě andílek. V noci jsme se vyspali, protože spinkal s námi až do rána. Teď je brajgl od deseti do jedné v noci a ráno v pět znovu. Navíc mladší kocourek neustále mňouká za dveřmi ložnice a když ho nepustíme, tak začne něco likvidovat.
Takže já kdybych věděla, že to u nás takhle dopadne, druhou kočku bych si nevzala ani náhodou.

[RadkaK]

Až kocourek dospěje a dáte ho vykastrovat, tak by se měl sklidnit, ale samozřejmě i kočky mají různé povahy. Proto jsem říkala, že je lepší pořídit 2 koťata najednou, aby vyrůstala spolu. Pokud se ke staršímu přidá mladší, tak si spolu nehrají a většinou ten starší ho ignoruje nebo naopak utlačuje. Je to vždycky sázka do loterie. U nás doma se tolerují všechny kočky mezi sebou, ale jediné 2 spolu vycházejí lépe, protože spolu vyrůstali už od kotěte a dokonce kočka která vyrůstala společně s naší fenkou je jediná, která může i do psí misky a fenka na ni nevrčí. myslím, že bude důležité od kdy jsou ty kočky spolu, ale i tak si nemusí samozřejmě sednout jejich povahy.
_________________
Radka a kočičáci

[April]

Verunka tu párkrát už o svých trablech s Fugem psala, na jeho divokost, bohužel, nezabrala ani kastrace.

Co tak vím, tak dle popisu jeho zlobení (mírně řečeno) není Fugo zrovna vzorový příklad, podle kterého by se měl člověk rozhodovat, protože jeho chování by opravdu mohlo odradit; ovšem Fugo by byl divoký, i kdyby byl sám, tam asi nejde o to, zda byl jako druhý přinesen do domácnosti.

April
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[adelnik]

Fugo má obrovský temperament, z Verunčina vyprávění daný již povahou snad zděděnou po své divoké matce. Přiznám se, že jsem bezradná, co poradit, jak kocourka zklidnit... :-/
_________________
adelnik + Amís + Dori + Mia + MrnyVrny
"Každý život by měl mít devět koček." Jack Canfield

[Verunka]

Kocourka asi nezklidní nic. Zkoušeli jsme dlouhé hraní, stále nové hračky, bachovu květinovou terapii, krom práce jsme pořád doma.... Má šplhadlo, může po celém bytě, má prolezlé už vše, není u nás krom stoupačky na wc místo kam by nevlezl. A přesto neustále ničí a zlobí.

Jasně, že podle toho se nedá posuzovat každá myšlenka na pořízení dvou koček, ale byla bych ráda, aby ti co nad tím dumají, viděli, že nemusí být vždy vše ideální. A jak už jsem psala, kdybych věděla, co se bude dít, nikdy bych druhou kočku nebrala.
Fugo je kastrovaný už 4 měsíce a jeho chování je den ode dne horší a horší.

[RadkaK]

A kolik Fugovi je? Náš Amon se po kastraci zklidnil a přestal značkovat, až za víc jak půl roku a povahu změnil až tak po roce. Jinak koťata jsou hravá klidně i do 2 let, ale samozřejmě můžete mít zrovna smůlu na nějakého hyperaktivního kocoura
_________________
Radka a kočičáci

[Verunka]

