Zaregistrovat se   Přitlapkovat se
Přitlapkujte se tady:

Jméno:   Heslo:    

Pokud ještě nemáte svůj modrokocouří účet, zaregistrujte se! Registrací souhlasíte s podmínkami používání.
Zapomněli jste heslo?
Vyhledávání

Nahrává se...
Datum16. července 2011  |  KočičákMatýsek z Kočičí naděje HK  |  Zobrazení celkem/dnes1 025 480 178x / 1x

Chvála Kočičí ženy

Moje Dvounožkyně se má čím dál líp.
Protože má mě!
Po sedmnácti letech byla v kině. Na Kvílení.
Původně jsem myslel, že je to o naší Kačence, ale není.
Kdo by taky psal verše o Kačeně, že?!

Hodné ženské nevymřely! V pondělí jsme měli vzácnou návštěvu.
Umí to s kočičákama i s foťákem. Kačenka se před ní samou zvědavostí zapomněla schovat a já jsem se prezentoval jako válečník. Jak jsem se svalil, už jsem se nehnul.
Že to byla Kočičí žena každým coulem poznáte už z toho, že nechala kafe vystydnout a lehla si na koberec, jako když profesionál fotí filmovou hvězdu, aby mi to slušelo. Jenom díky ní už mám na MK album jako ostatní pořádní kocouři.

Jak jste viděli, fotky do alba udělala i Kačence, i když teda nevím proč. Takových mourovatých kočiček tam je, jen si vybrat...
Káča mi leží na klávesnici a hned tady kvílí, že má nejhezčí faldy.
Jestli nejhezčí, to bych pochyboval, ale určitě jich má nejvíc...

Taky přišel udělat soupis nedostatků a vad na kráse Hodinový manžel. Dobře voněl a podrbal Kačenku za ušima.
Já cizí chlapy nesnáším, tak jsem nevylezl. V úterý začne opravou škrabadel, co Kačenka orvala do střapata.

A dneska se natíralo. Dveře, futra a trošku i kočky.
Kačenka si zvěčnila na prahu tři packy. Potom to natěrač opravil a Káče je líto, že nezanechá stopu v dějinách...
Kdežto já vůbec netoužím po tom, aby po mně někdo šlapal nebo mě dokonce překračoval...

Když se hrká s nábytkem a Dvounohá dělá zmatek, to miluju!
Ve chvilkovém pominutí smyslů uklidila natěračovu tašku a protože netušila, co v ní je, společnými silami odpoledne hodinu hledali dvě plechovky bílé barvy.
Natěrač šel v zoufalství dolovat do popelnice, domnívaje se, že je omylem vyhodil. Nic nenašel a smutně přemýšlel o věcech mezi nebem a zemí, ale já jsem správně sázel na svoji Dvounožkyni.
Když natěrač hlasitě přemítal, kam pojede sehnat novou barvu a požádal o náhradní tašku, pojala Dvounohá temné podezření a zašantročenou igelitku vytáhla na světlo boží.
Potom se mohla hanbou propadnout neb to vypadalo, že se chtěla obohatit...
Nicméně natěrač ji zná a ví, že je na fyzickou práci úplně levá, takže by se určitě radši obohatila jiným způsobem.

Když jsme viděli Dvounohou tak pokořenou, byli jsme s Kačenkou úžasně hodní. Sice jsem se dvakrát pokusil proniknout na schodiště, ale nátěr pootevřených dveří silně páchnul a citlivou kocouří duši přímo odpuzoval.
Kačenku nic neodpuzovalo, tak na ni Dvounohá dvakrát zasyčela a byl pokoj.

Teď je v bytě nepořádek jak po boji, a nastal ten kýžený stav, kdy se nesmí nic dělat, aby se neprášilo a na čerstvý nátěr nepřilepily kočičí chlupy neb by šly dolů i s barvou.

Proto se můžeme věnovat důležitějším záležitostem:
Zdravím Chlupatou Lhotu! Jejich návrh na sdružení kočičích klubů do Jednoty masorádů je pro všechny zúčastněné přijatelný a semkne naše řady.
Že není Anežka kočička tělem není důležité, když je kočičák ladností, mazaností a výcvikem svého personálu!

Vlajka mi dělá starosti...
Půlka kuřete není mnoho, Pardubáci by se nám smáli, že jejich půlka koně je větší. Pod vlajkou s kuřetem by si KPKK pletli se slepičárnou.
Sekáček vypadá moc krvežíznivě a taky spíš na řezníky.
Bratrstvo kočičí pracky už tu bylo.

Na druhou stranu, jak chcete zviditelnit hovězí bez volů a krav, což nejsou příliš libozvučné termíny. Jak vypadá tatarský biftek ani nebudu komentovat...

Je tolik druhů kočenek! Černé, bílé, mourovaté. Chlupaté i holátka. Vznešené, vzácných barev i tvarů. Puntíkované i proužkované a to nemluvím o tříbarevných koťatech...
Padesát hvězdiček americké vlajky by na všechny druhy nestačilo.
Od každého kožíšku kousek by vytvořilo něco jako patchwork.
Nakonec proč ne, kočka byla vždycky symbolem pohody u domácího krbu.
Může vlajka být trošku, jako když pejsek s kočičkou pekli dort?
Heraldici by zaplakali, ale kolik koček má doma heraldika nebo jak se vlastně vlajkoznalcům říká?

