Děti odešly do světa

Tak už se mé paničce podařilo najít pro všechny děti nové rodiny. Musím se ale přiznat, že mi trochu chybí. Bylo to prima se s nimi mazlíkovat a třeba i prát. Nejvíc jsme si užily s Mayou, protože zůstala doma déle a moc jsme si spolu rozuměly. No musí to tak být a já mám teď víc času na mojí maminku. Zase za ní chodím do ložnice a hrajeme si. To je dost prima, protože to v poslední době dělala výhradně s koťaty a na mě jí nezbýval čas. A chová mě. Líbí se mi to víc, než dřív. Chová mě jako miminko a pořád mi něco říká do ucha. Asi se jí stýská. No ale má mě a taky toho našeho lumpa Jaffu. Ten se ale chovat nechce, jenom když je tma, tak se na mami vyvaluje a mě nechce pustit ani na krajíček deky. Despota jeden. Jo a chtěla jsem vám říct, že v televizi je takový seriál o nějaké pojišťovně a jedna paní tam má kočičku a ta se jmenuje jako já. Není to divné? Neměla bych náhodou požadovat nějaký honorář? Kdybych byla Micka nebo Jůlinka, ale kdo vymyslí pro dvě kočičky jméno po faraonce z Egypta? Leží mi to v hlavě? Asi budu muset napsat do té televize!