Fugovi je rok. A kdyby šlo o hravost tak je vše v pořádku. Ale on ničí. Přesto že má Dominika, spoustu hraček, otevřený celý byt. Ničí věci, vše rozkouše, shazuje věci odevšud, okousal kličky od nových plastových oken - každou. Neustále šplhá po záclonách, prokousal hadici od pračky. Alespoň jednou týdně vyhrabe odpadky z koše a roztahá je po bytě. 2x už se mu podařilo otevřít lednici (asi když z pod ní lovil myšku), vytahal z lednice jídlo a rozkousal vše po koberci. Když najde propisku nebo tužku rozkouše jí. Dál se baví kousáním kabelů, otevíráním špajzu, šuplíku v televizním stolku, skříně na chodbě - jak se dostane dovnitř, něco vytahá a rozkouše. Skříně jsou na magnetky, takže musíme mít všechny přelepené. Neustále leze do polic v kuchyńské lince, napřed jsme tam měla skleničky a hrnky - každý den byl nějaký rozbitý. Teď už musím mít polici prázdnou. Takže mám linku s prázdnými policemi kvůli kočce. Nahoře na kuchyni jsem měla schovanou vázu a džbán, který se mi nevejde do skříňek. Už se dostane i na linku, takže džbán a váza putovali k mámě, jelikož už je nemám kam dát. Když přinesu nákup, do minuty rozpáře igelitku zespod a nákup vytahá. Takže se nemůžu ani převléknout, musím vše hned uklidit. Vyhazuje boty z botníku, skáče na skříň která je celá prosklená - vratká. Když se odrazí tak se skříň rozhoupe a co v ní je popadá - skleničky, hrnky, svíčky... Z té skříně skáče na linku a na televizi (kterou jednou shodí a to už bude moje smrt). ítá jako blázen a shazuje vše co mu přijde do cesty. V koupelně leze do wc a teď se naučil skákat na prádelní šňůry kde pak bezvládně visí protože už neví jak dolu.

Tohle podle mě není kotěcí hravost.

A ještě jsem zapomněla ranní i noční mňoukání, okousaná všechna víčka od limonád, jedna prokouslá pet lahev, ze které vytekl tonic do koberce. No a skákání na mikrovlnku která stojí na lednici. Mikrovlnka od té doby hrozně hrčí když se pustí. No a roztrhané prostěradlo - v posteli si totiž hraje...

[uju]

Verunka: To jsem vživotě neslyšela. čtu to tu s otevřenou pusou a nestíhám. Jste si jistá, že máte vůbec kočku?

[Chillhousová]

To Verunka: máte svatou trpělivost a též by mě zajímala odpověď na otázku, kterou položila uju... Jste si opravdu jistá, že máte kočku?
Ani já jsem v životě nic podobného neslyšela, neviděla... nečetla.
Kamarádka má hodně divokého a dost zákeřného kocoura, ten ale věci nelikviduje, napadá pouze lidi a to už od kotěte...
_________________
Chillhousovi
Jedna kočka nevyhnutelně vede k další. (E.Hemingway)
Stáváš se navždy odpovědným za to, co jsi k sobě připoutal. (Exupéry)

http://www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1026
http://www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1404

[April]

Tipla bych, že tohle na kočku vypadá .. navíc s hezky andělským kukučem ...

www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1093
_________________
Týden samomluvy v rámci vlákna zkrotí ledasjaké bouřliváky.

[uju]

Ale je nádhernej-třeba na to spoléhá a říká si, že když hodí ten svůj kukuč tak se na vše zapomene a odpustí:-D Ne, fakt moc hezkej.

[Chillhousová]

já už na fuga koukala několikrát do jeho galerie, je to opravdu fešák a navíc má stejné rodiště jako já... ale já tak divoká nejsem
_________________
Chillhousovi
Jedna kočka nevyhnutelně vede k další. (E.Hemingway)
Stáváš se navždy odpovědným za to, co jsi k sobě připoutal. (Exupéry)

http://www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1026
http://www.modrykocour.cz/golden-kocour.php?id=1404

[Verunka]

Jestli je to kočka si občas taky nejsem jistá:-)).

Právě, ten jeho pohled a jak je krásnej, nebo když se mazlí mě vždy udolal.