Než jsem tu bohulibou úvahu dopsal, Dvounohá zjistila, že Káča vzala otevřenými dveřmi roha. Dveře smí zavřít až večer, aby barva stihla trochu zaschnout. Potom je zalígruje a Kačena bude mít utrum!
Jestli není lepší hlídat pytel blech než jednu kočku?!
Ne, že by jí byla taková škoda, opice uvřískané, ale jsem na ni zvyklý...
Takže jdeme hledat...
Jo tak, Dvounohá jde hledat a já mám koukat sedět doma na zadku nebo mě zavře do přepravky...
Vidíte tu nespravedlnost?
Káča zdrhla a já to odnesu! To jsou lidi...



Obsah se nahrává...


Sdílejte!  |  O sdílení
Sdílet přes e-mail Sdílet na Facebooku Odeslat pomocí Facebook Messengeru Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+







9 komentářů

Pro přidání komentáře se prosím přitlapkujte.

 Matýsek z Kočičí naděje
Kocouřák Matýsek z Kočičí naděje  Datum21. července 2011 19:41

Pro LuckyL: Pokud jde o koberce a potahové látky jsme vydekorovaní až hanba! *** Pro Kočkamňau: Vysadil všechny dveře v bytě, jen ty vchodové potom vrátil, ale zakázal zavřít...

 Míla
Kocouřák Míla  Datum21. července 2011 13:07

Matýsku, jako vždy máš za jedna :-))))

 KOČKAMŇAU
Kocouřák KOČKAMŇAU  Datum21. července 2011 12:55

Matýsku, ahoj, hlavně,že jste pohromadě, to byly vchodové dveře?Nejlepší je pomáhat, když se něco děje, válečníku, taky ukaž Kačenku,že bych dnes návštěvě, po tvé inspiraci nabídla kuře?

janina.z
Kocouřákjanina.z  Datum21. července 2011 11:23

Matýsku, u vás se stále něco děje. Ještě že dvounohá našla šikovného Hodinového manžela :-) Nauka o vlajkách je vexilologie - už jsem to zapomněla, ale díky tobě jsem se na to musela podívát. Heraldika je nauka o erbech. Ten by sis měla také nechat udělat jako urozený kocour:-))

LuckyL
KocouřákLuckyL  Datum21. července 2011 9:23

Podľa mňa je chyba, že Vás nenechajú pri maľovaní zanechať nejaké tie stopy do dejín, ako originálny a domáci dekoračný prvok. Ale dozdobiť drápkom sa to dá isto aj dodatočne. ;-)

 Jarka od Zrzků
Kocouřák Jarka od Zrzků  Datum19. července 2011 7:26

Matýsku, to se mě ulevilo. Já totiž vím, co umí kočena v šoku nebo v úleku. Kačka je dobrá, že v klidu počkala, až si pro ni dvounohá dojde. Nám když jednou jedinkrát fouknul plašánek Milánek, zalezl do hromady dřeva, tam ztuhl a nevylezl ani za boha. Vše jsme museli přeskládat a měli jsme velké štěstí, že už byl strachy tak paf, že se nechal chytnout.

 Matýsek z Kočičí naděje
Kocouřák Matýsek z Kočičí naděje  Datum18. července 2011 23:28

To víte, že našli! Nechtělo se jí do schodů, tak počkala, až si pro ni panička dojde.

 Jarka od Zrzků
Kocouřák Jarka od Zrzků  Datum18. července 2011 22:37

Matýsku, fotky mě udělaly velkou radost, ale teď mám spíš starost, jestli už jste našli Kačenku?

 LA
Kocouřák LA  Datum17. července 2011 18:41

Anežka opravdu vyniká ladnosti, mazaností, výcvikem personálu (už jsme zvyklí nosit jí i kosti) a cílevědomostí. Co dát do vlajky misku, ve které bude vrchovatá porce krájeného masíčka? A když ho uděláme v různých masových odstínech, budou tam zastoupeny všechny druhy masa. To víš, Matýsku, nespravedlnost větem vládne. Alespoň držíme tlapky, aby se Kačenka brzy vrátila.

Výše uvedené názory a komentáře nevyjadřují stanovisko Modrého kocouře.cz. Modrý kocouř.cz si vyhrazuje právo příspěvky odporující dobrým mravům, v rozporu se zákony nebo obsahující reklamu smazat.

Reklama
Reklama

Reklama

Modrý kocouř.cz (c) 2024

Všechna práva vyhrazena.
O stránkách
Ochrana osobních údajů
Politika využití cookies
Modrokocouří blog
Novinky
Nápověda
Reklama
Kontakt

Archivováno Národní knihovnou ČR
Facebook Twitter Google Plus Instagram YouTube

Tyto stránky používají soubory cookies, abychom vám usnadnili a zpříjemnili jejich procházení. Rozumím
Jak cookies používáme?

Top