Moc mě to mrzí hlavně z toho důvodu, že jsem chtěla kamaráda pro Dominika a myslela jsem, že to bude klidná kočka jak se o mainech píše. Dominik absolutně popisu chování mainek odpovídá, tak jsme myslela, že s tímhle se absolutně nemůžu už setkat. Bohužel. Přísahám, že vše co zde píšu je pravda a ten kdo to na vlastní kůži nezažil si to nedokáže vůbec představit. Zkuste si jen pomyslet na to, že všechny sošky, vázy, volně přístupné nádobí, oblečení, svíčky, různé obrázky, fotografie, tužky na stole, květiny ve váze, krásné záclony, závěsy, výzdoba, jídlo volně na stole, otevřené skříně, koupelna, nedejbože otevřené wc neexistuje. Neustálý stres z toho, co bude doma až přijdete z práce, co bude v noci až půjdete spát... Je to opravdu utrpení.

Ale to je fuk, tím tu kazíme jiné téma. Původně jsem to jsem napsala proto, aby ti kdo uvažují o koupi druhé kočky byli připraveni i na tuto variantu.

[tatiana]

Teda, zírám, to jsem ještě neslyšela, neviděla-a to bych neprodýchala! Já mám na zvířata kliku, labradorka je v bytě a všímá si výhradně svých hraček a svých pamlsků, můžeme ji nechat v bytě a odejít a neprovede naprosto nic-pár dní stály mé drahé vyčistěné boty vedle její misky, a neskousla je. A kocourek-sphynx-je taky pohodový kliďas. Je rád s námi, ale nevyžaduje naše mazlení 24 hodin denně, vydrží hodiny sám v odpočívadle zavěšeném na topení. Jen když k němu přijdu a pohladím ho, nahodí motory a začne vrnět. Strašně žalostně mňoukal, když si myslel, že ho všichni opustili a on zůstal úplně sám. Když jsem na něj (z WC) zavolal, mohl se přerazit, aby už byl u mě a bylo po nářku. Když se nají, tak se chvíli pomazlí a pak se odstěhuje do svého pelíšku a tam je spokojený. Prostě dvě zcela skvělá a pohodová zvířata, naši miláčkové.
_________________
Tatiana, Claudius, Čuk, Gek, Baldík, Šantí, Bivoj, Fay, Max, Bejby a Adam-in memoriam

http://www.prestickekocenky.cz

[uju]

zdravím Vás všechny.
Tak dnes jsem si domů přivezli konečně vytouženýho kocourka. Je to modrý dlouhosrstý briťáček. Cesta byla v pohodě(trvalo to snad necelou hodinku) chvilinku se díval z okna a potom usnul dceři na bundičce. Přepravku jsem sebou meli,ale nějak nám to nedalo a nestrčili jsme ho tam.Doma jsem ho hned posadila na záchůdek kde se hned vyčůral.tak jsem chválila jak o život. byt si prohlídl(až na ložnici) manžel mu udělal myšku tak i první hra v novém domově byla super. Dotal kapeičku Whiskas (na ni byl zvyklej) a tak si s chutí dal. Teď k večeru sice trochu teskní, ale pořád to je tak nějak v normě-doufám, že brzy stesk přejde.
Asi to sem do vlákna nepatří,ale zakládat nový jsem nechtěla a pochlubit jsem se musela:-D

[Kačátko]

Gratuluji ke kočičímu přírustku!
Ať vám dělá jen radost. Třeba přibude časem i nějaký ten další kožich!
_________________
Kačátko+Elsa, Čičik a Ošklivka

[uju]

[lentilka]

[Marge]

Trochu jsme se odchýlili od původního tématu, zajímalo by mě jestli kocourek z příspěvku kockodana pořád mńouká, ale určitě se to už urovnalo. Četli jste v časopisu,, naše kočky " článek o povaze koťat?
Docela poučný, i kdýž žádná kočka není tak jednoduchá.
Naše Rebecca je něco mezi dominantním kotětem a klidnou povahou, ráda středem pozornost, všechno prozkoumá, u všeho musí být, ale zároveň klidně snáší, pokud jí v noci dáme za dveře nebo při cestování zavřem do přepravky. Pohodová a vděčná povaha.
Určitě jsou i náročná koťata, která vyžadují úplnou pozornost a lásku, ale myslím, že každé za to stojí.
Marge

[kockodan]